Po turistických trasách a setkáních se zvířaty se přemístíme do měst. Tady, v Kantábrii, není nouze o historická místa, zapadlé uličky dýchající středověkem – a v nich skvělé restaurace a bary. Navíc koupání je vždy na dosah!
Pokud se vydáte do Kantábrie, jedním z prvních měst, které navštívíte, bude zcela jistě Castro Urdiales. V něm doporučuji, aby vaše první kroky směřovaly do přístavu, ve kterém si můžete na skalním útesu prohlédnout původní středověký most, poustevnu a hrad Santa Ana. Útes vám nabídne i první krásné výhledy na oceán, skalnaté pobřeží a samozřejmě město samotné. Hned vedle hradu stojí katedrála Santa María de la Asunción, nejvýznamnější gotická památka v Kantábrii. K majáku se dostanete opačným směrem od poustevny a katedrály po středověkém mostě. Odtamtud uvidíte protější vyhlídku a park Cotolino, což je další zajímavý výletní cíl při poznávání tohoto města.
Castro Urdiales: to nejlepší pinchos
Castro Urdiales je zajímavé i díky mnoha úzkým uličkám plným kaváren, restaurací a barů. Již v deset hodin ráno to v nich ožívá. Majitelé vyndávají židle a stoly pro návštěvníky a ti si dopřávají první ranní kávu, místní víno a pinchos, obdobu českých chlebíčků či jednohubek. Tu budete v Kantábrii potkávat po celou dobu vaší návštěvy, nabídka se však bude lišit od místa, kde se budete nacházet. U moře očekávejte mořské plody, v horských oblastech zase klobásy a sýry. Nutno dodat, že takovou nabídku pinchos na relativně malém místě jako v Castro Urdiales jsme v celé Kantábrii pak už nenašli.
Ochutnat zde můžete také různé domácí sušené maso a mnoho druhů domácích sýrů prodávaných v místních krámcích nebo rybí pokrmy a šneky. Největšímu uznání se bezpochyby těší ančovičky v olivovém oleji.
Město samozřejmě nabízí několik možností koupání ve vodách Kantaberského moře (jak místní nazývají Biskajský záliv) a vy budete nedočkaví, až se v něm osvěžíte. První z nich je pláž Ostende, druhou je pláž Brazomar. Obě se nacházejí přímo ve městě, je tedy třeba počítat s vyšší koncentrací lidí. Toužíte-li po větším klidu, pak si zajeďte na nedalekou Playa de Dícido. Mezi ní a městem vede turistická cesta plná dechberoucích výhledů doplněná dalšími zajímavostmi, které stojí za krátké zastavení.
Santona a Laredo
Z Castro Urdiales se přesuneme do města Laredo a nedaleké rybářské vesnice Santona. Já osobně doporučuji její návštěvu obohatit o výlet na lodi, která pravidelně vyjíždí z přístavu na konci města Laredo. Výlet trvá něco přes hodinu a je spojen s vyhlídkou na skály a starý maják. Následně, podél skalního pobřeží, doplujete do Santoně. Doporučuji zakoupit zpáteční lodní lístek s tím, že na návštěvu vesničky si vyhraďte alespoň čtyři hodinky, zejména pokud plánujete oběd nebo procházku k majáku Faro del Caballo, který jste chvilku předtím obdivovali z lodi. Hezkou zastávkou, zpestřující procházku k majáku, je socha Virgen del Puerto. Odtud se vám otevřou další krásné výhledy, tentokrát na Laredo a hory.
Centrum Santoně tvoří náměstí San Antonio a dojdete k němu kteroukoliv z přilehlých uliček plných různých obchodů a barů, ve kterých můžete ochutnat místní speciality, včetně regionálních vín. Na tomto náměstí je také největší nabídka restaurací. V těch nejčastěji nabízejí čerstvé ryby, plody moře, těstoviny a pizzu. Nejlepší je využít denní nabídku, která je nejen cenově nejvýhodnější, ale nabízí vždy velmi chutné pokrmy, aniž byste museli složitě vymýšlet, co si objednáte. Tady mám pro vás jeden tip. Týká se nejlepší tamní rybí restaurace, která se jmenuje Asador Casa Emília. Jako jediná griluje čerstvé ryby a plody moře přímo před svými hosty na ulici.
