Hlavní náměstí je lemováno barokními měšťanskými domy, mezi kterými se vyjímá honosná renesančně-klasicistní radnice.

Hlavní náměstí je lemováno barokními měšťanskými domy, mezi kterými se vyjímá honosná renesančně-klasicistní radnice. Zdroj: Shutterstock

Důležitými architektonickými a zároveň náboženskými stavbami jsou zdejší kostely, jako třeba St. Johanniskirche s komentovanými prohlídkami a vyhlídkovou věží.
Květinové hodiny před Řeznickou baštou byly vytvořeny v roce 1907 ze strojku starých věžních hodin a od té doby jsou symbolem Žitavy. Třikrát ročně jsou osazovány cca 4800 květinami.
V Městské muzeum v Žitavě je umístěné velké postní plátno v jedné z nejstarších budov města a to v kostele Svatého Kříže.
Malé postní plátno bylo zhotoveno roku 1573 pro vedlejší oltář Jánského kostela. V jeho hlavním poli je zobrazeno Ukřižování, doprovázené dalšími scénami z Nového zákona.
Gotický hrad Ojbin je jednou z atrakcí v okolí Žitavy.
7
Fotogalerie

Žitava: Hornolužické město ukrývá vzácný poklad

Kdysi byla Žitava nejmocnějším městem ve svazku měst nazvaným Hornolužické Šestiměstí. I dnes láká množstvím kulturních památek, neopakovatelnou atmosférou a svérázným přístupem k tradici. Zittau, ležící na trojmezí Česka, Polska a Německa v Žitavské pánvi na řece Mandavě pod severními svahy Lužických hor, má co nabídnout i těm nejnáročnějším. K vidění je tu například vzácné postní plátno z 15. století.

Budete se tu cítit jako doma. Možná i proto, že ve středověku patřila Žitava Českému království a plnila úlohu spojnice mezi Čechami a Horní Lužicí. Vedla tudy obchodní stezka z Prahy do Horní Lužice a v polovině 13. století ji Přemysl Otakar II. nechal povýšit na město, opevnit, a zřídil tu dokonce mincovnu. Žitava se tak stala nejseverněji položeným českým královským městem. Češi, Němci i Poláci tu po staletí žijí v nehrané symbióze.

Zážitek za humny

Z Liberce sem dojedete vlakem za 40 minut. Autem pak za necelou půlhodinu přes Hrádek nad Nisou. Pokud sem, jako velká část Severočechů, nezamíříte jen za nákupy, rozhodně začněte návštěvu v historickém centru. Barokní měšťanské domy lemující hlavní náměstí i honosná renesančně-klasicistní radnice stojí za samostatnou prohlídku. Stejně jako kostel St. Johanniskirche s vyhlídkovou věží nebo bývalá solnice, která dnes slouží jako knihovna. To nejcennější v Žitavě se ale ukrývá v kostele svatého Kříže, který už neslouží církevním obřadům, ale sídlí tu muzeum.

Vzácné postní plátno

Postní plátna od středověku zahalovala během 40denního půstu kůr nebo oltáře kostelů. Textilie tak oddělovala věřící od liturgických obřadů konaných u oltáře. Půst očí měl doplňovat půst tělesný. V době církevní reformy se od pláten ale upouštělo a do dnešní doby se jich zachovalo pouze osmnáct. Jedno z nejkrásnějších je k vidění právě v Žitavě. V gigantické vitríně, která byla vyrobena speciálně pro ochranu tohoto cenného skvostu, je v kostele svatého Kříže umístěno plátno o výšce 8,2 metru a šířce 6,8 metru. Od stropu kostela až k jeho podlaze může návštěvník obdivovat 90 obrázků zachycujících příběhy Starého a Nového zákona. Velké postní plátno halilo ve středověku oltář v nedalekém kostele svatého Jana, kde se nachází rozsáhlé muzeum a kde visí i Malé žitavské plátno. Obě za dobu své existence urazila strastiplnou cestu.

Závěs do sauny

Především historie Velkého plátna je víc než fascinující. Přestálo mnoho dramatických událostí a na konci druhé světové války ho rudoarmějci, neznalí jeho hodnoty, rozstříhali a použili jako plentu v přírodní lesní sauně.

Nalezeno bylo v poli, vybledlé a roztrhané. Naštěstí ale putovalo přímo do muzea, kde leželo v depozitáři. V letech 1994 až 1995 se švýcarská restaurátorská dílna nadace Abegg-Stiftung v Riggisbergu ujala jeho rekonstrukce a z 16 nalezených částí vytvořila jeden celek, který dnes můžeme obdivovat.

Co všechno dělat v Žitavě a na co se zaměřit v nadcházející sezóně, se dočtete na přehledných webovkách města.