Rozlohou malá, kompaktní blízkovýchodní země si během své historie dost vytrpěla. A nelehkou situaci prožívá dodnes (u některých oblastí je vhodné zjistit si předem aktuální situaci). Snad proto je turisty dost přehlížená, přestože si při tvorbě itineráře rozhodně zoufat nebudete.
Kulturní a náboženská rozmanitost se postará o to, že se při putování Libanonem budete chvílemi cítit jako v Evropě, jindy vás okouzlí arabská atmosféra. Kromě měst různých velikostí a nečekaně skvostných památek si užijete i hory, vodopády nebo jeskyně. V zimě se vám může stát, že si po dopoledním lyžování odpoledne odpočinete u moře. A ještě se skvěle najíte, napijete nebo zapaříte v nočním baru…
Základní údaje
- rozloha: 10 452 km2 (0,13 x ČR)
- počet obyvatel: 5,5 mil.
- cena místního 0,5l piva v restauraci: 4500 LBP (cca 67 Kč)
Kdy vyrazit
V Libanonu se dají rozlišit podobná čtyři roční období jako u nás. K návštěvě jsou ideální dvě z nich – jaro (březen až květen) a podzim (září až listopad), kdy panuje příjemně teplé podnebí vhodné k průzkumu přírody, měst i historických památek.
CO VIDĚT A ZAŽÍT
Města a památky
Možná vás po příletu do Bejrútu překvapí, jak kosmopolitně, moderně, liberálně a hipstersky libanonské hlavní město působí. S výjimkou národního muzea tu nehledejte historické klenoty, raději se projděte po nábřežní promenádě Corniche s výhledem na skaliska Raouche („holubí skály“), přes tržiště, večer uličkami uvolněné čtvrti Mar Mikhaël. Ohromující výhled na město se naskýtá od sochy Panny Marie (Notre-Dame du Liban), umístěné v Harrise 650 m nad úrovní moře, kam vyjedete lanovkou z přímořského letoviska Jounieh. Druhé největší město, Tripolis (Trablous), je pravým opakem Bejrútu. Atmosféra staré části je tu velmi tradiční, takřka nedotčená turismem. Křivolaké dlážděné uličky, desítky tržišť a mamlúcká architektura vás přenesou na ten skutečný Blízký východ. Snad ještě víc to pocítíte ve třetím největším městě – přístavní Sajdá (Sidon) je navíc střežená křižáckou pevností. Na výpravy do dávné minulosti je na výběr slušná sbírka. Například přímořský Byblos (Jbeil) s horami na pozadí je jedním z nejdéle souvisle obydlených sídel světa, které bývalo i významným uzlem obchodu s papyrem. Archeologické naleziště v Baalbeku se čtyřmi chrámy a dvěma obřími kamennými megality, dominantami antické Heliopole patří mezi nejvýznamnější starověké památky planety. Andžar s početnou arménskou diasporou se sice této velkoleposti nevyrovná, ale pozůstatky muslimského palácového města s oblouky postavenými umajjovskou dynastií mají rozhodně něco do sebe. Do novodobějších časů spadá palác Beit ed-Dine ze začátku 19. století s byzantskými mozaikami. Týros (Súr) v jižní části země býval významným fénickým přístavem, ale během staletí si užil dost útrap. Dochované památky pocházejí především z dobyřímské říše. Pláž je ale funkční a oblíbená stále. Pokud si ovšem potrpíte na relax s luxusnějším nádechem, zamiřte do Batrounu. Cestou do posledního tipu, městečka Bšarré, rodiště spisovatele a básníka Chalíla Džirbána, kterému je věnováno muzeum v bývalém klášteře, už se dostáváme do údolí Kadíša.
Příroda
A právě údolí Kadíša je nejen jedním z největších přírodních divů Libanonu, ale také oblastí, kde při poznávání divoké krajiny, v níž se mezi zalesněnými horami vytvořil kaňon protknutý mnoha stezkami, narazíte i na perly v podobě odlehlých, často stále funkčních klášterů. Nejdostupnějším z nich je Mar Antonios Qozhaya z 5. století. V údolí, konkrétně v Lese božích cedrů (Horsh Arz el-Rab), se lze pokochat také asi největší dochovanou koncentrací statných exemplářů libanonského národního symbolu, jejichž původně vysoký počet od dob Féničanů a Egypťanů, kteří je využívali ke stavbě lodí a hrobek, drasticky poklesl. Pokud máte dobrodružného ducha, vydejte se ještě severněji, do turisticky naprosto nerozvinuté oblasti Aakkar, kde se v zelené krajině ukrývají poklady, jako jsou například malebné vodopády Bkarzla. Ještě podstatně impozantněji ovšem působí 255 metrů vysoký vodopád Baatara ve stejnojmenné soutěsce (nedaleko města Tannourine), která připomíná Jurský park. Přinávratu do Bejrútu se vyplatí naplánovat zastávku v jeskynním systému Džajta (Jeita Grotto) s údajně nejvyšším stalaktitem na světě (8,2 m), kde se projedete i lodičkou.
Gastronomie
K tradičním pokrmům, jako hummus, bába ghanúš, fatuš nebo tabbouleh, se patří vyzkoušet vytříbené libanonské víno, především červené a růžové. Daří se mu hlavně v údolí Biká’a v blízkosti měst Baalbek a Andžar. Ochutnávku vám rádi připraví například ve vyhlášeném vinařství Château Ksara.
Další inspiraci najdete zde.