Po dobrém obědě nastal čas na poznávání vesničky. Nejlepším startovacím bodem je místní muzeum Centro de Interpretación del PN de las Marismas de Santona s vyhlídkou ve tvaru lodě. Vstup je zdarma a uvidíte v něm faunu žijící v protilehlých mokřinách. Muzeum se bude líbit i dětem, neboť je částečně interaktivní, a pokud jen trochu ovládáte angličtinu, dozvíte se mnoho zajímavých informací o tamním zemědělství a rybolovu. Jen několik metrů od muzea, budete-li mít štěstí, můžete v přístavu vidět ženy ručně opravující rybářské sítě a samozřejmě i omrknout rybářské lodě lovící zejména sardinky. Po celé Santoni jsou otevřené obchody, kde světoznámé ančovičky můžete zakoupit i v dárkových baleních.
Po návratu lodí zpět do Lareda vaše objevování zdaleka nekončí. V Laredu, kromě dlouhé písečné pláže s velkými vlnami, která je od domů oddělena písečnými dunami, doporučuji navštívit malý záliv s menší vyhlídkou jménem Mirador del Abra. Dostanete se tam tunelem Túnel de Laredo, pomalovaným obrázky mořských tvorů, jenž se nachází kousek od přístavu. Určitě to za malou zacházku stojí, protože se vám otevře nádherný záliv plný velkých balvanů, které můžete při odlivu prolézat. Také je tam hezky vidět skalní vrásnění a vrstvy usazenin tak, jak se v průběhu milionu let usazoval prach a další částice tvořící dnes vysoké skalní útesy.
Další zastávku, kterou doporučuji nevynechat, je pláž Regatón. Ta začíná na špici města, kde se setkává s hlavní městskou pláží, a pokračuje směrem do zálivu. Na této pláži nejsou vlny a je několik kilometrů dlouhá, takže je ideální pro vyjížďky na koních. Provizorní stáje s koňmi a poníky najdete jednoduše: nesou název Riding The Regatón. Právě na této pláži můžete pozorovat nejkrásnější západy slunce v této oblasti.
Santander – hlavní město Kantábrie
Z Lareda je to jen kousek do Santanderu, hlavního města Kantábrie. Pro jeho návštěvu si vyhraďte celý den. My, abychom vše stihli, jezdili na kolech. Pokud je nebudete mít s sebou, nevadí. Ty nejdůležitější památky a zajímavosti zvládnete navštívit i bez nich.
Pobřeží města je lemováno několikakilometrovou pláží a dle dostupných informací to je nejdelší pláž v Kantábrii. Je rozdělena různými parkovými vyhlídkami, na kterých si můžete odpočinout, zejména když budete přecházet od majáku k parku Marino de la Magdalena zhruba v polovině pobřežní promenády. V něm se můžete občerstvit v několika restauracích, schovat ve stínu borovicového háje a celý jej projít po několika značených trasách. V parku budete určitě procházet kolem Musea of Man and the Sea. Jedná se o venkovní expozici tří lodí, které daroval městu kantabrijský mořeplavec Vital Alsarem s cílem připomenout plavbu Kryštofa Kolumba za poznáním Ameriky. Jen pár metrů od této expozice se nachází volně přístupná minizoo a mořský park s lachtany, tuleni a tučňáky.
Budete-li pokračovat v poznávání Santanderu dál, další zastávkou by měl být Botín, soukromé umělecké centrum mezinárodního významu. Kousek před ním uvidíte sochy dětí skákajících do vody. Je to vzpomínka na takzvané dokové děti. Ty pocházely z chudých rodin a často se živily získáváním mincí od cestujících a posádek lodí tak, že jim ony mince házeli do moře a děti se pro ně potápěly.
Výše zmíněný maják nese název Faro de la Cerda a je umístěn poblíž baterie Santa Cruz de la Cerda z 16. století. Mezi majákem a pobřežní promenádou se můžete vykoupat na dvou plážích, které jsou uzavřeny mezi skalisky a není tam tolik lidí jako v městě samotném.
Secesní Comillas a rybářské San Vicente de la Barquera
Dalšími městy na řadě jsou Comillas a San Vicente. Já osobně mám tuto oblast nejraději, protože ve spojení s přírodním parkem Oyambre tam je stále co objevovat.
