Bývalá margarínová továrna z 20. let 20. století, která byla přestavěna na originální bytový dům se zachovanými prvky industriální architektury.

Bývalá margarínová továrna z 20. let 20. století, která byla přestavěna na originální bytový dům se zachovanými prvky industriální architektury. • Zdroj: Pyry Kantonen

Dvojice čtyřpodlažních bytových domů v helsinské čtvrti Kruunuvuorenranta, navržená jako pilotní projekt komunitního skupinového nájemního bydlení.
Osmipodlažní bytový dům v helsinské čtvrti Jätkäsaari určený především hudebníkům a dalším lidem pracujícím v hudebním průmyslu, s vlastními zkušebnami a společnými prostory.
Bytový komplex v Jätkäsaari, jehož architektura propojuje bydlení s rozsáhlou vegetací, zelenými střechami, zahradami, skleníkem a zelenými fasádami.
Celkový pohled na bytový komplex v Jätkäsaari.
As Oy Tila – bytový dům v helsinské čtvrti Arabianranta nabízí 39 pět metrů vysokých bytových jednotek jako otevřené „surové“ prostory, které si obyvatelé mohou sami dotvářet.
6 Fotogalerie

Jak se bydlí v bývalé továrně na margarín? Helsinky vdechly chátrající budově nový život

Alice Kottová
Diskuze (0)

Když v roce 1992 skončil v helsinské čtvrti Hermanni provoz staré margarínové továrny, budova zůstala téměř tři desetiletí prázdná. Architekti se ovšem pustili do její rozsáhlé rekonstrukce, jejímž výsledkem byl vznik tří desítek bytů. Přestavba se ovšem musela vypořádat s nejedním problémem. Nejen o tom budou 1. října diskutovat architektky z finského studia Talli Architects v pražském kině Světozor. Přednáška zároveň zahájí letošní festival Den architektury.

Budova továrny na margarín (Vanha Margariinitehdas) vznikla v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Una Sjöholma a ve 30. letech minulého století byla ještě rozšířena. Jde o novoklasicistní průmyslovou stavbu, která je dnes památkově chráněná.

Po skončení provozu ovšem začala budova chátrat. Její přestavby se až v letech 2018 až 2020 chopilo právě finské studio Talli Architects, kterému se podařilo do tří podlaží navrhnout 31 bytů. Přestavba ovšem musela řešit i několik zásadních problémů. V konstrukcích například zůstaly škodlivé látky a pozůstatky průmyslového provozu, takže části stavby bylo nutné odstranit.

Dvojice čtyřpodlažních bytových domů v helsinské čtvrti Kruunuvuorenranta, navržená jako pilotní projekt komunitního skupinového nájemního bydlení.Dvojice čtyřpodlažních bytových domů v helsinské čtvrti Kruunuvuorenranta, navržená jako pilotní projekt komunitního skupinového nájemního bydlení. | Zdroj: Kuvio

Původní prvky

Podařilo se ale zachovat některé původní, cenné prvky budovy. Ať už jde o východní a jižní fasády, charakteristický cihlový komín, nebo o původní kamennou nakládací rampu, která byla přeměněna na terasu jednoho z bytů.

Na přednášce Dostupné bydlení pro rozmanitý městský život, která se uskuteční 1. října od 19 hodin v pražském kině Světozor, vystoupí zakladatelka studia Talli Architects Minna Lukander a partnerka kanceláře Tiina Päivilä-Kari. Studio stojí například i za oceňovanou stavbou Lyhty-talo, která byla navržena a postavena pro osoby s mentálním postižením.

„Projekty studia Talli Architects pravidelně získávají uznání ve finských i mezinárodních médiích. V roce roce 2018 studio reprezentovalo Finsko na Benátském bienale, kde představilo své kreativní koncepty bydlení,“ upřesňuje Maku Sisáková ze spolku KRUH, který přednášku pořádá.

Celkový pohled na bytový komplex v Jätkäsaari.Celkový pohled na bytový komplex v Jätkäsaari. | Zdroj: Pyry Kantonen

Přednášky o dostupném bydlení

Cyklus přednášek Dostupné bydlení se koná každý první čtvrtek v měsíci od října do prosince ve vybraných pražských sálech. „V listopadu se představí amsterdamské studio LEVS. Specializuje se na bydlení, polyfunkční projekty i komplexní městské transformace. Jejich přístup ukazuje například projekt Omloop v Utrechtu, kde se podařilo úspěšně a ekologicky zahustit dělnickou čtvrť z počátku 20. století 300 novými domovy,“ doplňuje Sisáková.

V prosinci pak českému publiku představí rakouský pohled na komunitní bydlení zakladatel vídeňského ateliéru BKK-3. „Jednou z jejich kultovních realizací je výrazně oranžová budova Sargfabrik ve Vídni. Jedná se o bývalou továrnu na rakve, přetvořenou na sociální bydlení s komunitními prostory. V roce 1996 tato stavba získala cenu Adolfa Loose a další ocenění. V roce 2000 byl projekt rozšířen o budovu Miss Sargfabrik, která vznikla nedaleko,“ uzavírá Maku Sisáková.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů