Masopust, fašank, voračky, nebo karneval? Ať už tento tradiční únorový svátek nazveme jakkoliv, jisté je jedno: o zábavu nebude nouze. Přinášíme přehled o tom, kam v tuzemsku zajet a užít si dny plné jídla, tance a oslav.
Masopust, neboli karneval, je každoročním svátkem, který se koná nejen v římskokatolických zemích v posledních dnech a hodinách před začátkem čtyřicetidenní postní doby, během níž se římští katolíci v minulosti zdrželi konzumace masa a dodržovali další asketické praktiky. Tento zvyk ostatně souvisí i s pojmenováním tohoto svátku. Název karneval zřejmě pochází z italského slova „carne“, což vysvětluje jeho křesťanský původ. V italštině „carne levare“ totiž znamená odstranit maso, zatímco v latině „carne vale“ znamená rozloučit se s masem.
Naopak historický původ masopustu je nejasný. Je možné, že má kořeny v prastarých svátcích na počest začátku nového roku a znovuzrození přírody, i když je také možné, že počátky masopustu například v Itálii mohou souviset s pohanskými saturnskými a brumalskými svátky ve starém Římě.
Délka masopustu může být chápána dvěma způsoby. Buď se jím míní dlouhé období od Vánoc až do začátku postní doby, které trvá od oslav Tří králů až do Popeleční středy, nebo může jít o třídenní svátek, který se koná od masopustní neděle do úterý, jímž masopustní období končí.
I v Čechách a na Moravě mají bujaré oslavy svou tradici, slaví se zde minimálně už od 13. století. O pět set let později se u nás začaly v období karnevalu pořádat tzv. reduty, což byly druh zvláštní taneční zábavy. První masopustní reduta v Praze se konala v roce 1752. Opravdu okázale se však slavilo zejména na Chodsku, Doudlebsku či Hlinecku, a to v podobě masopustního průvodu lidí převlečených za nejrůznější maškary, kteří slavili masopust zpěvem a tancem. Na jižní Moravě se tančil skupinový tanec vedený tzv. gazdou a taktéž společný mečový tanec, jehož tradice se udržuje i v současnosti.
A kam v únoru za oslavami vyrazit? Inspirujte se naším masopustním přehledem.
