Za přírodu i své komunity: Příběhy žen, které se odmítly vzdát
Již několik let se věnuji dokumentování práce aktivistek za životní prostředí v Latinské Americe i v jiných částech světa. Mluvila jsem se ženami, které se postavily hornickým společnostem nebo za právo původního obyvatelstva na kontrolu vodních zdrojů. Nejednou u toho čelily výhružkám a možná se i bály o své životy, nepřestaly ve svém boji. Rozhovory s nimi změnily způsob, jak dnes vnímám vztah člověk–příroda. Vybrala jsem pro vás některé z nich.
Lisa Mean a naděje
Kambodžská aktivistka, která teprve nedávno dostudovala právo, je členkou hnutí Mother Nature Cambodia, které již od roku 2012 upozorňuje na ničení životního prostředí v zemi. Poukazuje třeba na nelegální zabírání půdy, na výstavbu turistických resortů, které může mít negativní dopad na místní komunity, nebo na nelegální lov ryb v kambodžských vodách.
Hnutí vedlo několik úspěšných kampaní a je známo svou citlivou prací v komunitách a nenásilnými protesty. Zatímco za tuto práci získalo mládežnické hnutí zahraniční ocenění, v Kambodži je dnes pět členů ve vězení, jelikož je v červenci 2024 obvinili z hanobení krále a spiknutí proti vládě. Lisu Mean jsem potkala mimo její rodnou zemi, kde už nemohla z bezpečnostních důvodů žít. V práci za životní prostředí ale pokračuje: „Musíme neustále vytvářet prostředí naděje,“ tvrdí.
Carmen Santiago Alonso a Beatriz Salinas Avilés: spojení s přírodou
Bývalá a aktuální ředitelka mexické organizace Flor y Canto, Carmen Santiago Alonso, byla v čele této instituce od jejích začátků v roce 1994. Bylo tehdy vzácné, aby se do čela dostala žena. Stejně vzácné bylo její odhodlání postavit se za práva původního obyvatelstva a za ochranu životního prostředí. Byla taky u toho, když po téměř dvou dekádách legálního boje podepsal mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v prosinci 2021 dekret, jímž odevzdal kontrolu nad vodními zdroji 16 zapotéckým komunitám ve státě Oaxaca.
Šlo o vůbec první případ, v němž komunity dosáhly kolektivní kontroly nad vodou. Beatriz Salinas Avilés během tohoto legálního boje Carmen doprovázela. Když Santiago Alonso zemřela v únoru 2022 na rakovinu, Beatriz se stala ředitelkou organizace, která nadále doprovází komunity v Oaxace u ochrany životního prostředí. Obě dámy mě jednou pozvaly k ranní ceremonii, během níž děkovaly matce Zemi za vodu. Podobné rituály jsou podle nich klíčové v boji proti změně klimatu, protože „lidé se díky nim cítí sjednoceni s přírodou a to je odrazuje od ničení životního prostředí“, řekla mi Salinas Avilés.
Nemonte Nenquimo a krev předků
Aktivistka kmene Waorani z Ekvádoru se ve světě proslavila tím, že vedla ve své zemi úspěšný soudný spor proti hornickým společnostem na území Amazonského pralesa. Byla v čele kampaně původního obyvatelstva, ve které se povedlo vyhrát ochranu 500 000 akrů pralesa. S Nemonte Nenquimo jsem mluvila on-line pár týdnů před tím, než vyšla její autobiografická kniha We Will Be Jaguars: A Memoir of My People, ve které živě popisuje své dětství s misionáři i návrat do Amazonského pralesa.
„Uvnitř Země je krev předků. Ta musí zůstat pod zemí, protože tam udržuje rovnováhu mezi Zemí a životem. Je posvátná,“ řekla mi Nenquimo v rozhovoru, čímž vysvětlila, proč musela bojovat proti extrakci. Nenquimo se svým manželem Mitchem Andersonem založili organizaci Amazon Frontlines, která mimo jiné pracuje s mládeží v Amazonském pralese.
