Ostrůvek Drangey: Když návštěvníci vystoupí z člunu, čeká na ně prudký výstup po vratkých schodech a žebřících. Šedá skaliska pak vystřídá zelená travnatá plocha, na níž stojí domek postavený ve stylu tradičních islandských farem – s travnatou izolací na střeše a na stěnách.

Ostrůvek Drangey: Když návštěvníci vystoupí z člunu, čeká na ně prudký výstup po vratkých schodech a žebřících. Šedá skaliska pak vystřídá zelená travnatá plocha, na níž stojí domek postavený ve stylu tradičních islandských farem – s travnatou izolací na střeše a na stěnách. Zdroj: Tomáš Lindner

Podle legendy zde po tři roky přežíval ve vyhnanství vikinský hrdina Grettir Silný
Drangey dnes láká coby ptačí rezervace
Drangey dnes láká coby ptačí rezervace
Drangey dnes láká coby ptačí rezervace
Drangey dnes láká coby ptačí rezervace
7
Fotogalerie

Islandský ostrůvek Drangey: Místo, kde po tři roky přežíval ve vyhnanství vikinský hrdina Grettir Silný

Ostrůvek Drangey ležící uvnitř severoislandského Skagafjordu je sice malý jako dlaň, jeho návštěva ale stojí za to. Nad mystickým kusem skály se vznáší duch hrdinských příběhů starého Islandu.

Drangey vypadá jako obrovský majestátní kvádr čnící z moře. Podle legendy zde jedné noci fjord přecházeli obr a obryně s krávou. Uprostřed cesty je však překvapil rozbřesk a za denního světla trojice zkameněla. Drangey představuje obrovskou krávu, obryně se proměnila v nedalekou skálu Kerling a zkamenělý obr se postupem let propadl do hlubin fjordu. Tak zní starodávná legenda, ale nudné vědecké vysvětlení se spokojuje s tím, že ostrov je pouhým pozůstatkem starého vulkánu.

Drangey dnes láká coby ptačí rezervace – návštěvníky zaujmou hlavně alkouni a papuchalci, islandská varianta tučňáků. Papuchalk, černobílý pták s velikým červeným papouškovitým zobákem, je jedním ze symbolů Islandu. Z bezpečného skalního úkrytu se k lovu snáší na hladinu a dokáže se potápět až do hloubky šedesáti stop, odtud také pramení vtipné německé pojmenování Papageientaucher – papoušek potápěč. S létáním se opeřenci trápí, a tak s sebou před rozletem po mořské hladině komicky plácají jako placaté kameny při házení žabek.

Když malý člun vezoucí turisty na ostrov vypne motor, rozezní se nad návštěvníky ptačí symfonie. Rackové, alkouni, papuchalci a další druhy zpívají z okolních skal, z nebes i z hladiny moře a akustika takřka dvě stě metrů vysokých skalisek zesiluje jejich hlasy.

Vikinské vyhnanství

Když návštěvníci vystoupí z člunu, čeká na ně prudký výstup po vratkých schodech a žebřících. Šedá skaliska pak vystřídá zelená travnatá plocha, na níž stojí domek postavený ve stylu tradičních islandských farem – s travnatou izolací na střeše a na stěnách.

Ostrůvek je opravdu mrňavý, a tak se tu turisté mohou jen krátce proskočit a v mysli se ponořit do některé z mnoha islandských středověkých bájí, z nichž některé se vážou přímo k tomuto miniostrovu.

Na zelené plošině Drangey například tři roky ve vyhnanství přežíval Grettir Silný, hlavní hrdina jedné z nejslavnějších islandských ság. Grettir byl v mládí horkokrevný rebel. Jednoho dne se dokonce postavil draugrovi, severské verzi zombie. Nepřítele dokázal zabít. Ten jej však ještě stihl proklít, což předznamenalo smůlu, která měla Grettira provázet po zbytek života. Často prováděl skutky, které měly nepříjemné důsledky. Nakonec byl Grettir za založení požáru postaven mimo zákon, a kdokoli jej od té doby směl beztrestně zabít. Grettir se dokázal rivalům bránit a v neustálém nebezpečí přežil takřka dvacet let, déle než kterýkoli jiný odsouzenec v islandských dějinách. V roce 1031 však jednu z posledních výzev nepřežil. Na ostrově Drangey jej nepřátelé před vypršením trestu zabili.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2008.