Nejsymboličtějším a z architektonického hlediska nejzajímavějším místem severního Španělska je město Comillas. Uvidíte v něm několik významných secesních budov, jako je například kaple paláce Sobrellano, Papežská univerzita či vila El Capricho od katalánského architekta Antoniho Gaudího. Po prohlídce Comillasu pokračujte do rybářské vesničky San Vicente de la Barquera. O ní se říká, že je nejznámějším a nejkrásnějším místem z celého kantabrijského pobřeží, což mohu jen potvrdit. V městečku určitě navštivte kostel Iglesia de Santa María de los Ángele a pozůstatky hradeb Torre del Preboste. Nevynechejte ani maják Punta Silla, ze kterého budete mít další krásné vyhlídky na moře a pobřeží. A kde se vykoupat? Pláží je mnoho, ty nejhezčí se jmenují Fuentes, Primera de San Vicente, El Rosal, El Tostadero, Merón a Gerra. Najdete je za městem a dostanete se k nim přes pastviny a louky s pasoucím se dobytkem. Toužíte-li po opravdu velkých vlnách, pak zajeďte na pláže Playas de San Vicente de la Barquera a Playa de Oyambre. Jen počítejte s tím, že při přílivu vás bude místní plážová stráž nutit chodit do moře jen na vyznačených místech. Vlny tam dosahují výšky až dvou metrů. Zážitek je to ohromný, nicméně velká obezřetnost je na místě.
U druhé výše jmenované pláže na vás čeká ještě jeden zážitek. Na jejím konci totiž moře vtéká do parku a vytváří velkou lagunu. Za odlivu uvidíte všude jen písek bez vody. Avšak tak, jak voda s přílivem přitéká, zaplňuje se i laguna a návštěvníci ji využívají ke koupání s dětmi nebo k paddleboardingu. Místo je to bezpečné a voda v laguně průzračná a klidná.
Středověká Santillana del Mar
Santillana del Mar se nachází na severní trase poutní cesty do Santiaga de Compostela a při vaší cestě do Kantábrie byste její návštěvu neměli vynechat. To by bylo jako přijet do Česka a nenavštívit například Český Krumlov. Santillana del Mar je totiž město s jednou z největších historicko-uměleckých hodnot ve Španělsku. Důkazem toho jsou jeho nezapomenutelné úzké uličky procházející starou částí města společně se dvěma malými náměstími. Téměř na každém kroku uvidíte historické budovy pocházející zejména z období středověku a renesance a několik staveb z období baroka. Určitě vás zaujmou i tamní zachovalé obranné věže.
Ostatně vše je vidět již od parkoviště, ze kterého vás směrové šipky navedou na dvě tematické trasy vedoucí jeho nejstaršími částmi. U hlavního parkoviště najdete turistické informační středisko, kde vám velmi rádi poskytnou průvodce nejen po Santillaně, ale i jejím okolí, které také stojí za objevení. Aby ne, vždyť necelé dva kilometry od města se nachází světoznámá unikátní jeskyně Altamira a za návštěvu také stojí zoologická zahrada s více než dvěma sty druhy zvířat patřící mezi čtyři nejlepší zoologické zahrady ve Španělsku.
Ale zpět k historii města. Jeho počátky se datují do 8. století, kdy se zde začala rozvíjet středověká vesnice, jejímž středem byl kolegiátní kostel Santa Juliana. Ta později dala své jméno současnému městu. Nutno dodat, že centrum Santillany bylo vyhlášeno národní památkou a místní kostel je považován za jeden z nejlepších příkladů románské architektury v Kantábrii. Nejvýraznějším příkladem renesanční architektury v Santillaně je Palacio de Velarde, který najdete na náměstí Plaza de las Arenas. Pochází z poloviny 16. století a vyniká fasádou se stupňovitým štítem a ozdobnými jehlami a talířovým balkonem se širokým překladem a balustrádovými sloupy.
Hlavní ulicí Calle de Santo Domingo, jež je nepřehlédnutelná a plná malých obchůdků, často připomínajících tradiční vetešnictví, dojdete do historické čtvrti, která si zachovala svou středověkou krásu. Malebné dlážděné ulice jsou lemovány nádhernými budovami, z nichž většina byla postavena mezi 14. a 17. stoletím. Za nejstarší památky ve městě jsou považovány věže Merino nebo Don Borja.
Zastavíte-li se v krámcích a obchůdcích, najdete v nich vše možné a občas i nemožné. Jste-li milovníci starých renovovaných věcí, myslím, že nebudete vědět, co dříve koupit. A pokud ne, zastavte se alespoň na kávu a k ní ochutnejte další kantabrijské pinchos. V městečku najdete samozřejmě mnoho restaurací lákajících hosty na denní menu. Ať už se rozhodnete jakkoliv, posezení v historické části města ve vás zanechá nezapomenutelný dojem a vzpomínky.
