V Josefově se zastavil čas.

V Josefově se zastavil čas. Zdroj: Veronika Kratochvílová

Kouzlo Josefova spočívá v nedokonalosti.
Všechny domy jsou stejně vysoké, ulice proto mohou působit jako bludiště.
Mladí obyvatelé Josefova.
Poklidný život v malém pevnostním městě.
Pohled do vnitrobloku pevnosti, kde je umístěna místní základní a pomocná škola.
12
Fotogalerie

Podmanivé kouzlo „cikánského“ ghetta v Josefově

Když se řekne Josefov, většina obyvatel Jaroměře jen mávne rukou. Těžko říct, nakolik je symbióza, v níž tu žijí, problematická. Pro nezaujatého návštěvníka se však josefovští Romové pravděpodobně stanou srdeční záležitostí. Žijí tu po svém, hlasitě a svobodně. Zvlášť teď, na jaře, lákají otevřené vnitrobloky josefovské pevnosti k voyeurským průzkumům.

Mnozí turisté se do Josefova možná vydají za prohlídkou lapidária, podzemních chodeb nebo Muzea Waldemara Matušky. Jeho genius loci spočívá ale v něčem docela jiném.

Jaroměř ležící asi 20 kilometrů od Hradce Králové je příjemnou zastávkou z Prahy do Orlických hor. Její vlídná náruč s úhledným náměstím a rozlehlým parkem rozhodně stojí za prohlídku. Pokud budete mít ale víc času, rozhodně si nenechte ujít návštěvu josefovské pevnosti.

Chaos uprostřed řádu

Jakmile vstoupíte do města Josefova, ocitnete se v nové dimenzi. Tohle nejsou jen muzejní kulisy a objekty památkové rezervace, tohle není vzpomínka na císaře pána. Tohle je reálný a specifický svět sám pro sebe. Jedinečný komplex domů, které dosahují předepsané výšky, hradebních valů a příkopů lemujících Josefov po jeho obvodu, ale i nevšední skladba obyvatel, vás donutí doslova zírat kolem sebe s pusou dokořán.

V Josefově se budete procházet dlouhými ulicemi a nejednou získáte pocit, že jste se ocitli někde mezi filmovými kulisami a bastionem. Mezi dětmi, které smějí lítat venku až do tmy v prostředí, kde neexistují přesně definované hranice, vám bude prostě dobře. Neuvěřitelně dobře a svobodně.

Cikánský Bůh se raduje

Dominantou a hlavním orientačním bodem ve městě je kostel Nanebevstoupení Páně, který se nachází na Masarykově náměstí. Původně šlo o vojenský posádkový svatostánek vystavěný v empírovém slohu na počátku 19. století. Velmi podobný kostel Vzkříšení Páně se nachází také ve známějším Terezíně, který je Josefovu jakousi sesterskou pevností, i když proslulou v docela jiném, smutnějším kontextu. Celodenní mumraj kolem kostela můžete pozorovat ze schodů před ním anebo z některé z laviček v přilehlém parku. Ty však budou velmi pravděpodobně zabrané. Početné rodiny místních obyvatel jsou nedílnou, zcela zásadní součástí zdejšího koloritu.

Střípky svobody

I když restaurace U Prokopa už dávno nefunguje a v hospodě U Josefa II. vám k jídlu nabídnou jen rozmraženou pizzu a hranolky, chuť si snadno spravíte třeba utopencem z vietnamské večerky. O luxus tu přece nejde. Některá místa jsou tu už pod správou evropských dotací i místních nadšenců, a tak je pravděpodobné, že se Josefov brzy promění v lukrativní a turisticky významné, gentrifikované místo. Ale až se „nepřizpůsobiví“ budou muset přizpůsobit a jejich vybydlené byty skoupí developeři, neopakovatelné kouzlo Josefova zmizí. Dokonalých kaváren a upravených muzejních objektů je všude dost. V Josefově je zatím pořád ještě skutečný život, ale taky klid a vzduch vonící rozkvetlými stromy. Tak si jeho kouzlo nenechte ujít.