Na naší planetě snad neexistují dvě rozdílnější prostředí, než je africká Sahara a jihoamerická Amazonie. Přesto by se obrovský deštný prales bez svého přírodního protipólu neobešel. Prach z největší pouště světa neustále putuje přes celý Atlantik a vyživuje rozmanitou flóru nejzelenějšího místa na Zemi.
Ač to na první pohled vypadá překvapivě, Sahara a Amazonie toho mají společného více než mnoho. Před několika desítkami milionů let ležely vedle sebe na stejném kontinentě a nezanedbatelné pouto mezi nimi přetrvává dodnes. Fakt, že africký prach působí na tisíce kilometrů vzdálený prales jako důležitý existenční faktor, zjistili vědci teprve nedávno.
Plíce světa zanesené prachem
Každoročně vzedme vítr z největší pouště světa zhruba dvě stě milionů tun prachu. S důsledky jeho přítomnosti v atmosféře se setkáme i v Evropě, kdy nám jeho částečky mohou ulpět na autech nebo oknech. Asi třicet milionů tun pak překoná oceán a dostane se do Amazonského pralesa.
Výjimečný tropický les rozkládající se hlavně na území Brazílie reprezentuje druhově nejbohatší ekosystém na světě. Přesto jeho půda trpí nedostatkem živin, což činí například pokusy o intenzivní zemědělství marnými. Do toho déšť a záplavy připravují zemi o další podstatná hnojiva, jako je třeba fosfor.
Na řešení si však příroda přišla sama. Objem doručeného saharského prachu v sobě totiž skrývá dvaadvacet tisíc tun látky nezbytné pro růst rostlin. Přestože fosfor tvoří slabé jedno procento v celé zásilce z Afriky, pro Amazonii je jeho přísun otázkou života.
Za ten může vděčit především suché kotlině Bodélé v Čadu. Dno prastarého jezera uprostřed Sahary obsahuje velké množství odumřelých mikroorganismů, které vytvářejí horniny s bohatými biologickými prvky.
Lék i zkáza
Proudění saharských částeček a jejich vliv se pochopitelně neomezuje pouze na deštný prales v Jižní Americe. Tento jev sehrál hlavní roli ve formování proslulých bahamských pláží a jeho přítomnost ve vzduchu potlačuje vznik hurikánů v oblasti Karibiku.
Na druhou stranu jeho účinky nejsou vždy blahodárné. Mluví se o tom, že nánosy afrických částeček dusí karibské korálové útesy, znemožňují totiž jejich správný růst. Zároveň příchod mraků nasátých prachem a jeho usazování spouštějí lidem řadu zdravotních potíží.
Poměrně často se s přísunem suchého saharského vzduchu a prachu potýkají blízké Kanárské ostrovy. Písečnou bouři doprovázenou silným větrem a teplotním růstem nazývají místní calima. Sužuje ostrovy většinou po dobu pár dní a přijít může jak v létě, tak v zimě.
Jako předzvěst pohltí ostrovy nejprve šedé oblaky. S uklidněním větru začne na zem usedat prach, který zbarví v našich očích okolí dooranžova. Už jen to vypadá naprosto fantaskně, přitom saharský prach dokáže mnohem větší divy. A ještě ke všemu na druhé straně zeměkoule.
