Běhat začal až kvůli dortu. Rekordman pochodu Praha – Prčice byl jednou v cíli ještě před pořadateli
Jako malý se odmítal hýbat, a na základní škole měl dokonce problém s tělocvikářem. Dnešního rekordmana dálkového pochodu Praha – Prčice, který trasu o délce pětašedesáti kilometrů dokonce několikrát uběhl, namotivovala v mládí k pohybu až vidina sladké výhry. Padesátý devátý ročník slavného pochodu vyráží v sobotu 16. května.
„Měli jsme všichni závodit v běhu na tisíc metrů. Já nejspíš zrovna byl v nějakém dobrém rozpoložení. A hlavně jsem měl velkou motivaci – výhrou byl dort. To mi dávalo smysl. Tak jsem běžel, až jsem vyhrál,“ vzpomíná dnes čtyřiaosmdesátiletý Miroslav Brábník, který patří mezi rekordmany pochodu Praha – Prčice.
Nejprve se začal věnovat kolu, ale později se vrátil k běhu. Při tréninku se prý s kamarády často hecovali. „Říkali jsme si: ‚Jdi do Prčic.‘ A pak jeden z nás odpověděl, že se tam vlastně chodí. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli běžet,“ popisuje s úsměvem rekordman pochodu.
Bolavé nohy
A tak se v roce 1970 postavili na start v Průhonicích tehdy teprve pátého ročníku dálkového pochodu. Tenkrát uběhli „jen“ pětačtyřicet kilometrů a s bolavýma nohama zbytek došli. Další ročníky už ale uběhli celé. A jednou prý dokonce byli v cíli dřív než samotní pořadatelé.
Pochod Praha – Prčice patří k nejznámějším turistickým a dálkovým pochodům v Česku, který organizuje Klub českých turistů. Jeho historie sahá až do roku 1966. Nejdelší trasa začíná v Praze a končí právě ve středočeské Prčici. Prvních ročníků se účastnilo jen několik stovek lidí, postupně ale získával na popularitě a dnes už se jich na pochod vydává několik tisíc. Jen v loňském roce se na start postavilo téměř pětadvacet tisíc účastníků.
Pohybem ku zdraví
Rekordman pochodu se snaží ani jeden ročník nevynechat. Pohyb je pro něj zcela zásadní. „Uvědomuji si, že jakmile vynechám jenom pár dní, jako by byl měsíc tréninku pryč. Ale protože znám své tělo, nastavím si na to hlavu. Takže chodím, něco to ovšem stojí. Ale neměnil bych,“ popisuje Miroslav Brábník.
Pohyb mu pomohl i ve chvíli, kdy čelil vážné nemoci. „Ještě před operací jsem ale zvládl svůj oblíbený pochod. A pár dní po ní už jsem vlastně znovu trénoval. Hýbejte se, kde můžete a dokud můžete. Především všichni, kdo jste ve věku nad osmdesát let. Čím déle se budete hýbat, tím déle tady budete,“ dodává aktivní senior.
Pravidelnost jako klíč
Že pravidelný pohyb a chůze patří mezi klíčové nástroje ochrany zdraví, potvrzuje i vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP, lékařka Jana Ježková. „Dlouhodobě pomáhají snižovat riziko rozvoje takzvaných civilizačních onemocnění, jako jsou například vysoký krevní tlak, ateroskleróza, infarkt myokardu či diabetes 2. typu. A pokud se objeví nějaká zdravotní komplikace, je-li tělo ve formě, lépe se s ní vypořádá,“ říká.
Pravidelná chůze je podle Ježkové spojena s pozitivním vlivem na činnost mozku a přispívá tak k udržení kognitivních funkcí. „Podporuje paměť a soustředění a krátkodobě i kreativní myšlení. Zcela zásadní je ovšem pravidelnost,“ uzavírá Jana Ježková.
