Ostrov Samos

Ostrov Samos Zdroj: Profimedia.cz

Eupalinův tunel
Eupalinův tunel
Eupalinův tunel
4
Fotogalerie

Eupalinův tunel: Technický zázrak antické doby na ostrově Samos

Kdo jiný by si měl umět spočítat cestu k úspěchu lépe než sám otec čísel, Pythagoras ze Sámosu. A přesně to se stalo už před dvěma a půl tisíci lety. Dodnes jeho věty patří k nejslavnějším na světě. Ačkoli nejednoho z nás již od školních lavic budí ze sna, může se řecký ostrov Sámos díky genialitě zarytého askety pochlubit osmým divem světa.

Málokterému samovládci se podaří, aby se na něj ještě několik tisíc let po jeho smrti vzpomínalo v dobrém. Tyranu Polykratovi se to povedlo. Poté, co prolil krev vlastních bratrů a zmocnil se vlády na ostrově, zavládl v zemi čilý ruch. Ačkoli nebyl žádný lidumil, miloval umění, byl zaníceným stavitelem a z dnešního pohledu velmi moderním mužem. Začal poměrně velkoryse. Zkonstruoval nový typ rychlých válečných lodí, díky kterým pokořil přední protivníky ze sousedních ostrovů.

Honit vodu

Život v antickém období se sice odehrával v neustálých válečných přestřelkách, ale lidé se zároveň nadšeně věnovali pěstování fyzických i duševních požitků. Lázně a vodovody rostly jako houby po dešti a majitelé koupelen či bazénů věděli, jak světu ukázat svůj dobrý životní styl. Věčně zelený ostrov se ale tenkrát takovým symbolem moderní doby pochlubit nemohl. Polykrates se rozhodl, že tuto nesrovnalost rychle napraví. Jak zamýšlel, tak vykonal. Se skromností sobě vlastní vybudoval technický zázrak antické doby, proslulý Eupalinův tunel. V cestě za vodou totiž stála vápencová hora Kástro. Vítězné tažení mocného muže však nemohla zastavit žádná síla, tedy ani jedna z nejvyšších hor v celém Egejském moři. Nejenže akvadukt procházel kopcem v hloubce přes sto šedesát metrů, ale aby se šetřil čas, razili ho ze dvou stran. Byl to právě geniální občan Pythagoras, jehož propočty vedly k tomu, že se oba týmy potkaly uprostřed hory jen se čtyřcentimetrovou odchylkou.

Dvě mouchy jednou ranou

Unikátní akvadukt stavěly ruce starořeckých dělníků pouhých deset let. Přes kilometr dlouhý vodovod přiváděl životodárnou tekutinu do hlavního města, ale zároveň sloužil jako tajná úniková chodba. Toto unikátní podzemní dílo je nejstarším tunelem našeho kontinentu a zároveň druhým v historii, který byl ražený ze dvou stran, a prokazatelně prvním, který byl zaměřený pomocí geometrického výpočtu. Tehdy použitý postup se dodnes objevuje v učebnicích stavební geodezie.

Jedinečná památka je dosud zčásti přístupná turistům a její návštěva je příjemným ochlazením pod horkým řeckým sluncem. Z druhého největšího města Pythagórionu se sem teoreticky můžete dostat i pěšky. Šance, že při úporném pochodu propotíte tričko, se viditelně snižují, když si pronajmete skútr nebo automobil. V každém případě hledejte odbočku směrem na Vathý. Míjet budete další dvě turistické zajímavosti: antické divadlo a kostel Panagía Spiliani.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 9/2012.