Grand Choral Synagogue, Petrohrad: V druhé polovině devatenáctého století byl Petrohrad stále hlavním městem Ruského impéria. Židovská populace zde měla k dispozici zhruba deset sakrálních lokalit, ale žádná z nich nebyla synagogou, ve které by se mohla sejít celá komunita. Stavbu velké synagogy povolil car Alexandr II. v roce 1869. V roce 1879 byl zakoupen pozemek a hotová synagoga byla posvěcena v roce 1893. Architekti synagogu projektovali v oblíbeném maurském slohu, pro tyto budovy oblíbeném, a ve stavbě se tak setkává maurská a byzantská architektura s arabskými motivy.

Grand Choral Synagogue, Petrohrad: V druhé polovině devatenáctého století byl Petrohrad stále hlavním městem Ruského impéria. Židovská populace zde měla k dispozici zhruba deset sakrálních lokalit, ale žádná z nich nebyla synagogou, ve které by se mohla sejít celá komunita. Stavbu velké synagogy povolil car Alexandr II. v roce 1869. V roce 1879 byl zakoupen pozemek a hotová synagoga byla posvěcena v roce 1893. Architekti synagogu projektovali v oblíbeném maurském slohu, pro tyto budovy oblíbeném, a ve stavbě se tak setkává maurská a byzantská architektura s arabskými motivy. Zdroj: Profimedia.cz

Jubilejní synagoga, Praha: Pokud jste někdy v Praze například při cestě z Hlavního nádraží procházeli ulicí Jeruzalémská, nemohli jste si nevšimnout křiklavě barevného exteriéru Jubilejní (alternativně Jeruzalémské) synagogy. Ke konci devatenáctého století došlo k rozhodnutí o asanaci pražského židovského ghetta a zbourání synagog Cikánovy, Velkodvorské a Nové. Náhradou za tyto měla být právě Jubilejní synagoga. Po prvních dvou návrzích – novorománském a novogotickém – se uchytil návrh v secesní interpretaci maurského slohu z ruky vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Stavba probíhala v letech 1905 a 1906. Devastaci za druhé světové války budova synagogy unikla, neboť za Protektorátu sloužila jako sklad konfiskovaného židovského majetku.
Staronová synagoga, Praha: Židovské kulturní dědictví v Praze je skutečně bohaté. To dokládá i Staronová synagoga, jež je nejstarší synagogou na světě, která je nepřetržitě využívána k sakrálním účelům. Stavba pochází z roku 1270 a je tak jednou z nejlépe zachovaných synagog v gotickém dvojlodním slohu. Právě ve Staronové synagoze působil ve století šestnáctém Jehuda Liva ben Becalel, nám lépe známý jako rabbi Löw, a právě na půdě Staronové synagogy se má nacházet tělo mytického golema.
Dohány Street Synagogue, Budapešť: Velká synagoga v Budapešti je s kapacitou tří tisíc osob největší synagogou v Evropě a srdcem reformního neologického judaismu. Synagoga byla postavena v letech 1854 až 1859 v maurském stylu, neboť vídeňský architekt Ludwig Förster věřil, že neexistuje nic jako autentická židovská architektura, a inspiroval se tak dle svých vlastních slov u příbuzných etnických skupin, zejména u Arabů. Tato inspirace je zjevná – budově dominují dva opulentní minarety a na arabskou architekturu odkazuje i ornamentální výzdoba. Na bohatých interiérech se známý podílel maďarský architekt Frigyes Feszl.
Szeged Synagogue, Segedín: Druhou největší maďarskou synagogou je synagoga ve městě Szeged. Budova, kterou v kombinaci secese a maurského slohu navrhl na začátku dvacátého století architekt Lipót Baumhom, upoutá především skoro padesát metrů vysokým hlavním dómem. Vedle převažujících secesních a maurských prvků najdeme i stopy dalších architektonických slohů – žebrování nad varhany je gotické, zatímco sloupy podpírající ochozy jsou římské.
Eldridge Street Synagogue, New York: Jednu z nejzajímavějších amerických synagog najdeme trošku kuriózně v Čínské čtvrti na Manhattanu. Synagoga v Eldridge Street vyrostla v roce 1887 a byla jednou z prvních synagog, které ve Spojených státech postavili aškenázští Židé emigrující z východní Evropy. Synagoga prosperovala po padesát let, ale socioekonomické podmínky vedly k postupnému úpadku a úbytku členů kongregace. Renovace započala v osmdesátých letech a v roce 2007 zde bylo otevřeno muzeum věnující se americkému židovství a imigraci.
8
Fotogalerie

Fotogalerie: Srdce židovského života aneb Nejzajímavější světové synagogy

Synagogy jsou součástí židovského života už více než dva tisíce let. Skutečnými náboženskými a sociálními centry se však tyto chrámy staly zřejmě až po zničení Druhého chrámu v Jeruzalémě Římany v roce 70. Pro Židy neblahý výsledek první židovské války znamenal vznik židovské diaspory a s ní i vznik lokálních míst bohoslužby. S touto transformací je spojen taktéž obecný přechod od oběti k modlitbě jako primární metodě bohoslužby. V komentované fotogalerii se podíváme na některé z nejzajímavějších světových synagog.