Romantický region plný exotických pokladů a uliček jako z pohádky. Místo, kde jsou tradice stále živé, kde nejhezčí procházky jsou mezi řádky vinohradů a kde spoustu času strávíte pod zemí, a přitom vám bude hej.
Jako ve Středomoří
V Česku kromě moře najdete úplně všechno – i věci, které jsou typické pro Středomoří. Zlaté české ručičky dokázaly vybudovat něco, co nemá ve střední Evropě obdoby, alespoň historicky. Mandloně jsou pro naši zeměpisnou šířku poněkud exotické dřeviny. Přesto v Hustopečích rostlo ještě v polovině minulého století padesát tisíc těchto stromů. Socialismus jim ovšem dal zabrat. Naštěstí jim před pár lety svitla nová naděje a sady v Hustopečích na Starém vrchu se opět rozšiřují. Na okraji sadu dokonce stojí i rozhledna, takže se na tu krásu můžete podívat pěkně seshora. A můžete i ochutnat. Abyste se o mandloních dozvěděli co nejvíce, využijte k poznávání devítikilometrovou naučnou stezku.
Alespoň v mysli ve Středozemí můžete ještě zůstat, když se přesunete o devatenáct kilometrů směrem na jihozápad do přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska na Pálavě. Podnebí je tu poměrně horké a panoráma krajiny díky vinicím, zříceninám hradů a nedalekému Moravskému moři velmi výrazně připomíná scenérii Středozemního moře. Děvín a Kotel jsou dva dominantní kopce oddělené soutěskou. Celá rezervace má stepní charakter s výrazným výskytem motýlů. Seznamte se s nimi na naučné stezce Děvín.
Sedmipatrové historické sklepy
Jižní Morava je vínem přímo nasáklá. Již po staletí se život celých obcí točil a točí právě kolem vinné révy. Na návštěvu malebných sklípků s folklorními ornamenty se těšíme celou zimu. Ty ve Vrbici na Břeclavsku jsou ale nejzvláštnější ze všech zvláštních. Sklepy ve sklepní kolonii Pod strážním kopcem mají až sedm výškových úrovní a nad zemí pseudogotické lomené oblouky. První hobití stavby začaly vznikat před sto lety pod rukama bratrů Michnů, kteří je kutali do pískovce na kopci Stráž. Dnes v nich zrají lahve především s odrůdami Neuburg, Vlašský ryzlink, Tramín či Müller. V nejstarší části obce, které se říká Dědina, se ve vinných sklepích nachází ještě jedna podivnost, která však nebyla postavená pro potěchu, ale naopak na záchranu života. Jsou to prastaré únikové chodby neboli lochy, které si rolníci v době od třicetileté války výše ze strachu o své rodiny stavěli jako úkryt.
I v okolních vesničkách mají své sklepní uličky. V Kobylí je to třeba Suchořádská zmola, kde si můžete prohlédnout starodávný lis a další jedinečné sklepy, jako například Pekaříkův sklep V kútku, Křižákův sklep nebo Svobodův sklep. V Čejkovicích to také chutná po vínu, ale voní po bylinkách. V bylinkové zahradě svaté Hildegardy bude váš nos jako v opiovém ráji. Najdete tu jak aromaterapeutickou, tak okrasnou část. Než poputujete za další sklepní uličkou třeba Pod Kraví horou do Bořetic, zeptejte se na Hodovou ulici. Každý už bude vědět, že hledáte domek T. G. Masaryka, ve kterém strávil šest let svého dětství.
Moravské orchideje
Když v Česku můžeme mít nejstarší bonsaj Evropy či pěstovat mandloně, proč by u nás nemohly růst orchideje? Jedna z nejvýznamnějších lokalit u nás se jmenuje Čertoryje a nachází se mezi Radějovem a hranicí se Slovenskem. Na loukách přírodní rezervace tu roste přes dvacet druhů těchto pestrobarevných krasavic. Při troše štěstí a dobrého počasí se můžete těšit na hlavinku horskou, která vám bude jistě připomínat česnek, tořič čmelákovitý či včelonosný nebo střevíčník pantoflíček, které si svou podobou nic nezadají s exotickými orchidejemi, které máte doma za oknem. Než se vydáte zase za vínem, ještě u Radějova chvíli zůstaňte. Roste tu další botanický skvost, největší ovocný strom v republice. Je to jeřáb oskeruše a najdete ho na severním svahu kopce Žerotín. I když je mu už čtyři sta let, stále plodí. Typické lidové vinné sklípky Plže v modro-bílé barvě zdobené barevnými ornamenty najdete v obci Petrov. Napočítáte jich tu osmdesát, a když budete mít štěstí a nachomýtnete se k nějaké lidové slavnosti, potkáte tu i obyvatele ve stejně barevných krojích.
Vlakem na poušť
Když tu máme Středozemí, jak už jsme si řekli, proč nenajít i pouště? Asi nejvzácnější z nich leží na jihu Bzence a pohodlně sem dojedete vlakem. Rozprostírá se po obou stranách trati mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Určitě si projděte naučnou stezku Váté písky, kde se dozvíte detailní informace o zdejší unikátní fauně. Pokud se těšíte na křivky dun v zapadajícím slunci, úplně se nedočkáte, ale krásných písečných pláží kolem zkroucených meandrů řeky Moravy určitě najdete dost. Jen šestnáct kilometrů odtud si můžete užít zase úplně jiný svět – Výletní areál Salaš Travičná poblíž obce Tvarožná Lhota. K prohlédnutí jsou tu kopaničářské roubené stavby salaše, ale naučíte se tu i práskat bičem, vylezete na horolezecký strom a zahrajete si na fujarku či ochutnáte kozí sýr.
