Hana Burcevová: Jaké to je mít za manžela Masaje? Kultury jsou absolutně odlišné, ale lidé jsou všude stejní
První Masaj, kterého Hana Burcevová ráno na zanzibarské pláži potkala, je dnes její manžel. Část roku žije s jeho rodinou v buši v Tanzanii, tam, kde nejsou ani asfaltové cesty. Jak dlouho si na takové prostředí zvykala a jak na to reagovalo její nejbližší okolí?
„Kultury jsou absolutně odlišné. Ale lidé jsou všude na světě stejní: dobří, špatní, to je všude stejné,“ říká Hana Burcevová v dalším díle podcastu Exoti. V komunitě založila knihobudku a také rozjela sbírku na koupi pole pro Masaje.
Podle svých slov se od svého manžela naučila hlavně trpělivosti. „Z našeho pohledu to někdy vypadá, že jsou Masajové líní. Ale upřímně řečeno, v tom vedru, a sami jsme si to tady zažili, když byly čtyřicítky, se toho moc dělat nedá. Hodně věcí se musí udělat hned ráno nebo pak až později, protože přes poledne to opravdu nejde.“
Masajové o nás prý říkají, že my máme hodinky, zatímco oni mají čas. „Manžel mi dodal hrozně klidu. Tady bych třeba byla víc nervózní, že má něco zpoždění, že se to nestihne, a tam jsem se naučila, že s tím prostě nic neuděláme, že musíme počkat a že nemá cenu se kvůli tomu zbytečně rozčilovat.“
V prostředí buše se naučila vážit i věcí, které nám připadají samozřejmé. Jako je třeba voda. „Čistá voda tam není úplná samozřejmost,“ podotýká. A vyzdvihuje ještě další věc. A tou je úcta ke starší generaci. „Tady jsou starší tak trochu odsouvaní na okraj. Kdežto tam to funguje tak, že čím je člověk starší, tím je v komunitě váženější.“
V podcastu se dozvíte například i to, kdo v masajské rodině vaří, kdo připravuje maso a proč spolu muži a ženy tradičně nejedí, nebo také to, proč mladí Masajové odcházejí za prací na pobřeží.
