Zabalte ruksak a vydejte se do divoké přírody, kde celý den nepotkáte živou duši. Až budete mít zeleně dost, změňte barvu na žlutou a vydejte se po některé z pivních stezek poznávat zlatavý mok. Jedna dovolená vám na návštěvu Plzeňského kraje rozhodně nebude stačit.
Panenská příroda bez živáčka
Člověk by neřekl, na kolik unikátních přírodních míst se může během jednoho dne dostat. Nemusí se ani nikam teleportovat. Stačí mu akční rádius padesáti kilometrů. Ráno začněte hezky romanticky u největšího vodopádu na české straně Šumavy u Bílé strže. Třináctimetrový vodopád má podobu několika kaskád. Jeho divoké vody se derou kaňonovitým údolím, až úplně splynou v říčce Úhlava. Kolem vodopádu vede cyklistická stezka. Jestli ale raději skočíte do auta, zaparkujte v obci Hojsova Stráž a odtud se vydejte pěšky.
Šumava se může pochlubit něčím, co se najde na jen opravdu málo místech na světě. Je to jedinečná horská říčka Křemelná, na jejímž břehu ani z jedné strany nenajdete jediný dům. Vládne tu pouze divoká příroda s hustými smrkovými lesy. Chvílemi si budete připadat jako v Kanadě a budete se dívat přes rameno, jestli na vás za pařezem nečíhá medvěd. Právě tahle řeka vyhloubila nejhlubší kaňon v tomhle kraji.
Abyste neměli kaňonovitého údolí málo, pokračujte dále po národním parku, až přijedete do Povydří, kde se hlavním motivem vašich fotografií stanou obří žulové balvany uprostřed říčního koryta. Komu zbylo ještě trochu času a zvědavosti, může sednout do auta a za půlhodinku dojet k Obřímu hradu. Dneska už vás tohle místo svou mohutností neohromí, ale mohlo by vás dojmout, že stojíte na nejvýše položeném keltském nebo možná ještě předkeltském opidu v republice. Nejlepší způsob, jak se sem dostat, je z osady Popelná. Počítat ale musíte s poměrně prudkým stoupáním. Držte se žluté značky.
Další skvělá cyklotrasa, i když ne úplně snadná, vede přes Kašperské Hory, kde si prohlédnete nejvýše položený královský hrad v Česku – Kašperk – a zastavíte se u Nebespána na něco dobrého. Výborně občerstveni se vydáte směrem na Annín, kde opět na chvíli slezete z kola a prohlédnete si zdejší sklárny. Projíždět budete také Hartmanicemi, kde se ve velkém těžilo zlato. Tuhle éru připomíná naučná stezka Hamižná, která obcí prochází. V lesích jsou dodnes patrné zarostlé jámy, někdy i tři metry hluboké.
Kde je vůle, je i cesta aneb unikátní projekt
Nepřestávat věřit je základ všeho úspěchu. Své o tom ví Jakub Hadrava, který věřil, že i když se nad osudem starobylého kostela svatého Jiří v Lukové vznáší Damoklův meč, není vše ztraceno. Byl studentem Fakulty designu a umění v Plzni a přesně před osmi lety v rámci své bakalářské práce vytvořil jedinečné dílo, které upoutalo pozornost turistů z celého světa. Kostel je celkově v žalostném stavu, ale vyřezávané dřevěné lavice se zachovaly v poměrně dobré formě. A právě do nich posadil Jakub dvaatřicet zahalených figur, které symbolizují věřící, kteří tady dříve žili a víra byla samozřejmou součástí jejich života. Jednotlivé plastiky vznikaly velmi zvláštním způsobem. Jako figuranty použil Jakub své spolužáky a jako materiál zase kusy látek a záclon, které namáčel do sádry. Vznikly tak duté bílé rubáše vymodelované přesně podle lidského těla, často v modlící se či jakoby schoulené poloze. Výsledný dojem je opravdu velmi emotivní. Připočítáme-li ještě neutěšenou zašlost prostředí, celé dílo působí opravdu mysteriózně. Prohlídka je možná pouze v sobotu od jedné do čtyř, a to po telefonické domluvě. Až sem přijedete, nezapomeňte zaplatit dobrovolné vstupné. Vaše peníze spolu se sponzorskými dary a dotacemi pomohou zachránit tuto jedinečnou památku.
Nejmenší české historické město a jezero, které zmizí
Rabštejn nad Střelou sice na mapě zabírá opravdu jen malý puntík, ale svým významem se řadí mezi rekordmany. Je totiž nejmenším historickým městem v Česku a o světový titul se pere s chorvatským městečkem Hum na Istrii. Kamenem úrazu je počet obyvatel, který se snadno změní. Hum má opravdu kapesní rozměry. Jeho výměra činí pouhých třicet pět na sto metrů, a to proto, že jde vlastně jen o obydlenou pevnost hradu, kde bydlí třicet lidí. Najdete tu středověkou zvonici i barokní kostel, ale po náměstí byste se ptali marně.
Zato Rabštejn je na tom s pamětihodnostmi o poznání lépe. Téměř v padesáti domcích bydlí o polovinu méně obyvatel, ale najdete tu historický kamenný most, který by rád soutěžil o své stáří se slavným Karlovým mostem, loretánskou kapli, kostel, klášter, zámek a hned dvě zříceniny hradů. Kolem Rabštejna vede i okružní naučná stezka. Určitě se zastavte na Hraběcí vyhlídce a na židovském hřbitově, který byl pro své další využití navýšený, což se jinak vidí jen v Praze. Pouhých deset kilometrů odtud leží nejmladší jezero u nás, Odlezelské jezero. Vzniklo teprve před sto padesáti lety v důsledku zničujících dešťů, což je evropský unikát. Jezero se postupně zanáší a za několik desítek let zmizí, takže jestli ho chcete vidět, měli byste si pospíšit. Kolem vede modrá turistická značka spojující Potvorov a Žihli.
