Nedaleko vesnice Lympstone v anglickém Devonu stojí podivuhodná nemovitost z 18. století. Jedinečný šestnáctistranný dům tu kdysi postavily dvě zuřivě emancipované sestřenice, Jane a Mary Parminterovy, poté, co se vrátily z dlouhých cest po Evropě. Je plný unikátních suvenýrů a slunečního světla.
Jane Parminter byla dcerou bohatého obchodníka s vínem z Devonu. Po otcově smrti v roce 1784 se v doprovodu své invalidní sestry Elizabeth, osiřelé sestřenice Mary a další přítelkyně vydala na dlouhou cestu po Evropě. Během několika let tyto neohrožené ženy prozkoumávaly Francii, Itálii, Německo, Švýcarsko, Španělsko a Portugalsko, aby se v roce 1795 opět vrátily do Anglie. Obohacené o zkušenosti, zážitky a cenné suvenýry se pak dvě sestřenice rozhodly postavit dům, který jim bude připomínat jejich cesty.
Marnivé sestřenice
Jane a Mary vyjednaly koupi 15 akrů půdy poblíž letoviska Exmouth a nechaly tu postavit okouzlující šestnáctistranný dům, jehož design byl údajně inspirován osmibokou bazilikou San Vitale v Ravenně. Rodinná historie tvrdí, že Jane sama dům navrhla, ale pravděpodobně šlo o dílo architekta Bath John Lowdera.
Dům, který proslul pod názvem A la Ronde, se skládá z 20 pokojů rozmístěných ve třech podlažích. V přízemí se původně nacházely pokoje pro zaměstnance, vinný sklípek, trezor a kuchyně, zatímco první patro bylo určené jen pro dámy.
Od východu na západ
Místnosti jsou průchozí, takže domem je možné projít kolem dokola. Snad proto, aby se Jane s Mary mohly přemisťovat z jedné místnosti do druhé, za teplem sluncem. Začínaly snídaní v místnosti orientované na východ, a pak se přesouvaly, aby večer skončily s čajem v oválné místnosti na západě.
Vše uvnitř domu bylo navrženo tak, aby odpovídalo neobvyklému tvaru budovy a nepravým úhlům. Skříňky a police na knihy mají posuvné kryty, dveře se zasouvají do zdí, aby se ušetřilo místo.
Většinu interiérových dekorací tvoří suvenýry z cest. Péřový vlys v přijímacím pokoji, galerie a schodiště pokryté mušlemi, spolu s mozaikami, papírovými výřezy a dalšími řemeslnými předměty.
Dědictví pro „staré panny“
Jane Parminter zemřela v roce 1811 a byla pohřbena v malé kapli na pozemku sousedícím s A la Ronde. Mary nadále žila v A la Ronde až do své smrti v roce 1849. V její závěti bylo výslovně uvedeno, že majetek musí zdědit pouze „neprovdané příbuzné“. V důsledku toho bylo vlastnictví domu převedeno na její svobodné sestřenice, Jane a Sophii Hurlockovy, a poté na další sestřenici, Stellu Reichelovou, v roce 1879.
Pánská volenka
V roce 1886 provedla Reichel právní změny v závěti, která umožnila jejímu bratrovi, reverendu Oswaldovi Reichelovi zdědit dům. Stal se tak jediným mužským vlastníkem za více než dvě stě let. Oswald si navíc dovolil provést mnoho významných úprav domu a zahrady, jako byla například stavba vodárenské věže a prádelny, instalace koupelny a ústředního topení, výstavba ložnic v patře s vikýři, výměna původních došků za střešní tašky a doplnění venkovního mola.
Ženy ženám
Po smrti Oswalda Reichela byl dům opět svěřen do ženských rukou, tentokrát neteři jménem Margaret Tudor, která také dům v roce 1935 otevřela veřejnosti. Roku 1991 spadá dům pod ochranu tzv. National Trust a postupně byl šetrně navracen do stavu před posledními úpravami.
A la Ronde je živým svědectvím nezávislosti a vynalézavosti dvou žen v době ovládané muži.
