Dnes na Costa Bravě najdete 52 vinařství, z toho 30 je otevřeno pro veřejnost, hlavně v oblasti Alt Emporda na severovýchodě. Nabízí degustace i komentované prohlídky. Dozvíte se příběh jejich vzniku, jak vylepšují původní receptury, proč je bílé lepší chlazené, dotknete se 120letých rév a také zpomalíte přísun alkoholu, což se hodí – pokud z vinice potřebujete odjet na kole.
Polovina Španělů pije pivo. Obzvlášť mladší generace, která ho s tvrdým alkoholem má raději než víno. „Víno si spojují s prarodiči, kteří doma na gauči upíjejí ze sklenky červeného. Aby byli mladí cool, dají si gin s tonikem,“ kroutí hlavou Miquel z vinařství La Vinyeta. Ještě v minulém století předkové dnešních vinařů viděli v révě obyčejnou rostlinu. Staré vinné révy používali jako dřevo na oheň a při výrobě vína neúspěšně improvizovali. Výsledkem bylo domácí víno a casera, které museli podávat jen s jídlem. Jinak by ho nikdo nevypil. Dnes to funguje během degustace kvalitních vín zcela naopak. Podobně jako u dobré tequily, kdy nepotřebujete citron a sůl – prvotřídní víno se při ochutnávkách ve vinicích nemá zajídat. Hlavně sýrem, který dělá nápoj lepším, než je ve skutečnosti.
Víno s multikulti příchutěmi
S každým douškem vína na Costa Bravě ochutnáte i kus jeho historie. Začalo to Řeky. Když v 6. st. př. n. l. osídlili pobřeží Costa Bravy, přivezli kromě vlastního oleje i víno a metody, jak ho vyrobit. Toto know-how Španělé odvezli s sebou do Ameriky, kde se snažili zasadit vlastní vinnou révu. Nedotáhli to do konce, a tak v aklimatizaci evropské révy v USA pokračovali francouzští usedlíci. Doufali, že vypěstují stejná špičková vína jako doma. Neúspěšně. Francouzi proto naroubovali vrchní část importované révy k původním, silnějším americkým kořenům. Experiment zafungoval. Američtí vinaři v tom spatřili obchodní příležitost a v roce 1860 ve velkém exportovali své révy do Francie. Nikdo ovšem nepočítal s tím, že se rostlina během přepravy lodí může nakazit.
Révy začaly ve Francii vadnout, zežloutly a nakonec i odumřely. Stačila dekáda a 40 procent vinic ve Francii bylo zničeno mšičkou révokazem, která požírá kořeny a listy. Vinaři se pustili do záchrany. Pomáhali si chemikáliemi, lidskou močí…
I Costa Brava přišla o tisíce hektarů vinic. Ve snaze zachránit to, co jim zbylo, po vzoru Francouzů naroubovali své révy na ty americké. Po letech pokusů a omylů byly révy zachráněny. Mezitím mnozí Katalánci začali pěstovat olivovníky, jen aby se uživili. Jiní pěstitelé to vzdali a emigrovali. Ze zděděných olivových hájů těží mladí vinaři dodnes. Kromě vína často vyrábějí i olivový olej, jako vinařství La Vinyeta, Mollet de Peralada nebo sklep Martina Faixó v Sa Perafitě u města Cadaqués. Ti produkují také med a domácí pivo. Inspirace Francií pokračovala i ve 20. století. Francouzské víno bylo v té době trendy. Španělé místo toho, aby pěstovali místní révu Grenache, Carignan, Macabeu nebo muškát, začali dovážet révy od sousedů. Věřili, že dokážou duplikovat kvalitu. Proto dnes na Costa Bravě naleznete tak mnoho merlotu, cabernetu sauvignon nebo chardonnay.
Více feromonů, více vína
Costa Brava má podmínky, o jakých jiní vinaři jen sní. Například tramontana – studený a suchý vítr, který vane ze severu Evropy do Itálie, zbavuje půdu vlhkosti z moře. Riziko plísně je minimální. Větší starosti dělají vinařům ptáci a divočáci, kteří jsou ve sklizni hroznů rychlejší. Půda většiny vinic na Costa Bravě je kyselá, s řadou minerálů a žulových kamenů, které vytvářejí v zemi vzdušné váčky. Ty zadržují dešťovou vodu a minerály, které se tak ke kořenům vinných rév dostanou pozvolna.
