Vášeň pro přírodu ho vedla k celoživotnímu úsilí o její ochranu a jeho knihy pomohly lidem pochopit význam divočiny. Kdo byl John Muir, muž, jehož láska k přírodě pomohla k založení prvního systému národních parků?
John Muir se narodil 21. dubna 1838 ve skotském Dunbaru do velmi zbožné rodiny. Už jako malý se rád toulal přírodou, a když v jedenácti letech emigroval se svou rodinou do Spojených států, jeho zájem o objevování ještě narostl. Byl přírodou naprosto fascinován. S oblibou pozoroval bzučící hmyz, horské masivy i rostliny a uvědomoval si, že přírodní bohatství je nutné chránit před ničivým lidským faktorem.
Na otcův příkaz pracoval na rodinné farmě ve Wisconsinu, ale také tajně studoval v knihách, které mu půjčovali sousedé. Zajímaly ho zejména cestopisy Alexandra von Humboldta a Aimého Bonplanda, kteří putovali po Latinské Americe. V roce 1861 nastoupil na Wisconsinskou univerzitu a studoval geologii, chemii, botaniku a matematiku. Zároveň se začetl do díla Henryho Thoreaua, amerického filozofa a naturalisty, jenž na něj hluboce zapůsobil. Stejně jako Thoreau se i Muir rád toulal po lesích a studoval přírodní jevy v terénu, ale nikdy se nestal vědcem v laboratoři.
Putování Amerikou
V roce 1864 začal Muir cestovat po Spojených státech a Kanadě. Při svém putování se choval velmi skromně, celé dny si údajně vystačil s chlebem koupeným na statku a spal pod hvězdami bez jediné přikrývky. Ve svých 29 letech ušel víc než 1500 kilometrů z Kentucky na Floridu. Dorazil také do Kalifornie a poprvé spatřil dech beroucí Yosemitské údolí v pohoří Sierra Nevada. A byla to láska na první pohled. V Yosemitu strávil několik měsíců jako pastýř a k horám, které neustále prozkoumával, měl téměř duchovní vztah. Právě v této době začal psát knihy a eseje, v nichž popisoval své zážitky z přírody a které získaly ohromnou popularitu mezi americkými čtenáři všech generací. V roce 1879 tento dobrodruh vyrazil i na Aljašku a krátce poté se oženil s Louisou Strentzelovou, dcerou významného lékaře a rančera. Manželé se usadili v Kalifornii, Muir převzal správu velkého ovocného ranče svého tchána a pravidelně jezdil do hor, aby načerpal energii.
Záchrana Yosemitu
V roce 1889 ho spoluvydavatel prestižního časopisu Century přesvědčil, aby pomohl vést kampaň za zachování Yosemitského údolí. Muir tuto výzvu přijal a v rámci kampaně v časopisu publikoval dva články, které zaznamenaly obrovský úspěch. Nadšení pro přírodu vyjádřené v jeho textech inspirovalo čtenáře, včetně kongresmanů, k přijetí opatření, která by pomohla zachovat rozsáhlé přírodní oblasti. Díky Muirovi byl proto v roce 1890 Kongresu předložen návrh zákona, který Yosemitu udělil statut národního parku, a 1. října téhož roku se údolí stalo po Yellowstonu druhým chráněným národním parkem ve Spojených státech.
Muirova angažovanost v ochraně přírody zaujala i tehdejšího amerického prezidenta Theodora Roosevelta, jenž se chtěl na vlastní oči přesvědčit o přírodních krásách, které Muir tak miloval, a v Yosemitském parku s ním přenocoval. V roce 1892 založil John Muir Sierra Club, organizaci na ochranu pohoří Sierra Nevada. Jednalo se o vůbec první nevládní organizaci, která se věnovala ochraně životního prostředí. Téměř na sklonku života si ve svých 73 letech konečně splnil dětský sen a objevil Latinskou Ameriku jako cestovatelé, kteří ho k putování inspirovali. I dnes zůstává Muirův odkaz nesmrtelný v podobě jeho literárních děl nebo stezce John Muir Trail vedoucí mimo jiné i přes Yosemitský národní park.