Jen několik kilometrů severně od městečka se nachází pláž Santa Justa. Nejenže můžete díky ní spojit kulturu s dováděním ve vlnách oceánu, ale na této pláži lze navštívit starou poustevnu, která dala této pláži jméno a která se nachází v jádru velkolepého antiklinálního vrásnění. O další nezapomenutelný zážitek tak tady máte postaráno.
Potes
Máte za sebou návštěvu těch nejhezčích měst a vesniček na pobřeží a říkáte si, že nastal čas pro přesun do hor? Městeček a vesniček v horách najdete mnoho, avšak jedno byste neměli určitě vynechat. Jmenuje se Potes a leží nedaleko vstupní brány parku Picos de Europa – lanovky Fuente Dé. Po příjezdu si nepůjde nevšimnout, že má úplně odlišnou atmosféru než všechna pobřežní města. I tamní gastronomie a architektura jsou jiné. V horské oblasti jsou hlavní obživou tamních obyvatel sýry, maso a říční ryby. Také zde hojně kvete agroturistika a mnoho malých chovatelů dobytka dodává své maso a sýry do tamních krámků.
Samotné městečko Potes, které se v překladu jmenuje Hrnec, na vás bude napoprvé působit jako horské městečko s prvky Anglie. Nepřehlédnutelné je jeho náměstí a nákupní zóna v rušné ulici, kde je silný automobilový provoz. Potes je však tak krásný, že mu to odpustíte a ihned se vrhnete objevovat jeho malebné mosty, uličky, určitě si smočíte nohy v městečkem protékající řece a navštívíte několik historických budov. Nám se tam líbily i malé obchůdky, které stejně jako v Santillaně del Mar byly občas spíše vetešnictvím s pestrou nabídkou snad všeho, co hledáte, nebo jste možná ani nikdy nehledali. Nejvíce se tam prodávají vycházkové hole, řezbářské výrobky a vše, co v sobě jen trochu nese horskou tematiku. Určitě pocítíte úplně jinou atmosféru než na pobřeží. A to je vlastně na tom to krásné. Stačí ujet od moře necelé dvě hodinky autem a ocitnete se v úplně jiném Španělsku.
Kantabrijské chutě
- Kantabrijská gastronomie je zážitek sám o sobě. Základem veškerých pokrmů jsou místní čerstvé suroviny, počínaje masem a sýry, zeleninou a ovocem konče.
- Velké čisté řeky ve svých tocích ukrývají lososy a pstruhy, mořský rybolov zase nabízí nepřeberné množství mořských plodů a ryb nabízených v každé tamní pobřežní restauraci.
- Určitě musíte ochutnat rabas, což jsou smažené čerstvé kalamáry doplněné citronem a majonézou. Musím přiznat, že tento pokrm jsme jedli nejčastěji, neboť právě chuť čerstvých, ráno z moře vytažených sépií nakrájených na kolečka a obalených v česnekovém těstíčku je dokonalá.
- Další kantabrijská specialita se jmenuje capocho: řízek přes celý talíř. Jsou to dva velké tenké plátky hovězího masa, mezi nimi je šunka Serrano a čerstvý sýr. To vše obalené v čerstvé strouhance, mouce a vejci, nejčastěji podávané s bramborem.
- Ve všech barech a kavárnách vám nabídnou jako občerstvení pinchos, špízky či jednohubky se sýry, masem, pršutem, klobásami či mořskými plody.
- V horských oblastech ochutnejte cocido montanés a cocido lebaniego. Cocido ve španělštině znamená vařený a v prvním případě jde o speciální horský guláš, jehož základními surovinami jsou bílé fazole, zelí, kousky klobásy chorizo, žebírka, černý nákyp a slanina. Ve druhém se opět jedná o guláš, tentokrát však připravovaný z cizrny pěstované v oblasti Potes a doplněný bramborami, uzeným masem, chorizem, slaninou a masem z kolena.
- Ochutnejte určitě světoznámé sardinky (ančovičky) servírované na talířku v oleji.
- Vynikající jsou zdejší čerstvé steaky a burgery. Oboje vašim chuťovým buňkám poskytne doslova orgie, protože maso je čerstvé a pochází z tamního dobytka pasoucího se na všudypřítomných pastvinách.
- Zapomenout nesmím ani na sýry, klobásy či sušené maso. V barech a kavárničkách mají v nabídce různá sýrová nebo kombinovaná obložená prkénka.