Když uvidíte na vinicích růst růžové keře, vězte, že tam nejsou na ozdobu. Slouží jako bioindikátor. Objeví-li se nějaká nákaza či škůdce, zasáhne nejprve růže, čímž vinaři získají čas na záchranu révy. Martin, majitel vinařství Mas Eugeni, to konstatoval nejlépe: „Těžké není udělat dobré víno, ale vypěstovat dobré hrozny.“
Kde nepomáhá lidská moč nebo se nevysadí růže, tam révu zachrání feromony. Vinaři jimi sprejují vinice, aby měli samečci mšice problém najít samičku. Ve vzduchu prosyceném feromony se jim to nedaří, čímž se redukuje jejich reprodukce.
Design ve sklepích
Majitelé vinných sklepů na Costa Bravě vsadili na navrácení původních druhů révy, ale i na zpříjemnění prostor, v jakých víno ochutnáte. Ve vinařství Terra Remota v Sant Clement Sescebes francouzský pár s katalánskými kořeny Emmy a Marco použil funkční architekturu betonu. Materiál udržuje čistý interiér a reguluje teplotu sklepa.
Experimentují i s procesem výroby vína. Používají tzv. gravityflow techniku, kdy se proces výroby odehrává díky gravitaci v několika patrech budovy. Ručně sklízené hrozny spadnou na drticí podložku, následně sklouznou do dalšího patra, kde kvasí, a hotové víno odteče do nejnižšího patra – sklepa. Ten musí být vlhký, jinak by do vína pronikly chuť a zápach sudů.
Nadšení z inovativní degustační místnosti zažiji i ve vinařství Finca Bell-Lloc ve městě Palamós, kde ji postavili z kovu indických lodí, které se našly na dně moře, a inspirovali se při tom japonskými origami.
Pláže a víno – a kolo!
Mezi působivé cyklostezky v Costa Bravě patří ta z Girony do Palamósu, kde si kromě dobrého vína užijete i pláže. A také trasa Llafranc–Pals, kde Katalánci pěstují vlastní druh rýže. Chcete-li ochutnat víno, které získalo ocenění i na světových soutěžích, vinařství Mas Llunes v Garriguelle se 700letou tradicí vás určitě potěší.
Kam na kole za vínem
Za vínem v Costa Bravě je nejlepší vydat se v květnu nebo září.
- Mas Llunes, Garriguella: Vinařství se 700letou historií. Nádherné výhledy, možnost prohlídky vinic v džípu. Jako jediní pěstují raritní bílý carignan. Tip na víno: Cercium 2015
- Espelt Viticultors, Vilajuiga: Největší rodinné vinařství, zaměřuje se na révy, které z regionu vymizely. Ukázkové terasovité vinice, součástí je i venkovský dům, kde lze přenocovat. Tip na víno: sladký granache
- Celler Martín Faixó, Sa Perafita: Organické vinařství mezi městy Roses a Cadagués. Nachází se ve výši 300 m n. m., což zaručuje úchvatné výhledy. Tip na víno: Perafita Garnatxia Rubi Vi Dolc Natural
- La Vinyeta, Mollet de Peralada: Mladí Joseph a Marta koupili v roce 2002 pozemek bez jediné révy a znalosti pěstování. Dnes mají 19 druhů hroznů, vyrábějí i vlastní olivový olej. Tip na víno: Heus
- Clos d’Agon, Mas Gil SL, Calonge: Vinice na chráněném území, což zabraňuje moderní zástavbě. Skleněnou budovu vinařství má na svědomí známý designér Jesús Manzanares. Tip na víno: Amic rosé
- Mas Oller, Torrent: Místní Carlos Esteva vinařství založil, aby nahradil francouzské révy lokálními. Součástí je zrenovovaný statek ze 17. století, odkud jsou výhledy na ostrovy Medas a město Pals. Tip na víno: Aquarello rosé