Radost až na kost
V Brně je spousta zajímavých míst, ale to asi nejpozoruhodnější je očím na první pohled skryté. Ukrývá se pod kostelem svatého Jakuba a strčí do kapsy i slavnější sestru v Kutné Hoře. Ano, řeč je o kostnici, která je vůbec největší v naší zemi. Tu kutnohorskou trumfne o deset tisíc ostatků a řadí se na druhé místo v Evropě. Větší jsou už jen pařížské katakomby. V životě není jisté nic a s jistotou nemůžete počítat ani po smrti, zdá se. Kostnice se do takových rozměrů naplnila jen proto, že kapacita kostelního hřbitova nestačila. S hrobem lidé mohli počítat jen tak na deset dvanáct let a potom museli udělat místo jinému.
Jejich ostatky byly slušivě vyskládané právě v kostelním podzemí. Dneska jsou i vkusně nasvícené, a dokonce vám při prohlídce hraje hudba. Pokud si libujete v pohřební náladě, Brno ještě neopouštějte. Namiřte si to k Zelnému trhu a prohlídněte si kapucínskou kapli. Jsou tu perfektně zachovalá těla mnichů, kteří sem byli pohřbíváni zcela volným způsobem. Zkrátka je jen položili na zem, hlavu jim podepřeli o cihlu a nechali tělo přirozeně mumifikovat proudícím vzduchem. I mumie tu mají svoji celebritu. Je jí nelítostný elitní voják baron Trenck, jehož tělo si můžete prohlédnout v prosklené rakvi. Podle něj jsou pojmenované chorvatské brandy a pivo.
Pravěké kresby i mordy
Pokud se vám nechce trmácet do galerie pravěkého umění ve španělské jeskyni Altamira, přijde alespoň malý ždibec z její krásy k vám. Stačí se vydat do jeskyně Pekárna, která je celá osvícená denním světlem. V její zadní části naleznete repliku pravěké kresby, jaká se nachází právě tam. Pokud budete mít štěstí a budete se v těchto končinách pohybovat v době, kdy se na patnáct kilometrů vzdálené Býčí skále konají dny otevřených dveří, určitě se tam vydejte. Jste-li citlivější jedinci, tak možná potvrdíte postřehy mnoha lidí, kteří si všimli, že z místa vychází negativní energie. Je to asi proto, že se nacházíte na místě rituálních vražd.
Nález pod jménem Halštatský pohřeb ostatně mluví za vše. Šlo zřejmě o pohřeb velmože v pátém století před naším letopočtem, kdy ho na onen svět musely nedobrovolně doprovodit jeho ženy, sloužící i hospodářská zvířata. Jejich osud byl zpečetěn, jakmile vešli do jeskyně. Smrt rozčtvrcením čtyřiceti mladých dívek, pěti mladistvých mužů, dvou koní a jednoho vepře přišla bez smilování. Pár let před tímto hrůzným nálezem tu archeologové objevili známou sošku bronzového býčka.
Netradiční ubytování je vždy zážitek sám o sobě. Tenhle požadavek jistě splní Větrný mlýn Ruprechtov, který je jedinou Halladayovou turbínou v České republice. Díky jeho mnohalopatkovému rotoru dokázal semlít dvakrát více obilí, než zvládl mlýn bez turbíny. Mlýn leží na kraji obce Ruprechtov a je plně funkční.
Na kole za vínem
Šobeský okruh měří 31 km, a pokud se u některého z vinařských stánků nezapomenete moc dlouho, je ideální jako celodenní výlet. Během dne uvidíte i ochutnáte to nejlepší z národního parku Podyjí. Nasednete ve Znojmě, pojedete přes Králův stolec, Andělský mlýn, bývalou Mašovickou střelnici, Podmolí a rovnou na Šobes: nejstarší vinici ve střední Evropě, odkud pila víno i britská královna. Tady se určitě zdržíte. Zdejší Rulandské šedé se neopouští s lehkým srdcem. Přece jen vyrostlo na vinici s jednou z deseti nejlepších poloh v Evropě. Pokračovat budete přes poslední historický mlýn v Podyjí – Devět mlýnů – až na Havranické vřesoviště, dále na Kraví horu a odtud zpět do Znojma. Po cestě se můžete příjemně osvěžit v řece Dyji a určitě si všimnete ukazatelů na Šatov. Je dobré vědět, že tu naleznete sklípek jako malovaný, a to doslova. Jmenuje se totiž Malovaný sklep, ale není malovaný zvenku, nýbrž zevnitř, a to ještě jenom jednou rukou a za světla svíčky. Celých třiatřicet let tu místní rodák Maxmillian Appeltauer trávil každou neděli, aby svůj sklípek vyzdobil barevnými plastickými malbami.
Hvězdná pětka
Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Stojí za to!
- Lednicko-valtický areál se dvěma zámky a spletí cyklostezek vinoucích se kolem rybníků, kapliček nebo Janova hradu
- Punkevní jeskyně s Macochou, nejhlubší propastí svého druhu ve střední Evropě
- Vranov nad Dyjí s přehradní nádrží a mohutným zámkem na vysoké sklále
- Baťův kanál v romantické lužní přírodě s možností spousty lákavých zastavení
- Hrad Pernštejn s několika prohlídkovými okruhy a obnovenou zahradou
