Vyřezávání dýní, koledování a nošení strašidelných kostýmů patří k oblíbeným halloweenským tradicím. Málokdo však ví, že historie tohoto svátku se začala psát už před dvěma tisíci lety u Keltů ve starém Skotsku a Irsku a že ani staří Aztékové s oslavami mrtvých nezůstali pozadu.
Keltové již odpradávna slavili na přelomu října a listopadu pohanský nový rok, tzv. Samhain, pojmenovaný po keltském bohu Samhainovi, pánu mrtvých. Konec října symbolizoval pro Kelty začátek zimy a v těchto dnech také údajně docházelo k prolínání světa mrtvých se světem živých. U večeře lidé prostírali stůl i pro zesnulé příbuzné a za okny zapalovali svíčku, která měla duchům ukázat cestu domů. Svíčka byla často vystavena v řepě nebo tuřínu, které později Američané nahradili dýněmi, jež neodmyslitelně patří k současným halloweenským symbolům. Tradicí bylo také převlékat se do starého oblečení a pomalovat si obličej barvami, což mělo živé ochránit před zlými duchy. S východem slunce pak Samhain odvedl duše mrtvých zpět do podsvětí. Vzhledem k tomu, že Keltové a poté Slované osídlili i střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, je možné, že svátek Samhain se kdysi dávno slavil i na území naší země.
Do Spojených států pak tento svátek přinesli kolonizátoři. Většinu z nich totiž tvořili Irové a Skotové, kteří před cestou do „Nového světa“ slavili Samhain. Přestože keltské tradice v tu dobu už dávno nahradilo křesťanství, mnoho starých zvyků zůstalo zachováno a pod vlivem různých kultur se oslavy v amerických koloniích začaly postupně prolínat a měnit. A jak vznikl název Hallowen? Zkrácením anglického All Hallow’s Eve, tedy Předvečer Všech svatých. All Hollows Day nebo All Saints Day je katolický svátek na počest svatých, jenž se slaví 1. listopadu v mnoha zemích po celém světě.
Oslavy současnosti aneb Halloween, Samhain, nebo Día de los Muertos?
Vlivem americké kultury se Halloween rozšířil i za hranice Spojených států. V Japonsku se například pořádá halloweenský průvod v Kawasaki, kterého se účastní přibližně 4000 lidí v různých kostýmech. Guatemalská města Santiago Sacatepéquez a Sumpango nejsou s oslavami pozadu a každoročně pořádají k příležitosti Dne mrtvých festival obřích draků vyrobených z místních přírodních materiálů, které lidé pouštějí na hřbitovech. V mnoha dalších zemích spořádají různé večírky s halloweenskou tematikou, kde nesmějí chybět zajímavé masky a kostýmy nebo občerstvení roztodivných tvarů a chutí. A zatímco nejznámější Halloween je dnes ten americký, například Irsko nebo Skotsko zůstávají věrné keltské podobě svátku a Mexiko slaví svůj vlastní Den mrtvých neboli Día de los Muertos.
USA
Ve Spojených státech se první oficiální městská oslava Halloweenu konala v roce 1921 ve městě Anoka ve státě Minnesota. Od té doby halloweenský svátek získával na oblibě a dnes je nezpochybnitelnou součástí severoamerické kultury. Užívají si jej především děti, které se v posledním říjnovém dni oblékají do všemožných převleků a buď samy, nebo s kamarády obcházejí domy a koledují o sladkosti či hrají různé hry. Dospělí se zase dokážou vyřádit ve zdobení domů a předzahrádek. Najdete tu nejen klasické vyřezávané dýně, ale dokonce různé strašidelné výjevy ze známých filmů, které zahrnují kostlivce nebo třeba falešnou krev. Nezřídka se stává, že realistická výzdoba přinutí bojácné sousedy přivolat policii z obavy, že se na místě stala nějaká tragédie. Tento folklor už ale k americkým předměstím tak nějak patří, a kdo zanedbá výzdobu, může se na hrůzostrašnou atmosféru naladit třeba sledováním hororů nebo vyprávěním děsuplných historek.
Irsko a Skotsko
Na irském či skotském venkově lidé vzdávají hold svým keltským předkům a oslavy se tak tolik neliší od původního Samhainu. Zapalují se ohně, lidé se převlékají do bizarních kostýmů a malují si masky na obličej, děti chodí večer koledovat do sousedních domů. Součástí oslav je i hraní her, včetně tradiční snap-apple, při níž se jablko na provázku přiváže k rámu dveří nebo ke stromu a hráči se snaží do něj kousnout. Kromě jablečného závodu rodiče pro své děti často pořádají honbu za pokladem ve formě sladkostí nebo mincí. Irové také hrají karetní hru, při níž se karty pokládají na stůl lícem dolů a pod ně se dávají pochoutky nebo peníze. Když si dítě vybere kartu, získá odměnu, která se pod ní nachází.
Trochu jiný Halloween aneb Bujaré oslavy mexického Día de los Muertos
Halloween nebo Samhain nejsou jediným svátkem, kterým si živí připomínají blízké zesnulé. V Mexiku, ve Španělsku a v Latinské Americe lidé neslaví Halloween, nýbrž Día de los Muertos, tedy Den mrtvých. Kořeny tohoto svátku sahají až do doby, kdy na území středního Mexika žili Aztékové. Ti používali k uctění mrtvých lebky, které se kdysi umisťovaly na aztécké chrámy a dodnes zůstávají klíčovým symbolem mexické tradice. Oslavy Día de los Muertos začínají 31. října a trvají až do 2. listopadu. Lidé v tyto dny oslavují své zesnulé příbuzné, kteří se podle legendy v těchto dnech vracejí zpět do pozemských životů. V mnoha rodinách staví oltáře na počest svých zemřelých příbuzných, které jsou vyzdobené jejich fotografiemi, květinami, ale také třeba sladkostmi a oblíbenými nápoji. Občas se u oltáře nechává ručník a umyvadlo s vodou, aby se duch mohl před svou pozemskou hostinou osvěžit a umýt. V těchto dnech však probíhají oslavy i na samotných hřbitovech. Lidé se vydávají k hrobům svých nejbližších, které uklízejí a čistí, a poté na hřbitovech pořádají pikniky a popíjejí tequilu. Při Día de Los Muertos se ve velkých městech pořádají také slavnostní průvody plné lidí v kostýmech, s obličeji vymalovanými v tradičních barvách.
