Somaliland aneb Stát, který neexistuje. Reportáže z místa v listopadovém LaZ
Opuštěné pláže, úchvatná krajina, impozantní skalní malby nebo rušné trhy malých měst. Vítejte v Somalilandu, nezávislém státě, který ale nikdo, s výjimkou Tchaj-wanu, neuznal. Tato země, rozkládající se na území severního Somálska v Africkém rohu, je přitom skvělou zastávkou pro všechny nezávislé cestovatele. Přesvědčíme vás o tom také přímo z místa v reportážích listopadového čísla Lidé a Země.
Bývalý britský protektorát Somaliland získal nezávislost na Británii v roce 1960 a dočkal se i mezinárodního uznání. Ve stejnou dobu získalo nezávislost také Somálsko na Itálii. Oba státy se následně spojily a vytvořily Somálskou republiku. V roce 1969 ale došlo v zemi k převratu a moci se chopil diktátor Muhammad Said Barre, který vládl až do roku 1991.
V zemi po letech nesvárů vypukla krvavá občanská válka a v květnu 1991 Somaliland jednostranně vyhlásil nezávislost na rozvráceném Somálsku. Země má vlastní vládu, tiskne vlastní měnu a vydává vlastní pasy. Jako samostatný stát se však nikdy nedočkal mezinárodního uznání suverenity, a tak nadále zůstává v izolaci. Přesto je považován za nejstabilnější oblast v regionu.
Pravěké jeskyně Laas Geel
Odhaduje se, že v Somalilandu žije zhruba tři a půl milionu obyvatel. Společnost má klanovou strukturu, nicméně vládní systém kombinuje tradiční i západní prvky vlády. Hlavním městem tohoto neexistujícího státu je Hargeysa, která byla v 90. letech prakticky znovu vybudovaná na místě válkou zpustošené metropole.
Právě nedaleko hlavního města se nachází jeden ze skvostů této neuznané země v Africkém rohu. Jedná se o skupinu jeskyní a skalních převisů Laas Geel s úchvatně dochovanými prehistorickými malbami z 9. až 3. tisíciletí př. n. l. Dalším lákadlem je například přístav a bývalé hlavní město Berbera s koloniální architekturou a plážemi Baathela Beach.
V listopadovém LaZ
Co čekat od návštěvy tohoto státu, vám v listopadovém čísle Lidé a Země vylíčí v autentických reportážích přímo z místa cestovatelé Lenka Hrabalová a Petr Vondrlík. Dozvíte se nejen co všechno stojí v tomto koutě světa za návštěvu, kolik času si na cestu rezervovat, ale i to, jaké problémy přináší místním skutečnost, že jejich stát nebyl mezinárodně uznán.
To ale rozhodně není všechno, co vám v novém čísle LaZ nabídneme. Pořádný zážitek jsme vám připravili také z Mexika, kam zavítáme během oslav Dne mrtvých. Mexičané totiž dokážou své zesnulé uctít jako nikde jinde na světě. Zamíříme také do údolí Spiti v Indii, kam se tradičně jezdí spíš v létě. My si ale tento kout světa, kterému se také přezdívá Země středu, prohlédneme zasypané sněhem.
Po stopách čarodějnic
Podíváme se také do Ománu, který se otevírá stále více návštěvníkům a kde se necháme omámit vůní kadidla. A ještě jednou se vrátíme do Mexika. Tentokrát se ale na těch pravých latinskoamerických tržnicích necháme očistit od negativních energií a přičarovat si to, po čem toužíme.
U dušičkového tématu ještě zůstaneme. V Portrétu si totiž popovídáme s Olegem Vojtíškem o tom, jak se dá smířit se smrtí a proč není od věci nechat se pohřbít v lese. A v Humnech se vydáme na čarodějnickou stezku na Šumpersku po stopách Jindřicha Františka Bobliga, který v 17. století nechával zapalovat hranice, aby svět očistil od hříchu.
Přejeme vám příjemné čtení!
