Watts Towers: ikona města andělů stvořená z odpadů a střepů
Někteří je vnímají jako podivnou barevnou změť ocelových trubek, pro jiné představuje ikonické dílo veřejného umění. Počin italského imigranta postavený z odpadní oceli a střepů dodnes vzbuzuje silné emoce a z chudé čtvrti Watts v Los Angeles dělá jedno z nejúžasnějších míst Spojených států.
Sedmnáct plastik tyčících se k nebi jako obrácené zmrzlinové kornouty, z nichž nejvyšší měří necelých 30 metrů. Dále altán, terasy, zdi či vstupní brána. Prolamované věže jsou osazeny mušlemi, dlaždicemi, lahvemi od sody, zrcadly, střepy keramiky a dvěma brusnými kotouči. Velkolepé umělecké dílo nebo podivuhodný ostrůvek rozmaru uprostřed městské krajiny tu vlastníma rukama a za použití základního ručního nářadí postavil jeden italský přistěhovalec.
Někteří je vnímají jako podivnou barevnou změť ocelových trubek, pro jiné představuje ikonické dílo veřejného umění.|
Když se múza ozve
Sabato „Simon“ Rodi na svém díle začal pracovat, když mu bylo 42 let, a neúnavně se mu věnoval dlouhých 33 let. Mezi lety 1921 a 1954 každé odpoledne po práci a o víkendech. Bez jakéhokoliv architektonického vzdělání, bez lešení, dokonce i bez plánů či hlubšího motivu. Na otázky, co ho ke tvoření podivuhodného monumentálního díla vede, odpovídal, že se mu prostě zachtělo tvořit, a tak tvoří. Zřejmou inspirací mu byla díla katalánského architekta Antonia Gaudího.
Věže jsou 10 minut chůze od stanice 103rd Street / Watts Towers na trase metra A (modrá).|
Konec jednoho blázna
Ačkoliv je dnes dílo známé pod názvem Watts Towers, sám Rodia jej nazýval Nuestro Pueblo, což ve španělštině znamená „naše město“. Jestli nikdo nevěděl, proč Rodia s prací začal, tak také nikdo nevěděl, proč přestal. Jednoho dne, v roce 1955, přenechal nemovitost sousedovi a naskočil na autobus do severní Kalifornie, aby byl blízko rodiny své sestry.
Bylo mu 76 let. Spekuluje se o tom, že to bylo proto, že utrpěl menší mozkovou příhodu a spadl z jedné z věží.
Simon Rodia se práci věnoval víc než 33 let.|
Symbol rovnoprávnosti
Ve čtyřicátých letech, kdy se městečko Watts stalo domovem převážně afroamerické komunity, se Watts Towers proměnily v symbol hrdosti. Když roku 1965 propukly ve Wattsu mohutné nepokoje, jež byly jedny z největších v době afroamerického hnutí za občanská práva a přinesly s sebou obrovské škody na majetku, Rodiovo dílo jako zázrakem jakémukoliv poškození uniklo.
Inspiraci čerpal autor z díla katalánského architekta Antonia Gaudího.|
Přes překážky do současnosti
Watts Towers o své životaschopnosti, konstrukčních kvalitách a mimořádné stabilitě přesvědčily i díky tomu, že přečkaly několik zemětřesení. Když se v 50. letech začalo usilovat o jejich zbourání, losangeleská výtvarná komunita podpořená architekty, umělci a výtvarníky z celého světa se zasadila o jejich obranu a zaplatila zátěžové testy.
Když věže bez problémů ustály i působení příčné síly o zhruba 4,5 silové tuny, muselo město kapitulovat a příkaz k demolici zrušit. V 60. letech pak byly otevřeny veřejnosti a dodnes patří mezi nejnavštěvovanější místa Los Angeles.