Jezídský Nový rok

Jezídský Nový rok Zdroj: Lenka Hrabalová

Muharramová pouť
Vánoce v Lalibele
Asyrské Velikonoce
4
Fotogalerie

Srdcovky plné víry cestovatelky Lenky Hrabalové

Když mám možnost vydat se někam sama, nejraději to kloubím s náboženskými svátky. Sama jsem zcela nenábožensky orientovaná osoba, ale náboženství si velmi vážím a víra lidí mě fascinuje. Miluju chrámy, katedrály, mešity a svatá místa. Mají pro mě náboj. Zejména když jsou plná lidí s upřímnou vírou, kteří se přicházejí modlit a vzdávat úctu. Nemůžu se vynadívat. Naštěstí „můj“ region, Orient, je hluboce věřící a množství náboženských skupin mi umožňuje nekonečné zážitky.

1) Jezídský Nový rok

Tajemná náboženská skupina jezídů žije na pomezí Sýrie, Turecka a nejvíce v Iráku. Říká se o nich, že uctívají ďábla, ale je to nesmysl. Jezídismus je směs mnoha duchovních proudů od starých mezopotamských nauk po nám známý islám a křesťanství. Jako mnoho jiných skupin Blízkého východu jezídi slaví Nový rok o jarní rovnodennosti. Říkají mu Nourúz, Nový den, po kterém následuje Červená středa. Je to svátek světel, ohňů a návštěv tajemných zákoutí temných chrámů. Také svátek přání a nadějí – jezídi naději potřebují jako málokdo. Skupinu se totiž pokusil vyhladit Islámský stát a ze zranění se stále léčí. Na Červenou středu pak děti obcházejí domy a sbírají barevná vajíčka a sladkosti. Svátek vypadá jako naše Velikonoce, jen bez pomlázek.

2) Muharramová pouť

Jedna z největších poutních cest na světě vede z irácké Basry do Karbaly, kde ší’itští muslimové během měsíce muharramu oplakávají smrt imáma Husajna. Na pouti potkáte statisíce lidí s vlajkami, jak kráčejí podél silnic a dálnic, někteří zpívají, jiní se modlí. Cesty jsou lemovány stánky, kde dobrovolníci poutníkům nabízejí jídlo a pití, ale také ubytování a sprchu. Pouť má přes pět set kilometrů, ale není nutné ji jít celou. Stačí se zúčastnit. Ostatně na cestě vidíme i malinké děti a ženy s kočárky. V samotné Karbale se jich shromažďují miliony – před covidem přišlo na dvacet milionů poutníků!

3) Vánoce v Lalibele

Křesťané v Etiopii patří mezi starobylé východní církve, a tak slaví Vánoce o trochu později než u nás, na začátku ledna. Do centra etiopského křesťanství, Lalibely, se sjedou statisíce poutníků oblečených do bílých hávů. Někteří přijedou auty, jiní jdou pěšky. Někteří spí v nemálo hotelech, jiní jako bílé ovečky jeden vedle druhého na ulicích. Přes dny navštěvují monumentální skalní kostely vytesané do skal před tisícem let, po nocích se setkávají na vigiliích. Někdy tančí a bubnují, jindy drží svíčky a modlí se. Každá noc a každé místo mají svůj rituál.

4) Asyrské Velikonoce

Asyrští křesťané patří k nejstarším křesťanským komunitám světa a najdete je hlavně v oblasti iráckého Mosulu, kde je na Ninivských pláních jejich domovina. Velikonoce, ale také Květná neděle, která jim předchází, jsou velmi oblíbené svátky. Lidé si oblékají nejkrásnější oblečení a navštěvují kostely. Na Květnou neděli se nejen Asyřané, ale všichni křesťané sjedou do vesničky Hamdáníja u Mosulu, kde se od kostela ke kostelu koná pouť. Společná pro katolíky i pravoslavné. V posledních letech je pouť provázena vojenským dohledem, který na poutníky dohlíží ze střech rozstřílených domů. Hamdáníja byla jednou z velkých obětí války.