Jako v Severní Americe
Abyste poznali přírodu Severní Ameriky, nemusíte letět přes oceán a utrácet majlant. Stačí sednout do auta a dojet do lesního komplexu Žďár nedaleko Chudenic. Jako dobrý orientační bod vám bude sloužit rozhledna Bolfánek. V Americké zahradě najdete přes dvě stě druhů listnatých i jehličnatých dřevin. Není divu, že je arboretum považované za vůbec nejucelenější soubor dřevin z území Severní Ameriky. Za jeho vznik může Evžen Černín, který stál i u zrodu průhonické Dendrologické zahrady. Těšit se můžete i na sto sedmdesát pět let starý jedlovec tisolistý. Když budete chtít pohlédnout až do jeho koruny, budete se muset pořádně zaklonit. Měří téměř pětatřicet metrů. Po prohlídce zavítejte i na zříceninu hradu Roupov, který míval monumentální kuchyni a leží kousek odtud. I návštěva nedalekých Přeštic je velmi zajímavá. Už jen proto, že se tu místní oslovují „ty kanče“ a nikdo se neurazí. Je to na počest speciálních černostrakatých prasátek, která zde byla vyšlechtěna.
Okružní cesta od Čůráčku přes Kokota až na pivo
Ale ano, čtete správně. I když to na první pohled nevypadá, čeká vás na Rokycansku božský klid. Jediné rozechvění, které tu zažijete, přijde při čtení naučných cedulí při devítikilometrové procházce kolem Kokotských rybníků. Vyjděte z obce Dýšina a držte se modré turistické značky. Hned za pět set metrů dojdete k prameni studánky, na jejímž názvu se do dna vyřádila lidová tvořivost. Voda Čůráčku je pitná, takže si ji klidně naberte. Pak si to namiřte přes Velký smrk a Čertův kámen přímo do Kokota. Tedy na místo, kde dříve stála středověká vesnice obdařená tímto názvem. Tehdy by se ale při vyslovení jejího jména nikdo nečervenal. Ve staročeštině toto peprné slovo totiž znamená kohout. Po poznání místní krajiny se odměňte komentovanou prohlídkou historických ležáckých sklepů v Radnici s ochutnávkou piv ze tří současných radnických pivovarů.
Do roka a do dne
Za šikmou věží nemusíte jezdit do Pisy. Klidně zůstaňte ve své rodné zemi a vydejte se do Domažlic. Zatímco se románský skvost na piském náměstí Zázraků naklání skoro o čtyři metry, naše válcovitá kostelní věž se od své osy odchyluje jen o padesát devět centimetrů. Dopřejte si trochu pohybu a vystoupejte po sto devadesáti čtyřech schodech až na její ochoz. Budete se rozhlížet úplně ze stejné výšky, jako byste byli na severu Itálie. Domažlice leží v samém srdci Chodska, bohatého na lidové tradice. Jestli chcete jít po jejich stopách, měli byste se určitě vydat do Klenčí pod Čerchovem. Stojí tu překrásné roubené chalupy a barokní domy s mansardovými střechami. Každý zná historický román Psohlavci od Aloise Jiráska. Nepodivíte se tedy, když se dozvíte, že v hrobce kostela svatého Martina odpočívá takzvaný Lomikar, který nechal popravit Jana Sladkého Kozinu po potlačení chodského povstání. Památku rebela Koziny můžete uctít v restauraci Chodská chalupa na vrchu Hrádek nad obcí Újezd. V těchto místech se totiž narodil, což připomíná jeho socha v nadživotní velikosti. Navštívit můžete i jeho rodný dům, ze kterého je muzeum. Stranou nezůstane ani váš mlsný jazýček. V menu najdete především chodská jídla a obsluha vás přivítá jak jinak než v chodském kroji.
Tramvají po Plzni
Město Plzeň je turistický ráj. Nejen pro své zajímavosti, ale především pro organizaci, kterou návštěvníkům nabízí. Již před lety totiž vybudovala dva návštěvnické okruhy, po kterých budete cestovat městskou tramvají. Postupně tak můžete poznat celé město, a dokonce i jeho okolí. Tramvají se dostanete i do přírody. Určitě byste nečekali, že uprostřed města najdete vesnickou náves i s rybníčkem, kamenným sloupem a nefalšovaným statkem. V Plzni se vám to ale stane. To když přijdete do Starého Bolevce linkou číslo 1 a vystoupíte na stanici Studentská. K Boleveckým rybníkům se také dostanete jedničkou nebo čtyřkou. Vystupte na zastávce Košutka. Velmi oblíbeným relaxačním místem na východním okraji města je parková zóna, které místní neřeknou jinak než „plzeňské Benátky“.
Hvězdná pětka
Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Stojí za to!
- Prohlídka Plzeňského Prazdroje se smyslovou expozicí a nezbytnou ochutnávkou
- Zoo Plzeň s botanickou zahradou a DinoParkem, kde si nejen děti přijdou na své
- Zámek Kozel s nádhernými interiéry a rozsáhlým přírodně krajinářským parkem
- Hradní zřícenina Rabí s úžasnou vyhlídkou do širého okolí z mohutné obytné věže a také s hlubokým sklepením
- Klatovské katakomby s kryptami a expozicí třiceti mumifikovaných těl
