Vodní soud ve španělské Valencii: Instituce hraničící s turistickou atrakcí, jejíž rozhodnutí však platí
Každý čtvrtek přesně v poledne se ve Valencii lidé shromažďují před katedrálou u Portálu apoštolů, aby sledovali podivuhodný ceremoniál - zasedání Vodního soudu, jednoho z nejstarších soudních dvorů na světě.
Jeho vznik souvisí se systémem závlahových kanálů, který tu vytvořili už Římané a jež zdokonalili Maurové. Na něm závisel v této oblasti život. Poprvé prý soud svolal v druhé půli 10. století chalífa al-Hakam II., aby ukončil spor dvou sedláků o vláhu. Kdysi sedm, dnes už osm správců jednotlivých kanálů, volených na dva roky, usedá od té doby s železnou pravidelností před gotický portál katedrály, aby vynesli rozsudek nad těmi, kteří byli obviněni z plýtvání vodou, poškození či znečištění kanálů nebo z jiného porušení pravidel. Slyšení a vynesení rozsudku trvá jen pár minut a vše se říká pěkně nahlas. Nic se nezapisuje, jen rozsudek se vydává písemně. Na spravedlnost dohlíží z nedaleké fontány „otec Turia“, symbolizující stejnojmennou řeku, a sedm dívek představujících závlahové kanály.
Mohlo by se zdát, že Vodní soud je dnes jen pouhou atrakcí pro turisty. Jeho platnost ovšem stvrdil svým podpisem španělský král Juan Carlos I. Proti rozsudku soudu není odvolání a musí být vykonán neprodleně. Když se někdo přesto odváží vzepřít, předá se jeho případ občanskému soudu, který nemá právo rozsudek měnit, ale pouze musí vymoci jeho vykonání.