Tady byste víno nehledali. Jak se pěstování vinné révy dostalo až na daleký Nový Zéland?

Tady byste víno nehledali. Jak se pěstování vinné révy dostalo až na daleký Nový Zéland? Zdroj: Profimedia.cz

Vinice v Malborough
Vinice v Central Otago
Budova Mission Estate
Víno z ostrova Waiheke
5
Fotogalerie

Tady byste víno nehledali. Jak se pěstování vinné révy dostalo až na daleký Nový Zéland?

Ačkoli by se člověk vypravil za ochutnávkou vína spíš do Itálie, Francie nebo Španělska, i na Novém Zélandu si můžete vychutnat výtečný Sauvignon blanc nebo Pinot noir, jejichž tradiční chuť je ozvláštněna podnebím Tichého oceánu.

Počátky tradice pěstování vinné révy na Novém Zélandu lze přisoudit anglickému duchovnímu Samuelu Marsdenovi, který na ostrovy zavítal v roce 1819. Dle jeho slov byl Nový Zéland „velmi slibným místem pro pěstování vína díky kvalitě zdejší půdy a klimatu“, a proto na pozemku misijního kostela v Kerikeri ležícího na severu země vysadil přes více než 100 druhů vinné révy přivezené z australského Sydney. Projekt sice neuspěl, protože víno nebylo příliš valné kvality, ale Marsden rozhodně objevil potenciál, který novozélandská půda pro jeho pěstování představovala.

Dalšího vývoje se pěstování révy dočkalo téměř o dvě dekády později, když na ostrov připlul francouzský misionář Jean-Baptiste Pompallier, jenž byl v roce 1837 vyslán do Oceánie, aby zde kultivoval novozélandské vinice. Farmáři a duchovní se v této vinné alchymii stále více zdokonalovali a James Busby ze Skotska se stal prvním vinařem, který vyrobil víno z vinné révy vysazené ve třicátých letech 19. století ve Waitangi. Když francouzský badatel Dumont d’Urville navštívil Busbyho ve Waitangi, měl možnost ochutnat víno, které popsal jako „lehké, velmi jiskřivé a lahodné“.

Pěstování révy se věnovala také katolická řeholní komunita bratrů maristů, která na své vinici ve Whangaroa vyráběla víno pro použití při bohoslužbách. Když se komunita přestěhovala do oblasti Hawke’s Bay, založila Mission Estate, která je dnes známá jako nejstarší vinice na Novém Zélandu. Poprvé bylo novozélandské víno stočeno do láhve v roce 1840.

Poválečný rozmach

Navzdory snahám mnoha kněží a farmářů v oblasti Hawke’s Bay zničili počátky vinařského průmyslu nemoci, jako je plíseň či mšička révokaz, a někteří horlivci z řad prohibicionistů. Také boje během první světové války zničily mnoho úrodné půdy. Rozmach tohoto odvětví nastal až po druhé světové válce. V padesátých a šedesátých letech 20. století se toto odvětví více rozvíjelo díky rozšíření státních licencí, které umožnily prodávání vína obchodníkům a restauratérům. Šedesátá a sedmdesátá léta byla ve znamení masivních investic zahraničních společností, zejména z Austrálie a ze Spojených států. Toto období se vyznačovalo také výrazným zlepšením kvality novozélandských vín. Zatímco před třiceti lety se na Novém Zélandu nacházela méně než stovka vinařství, v současné době jich lze napočítat více než 670 a i nadále tvoří efektivní exportní síť, která nadále získává podíl na mezinárodním trhu

Díky všudypřítomnému vlivu Tichého oceánu roste vinná réva zejména východně od hor, chráněná před vlhkým západním větrem. Vysazují se výhradně francouzské odrůdy. Cabernetu Sauvignon a směsím bordeaux se daří zejména na ostrově Waiheke poblíž hlavního města a v oblasti Hawke’s Bay na jihovýchodě Severního ostrova. Sauvignon blanc, jenž Nový Zéland proslavil na vinařské mapě světa, pochází především z oblasti Malborough na severovýchodě Severního ostrova. Pinot noir je nejkvalitnější v oblasti Martinborough na jihu Severního ostrova a v oblasti Central Otago v centrální části Jižního ostrova.