Klášterní škola Tha Pyay Yoe

Klášterní škola Tha Pyay Yoe Zdroj: Jana Ašenbrennerová

Klášterní škola Tha Pyay Yoe
Klášterní škola Tha Pyay Yoe
Klášterní škola Tha Pyay Yoe
Klášterní škola Tha Pyay Yoe
Klášterní škola Tha Pyay Yoe
15
Fotogalerie

Fotoreportáž Jany Ašenbrennerové: Šťastné dětství ve zdech kláštera

Získat vzdělání není pro leckteré barmské dítě snadné. Školy, státní i soukromé, stojí peníze, a tak zbývá další možnost – klášterní škola. Pobývat tady ale rozhodně neznamená smutek nebo nudu.

Získat základní vzdělání v Myanmě, zemi osídlené buddhistickou většinou, je možno několika způsoby. Vše často závisí na financích. Státní školy, kterých je v zemi nejvíc, jsou drahé, stejně tak školy soukromé. Alternativou pro sociálně slabší rodiny jsou tak školy klášterní. Tyto školy jsou finančně dostupné a zároveň umožňují nastoupení náboženské cesty, ta však není podmínkou přijetí ke studiu. Pokud ale student chce ve škole bydlet, musí nastoupit jako novic či jeptiška a kromě školní docházky dodržovat denní režim řízený mnichy a sestrami.

Česká nezisková organizace Člověk v tísni spolupracuje právě s klášterními školami. „Hlavním cílem nebylo pracovat v klášterních školách, ale spíše s dětmi, které pocházejí z chudých rodin. Klášterní školy fungují v Barmě jako záchytné sítě pro děti ze znevýhodněných rodin z celé země. Pro rodiče je to většinou jediná možnost, jak poslat své děti do školy, kde dostanou vzdělání, ale i přístřeší, často dlouhodobější ubytování. Naším největším cílem je systémová podpora škol a okolních komunit v přístupu k ochraně dětí tak, aby měly bezpečnější prostředí pro vzdělávání a zaručenu školní docházku. Ve školách navíc neexistuje žádné povědomí učitelů o tom, jak přistupovat k lepší ochraně dětí nebo k případům dětského zneužívání, i to se snažíme napravit,“ říká Tereza Grünvaldová.

Dřevěná budova připomínající letní altán stojí uprostřed rozlehlého dvora. Je tu klid, ticho, vzduch se tetelí horkem a slyšet jsou jen jemné zvuky z nedaleké venkovní kuchyně. Jsme v klášterní škole Tha Pyay Yoe ve stejnojmenné vesnici. Jako přísná pedagogická instituce však rozhodně nepůsobí.

Hlavní mnich, U Set Kain Da, je zároveň ředitelem školy. Sedí za stolem, za sebou má oltář se sochou zlatého Buddhy. Když se zde zrovna neučí, místnost slouží jako modlitebna a jídelna. Děti mnichovi ukazují věty, které jim nadiktoval, a on s úsměvem kontroluje jejich písmo a chválí je za dobrou práci, vše napsaly téměř bez chyby. Vtom zazvoní zvon z nedaleké kapličky. Je čas oběda.

Třináctiletý novic Sandi Mar bydlí a studuje v klášterní škole Tha Pyay Yoe nedaleko města Mandalaje. Denní režim ve škole prý má nabitý. Novicové vstávají kolem páté hodiny ranní, začínají den společnými modlitbami a poté jdou do ulic prosit o jídlo. V devět začíná škola, trvá asi do čtyř. Po škole mají krátký čas oddechu, pak uklízejí společné prostory a poté se opět modlí. Spát chodí kolem desáté. Jeho rodiče žijí ve vzdáleném státě Šan. Často je nevídá. Po studiích se vrátí domů a doufá, že se v osmnácti letech bude moci stát mnichem. „Jsem tu šťastný,“ uzavírá Sandi.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2015.