Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové na Jesenicku. Na snímku je zrekonstruovaná vila Grohmann.

Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové na Jesenicku. Na snímku je zrekonstruovaná vila Grohmann. Zdroj: ČTK

Pohled na Schrothovy lázně v roce 1946
Léčebný dům Schrothových lázní
Schrothovy lázně byly založeny v roce 1829.
Muzeum Johanna Schrotha, zakladatele lázní
Procedury ve Schrothových lázních v roce 1946
6 Fotogalerie

Lipová: lázně, kde se léčilo alkoholem a kde byli všichni na Schroth

Alice Kottová
Diskuze (0)

České rčení „být na šrot“ zná asi každý. Pokud byste ale chtěli zjistit, odkud se vzalo, pak se musíte vrátit o celá dvě století zpátky, do malé obce Lipová-lázně v podhůří Jeseníků. Právě tam totiž zakladatel zdejších lázní Johann Schroth léčíval své pacienty velmi netradiční metodou.

Johann Schroth, který se narodil v České Vsi v roce 1789, se po převzetí hospodářství nejprve úspěšně věnoval léčbě domácích zvířat. Své zkušenosti posléze začal aplikovat i na pacienty. „Dovedně napravoval zlomeniny končetin přikládáním dlah a později také začal léčbu zábaly a zapářkou,“ uvádí Muzeum Johanna Schrotha.

Mladý léčitel byl blízkým přítelem Vincenze Priessnitze, a dokonce se chystal oženit s jeho sestrou Terezií. Ta se však nakonec, zatímco byl na vojně a sbíral tam zkušenosti coby asistent zvěrolékaře, provdala za někoho jiného. Z obou léčitelů se postupem času stali velcí konkurenti, kteří si vzájemně hanili své léčebné metody.

Muzeum Johanna Schrotha, zakladatele lázníMuzeum Johanna Schrotha, zakladatele lázní | Zdroj: Profimedia

Traduje se, že v roce 1807 kopl Schrotha kůň do nohy a ošklivě mu ji poranil. „Na radu potulného mnicha si začal poraněné místa omývat studenou vodou a na ránu si přikládal mokré zábaly,“ popisuje Schrothovo muzeum.

Suché a mokré dny

Léčitel na základě tohoto zážitku, který doplnil o zkušenosti s nemocnými zvířaty odmítajícími potravu, sestavil netradiční léčebný systém. V roce 1829 založil lázně v Dolní Lipové, v nichž se ale začalo léčit až o několik let později, v roce 1837.

Schrothova metoda využívala mnohahodinové celkové zábaly a velmi přísnou dietu střídající „suché dny“ a „mokré dny“. Svým pacientům ale nepodával vodu, kterou zásadně odmítal, nýbrž víno. Procedura trvala až osm týdnů a pacienti během ní byli téměř pořád opilí. A právě odsud patrně vychází ono známé české rčení „být na Schroth (šrot)“.

Pohled na Schrothovy lázně v roce 1946Pohled na Schrothovy lázně v roce 1946 | Zdroj: ČTK

Nutno ještě podotknout, že Schrothovu metodu si příliš pacientů neoblíbilo. Do lázní jich začalo proudit více až po jeho smrti, kdy způsob léčby zmírnil jeho syn Emanuel. A tak zatímco v roce 1838 se zde léčilo pouze sedmnáct nemocných, v roce 1889 už jich bylo téměř osm stovek.

Schrothovy lázně fungují dodnes, ovšem staré metody se už dávno nepoužívají. V dnešní době se jedná o moderní lázeňské zařízení, které využívá přírodních léčivých klimatických podmínek, unikátních bylinných směsí v kombinaci s klasickými léčebnými a rehabilitačními metodami. Lázně se zaměřují převážně na léčbu kožních a dýchacích onemocnění, ale také na léčbu duševních potíží.

Začít diskuzi