Nedaleko Třince se na česko-polské hranici zvedá hora opředená legendou o rytířích spících v jejím nitru. Nejvyšší vrchol Slezských Beskyd však kromě pověstí láká i na dokonalý výhled na zdejší husté lesy a horská panoramata.
Neobvyklý název hory si lidé vysvětlují několika způsoby. Kdysi dávno tu prý působily ďábelské síly a zem tu rozrývali čerti (odtud čart-o-ryja). Na vrchu však také rostla rostlina zeměžluč lékařská, které se v místním nářečí přezdívalo čartoryjka. A konečně podle třetí verze nese vrchol toto podivuhodné jméno díky Tatarům, kteří tudy procházeli ve 13. století. Ti tady údajně postavili svému chánovi stan, jemuž se v latině říká chantorium.
Nejznámější legenda se ale váže k vojsku, které prý v útrobách hory odpočívá. Říká se, že v městečku Nýdek, ležícím u paty hory, žil kdysi kovář, kterému neznámý rytíř poručil ukovat podkovy pro tři sta koní a slíbil mu za to pytel stříbrných mincí. Kovář se pustil do díla a za několik dní bylo vše hotovo. Rytíř si podkovy vyzvedl a spolu s kovářem se vydali na Velkou Čantoryji. Tam se otevřela skála a překvapený kovář dostal další úkol. Nyní měl okovat koně slezských rytířů, kteří v hoře čekají na chvíli, kdy bude Slezsku nejhůř, aby mu mohli vyrazit na pomoc. Kovář tak učinil a za službu dostal měch plný zlaťáků.
Těžko posoudit, co je na těchto povídačkách pravda, faktem ovšem zůstává, že reálné hrdinské činy se na svazích zdejších kopců odehrávaly během druhé světové války. Ukrýval se zde totiž česko-polský partyzánský oddíl, na jehož činnost upomíná památník na úbočí Malé Čantoryje, která se nachází na polské straně Slezských Beskyd.
Kudy za bájemi
Z Nýdku se můžeme po stopách kováře a rytířů na vrchol hory vypravit i dnes. Je z české strany hory dostupný jen pěšky, trasa měří asi pět kilometrů a vystoupáme při ní asi pět set metrů. Z náměstí v Nýdku se vydáme po naučné stezce Rytířská, která má název podle místní legendy a na několika zastaveních se kromě ní dozvíme informace i o zdejší fauně a flóře. Postupujeme rovně, za chvíli se pole promění v hustý les a cesta začne prudčeji stoupat. Pokračujeme dále po naučné stezce, která se na rozcestí po chvíli rozvětví. Nalevo můžeme pozorovat národní přírodní rezervaci Čantoryja s cennými lesními porosty tvořícími jedinečnou lokalitu lesního ekosystému. Do rezervace však platí zákaz vstupu, aby se její pralesní charakter neponičil. Po chvíli dorazíme ke státním hranicím a můžeme se občerstvit u turistické chaty, od níž je to na vrchol hory s rozhlednou už jen kousek.
Rozhledna Velká Čantoryje měří 29 metrů a nachází se v nadmořské výšce 995 m n. m. Byla postavena v roce 2002, má pět podlaží a ke zdolání jejího vrcholu je třeba vyšlápnout 118 schodů. Námaha však stojí za to, z plošiny se nám naskytne pohled hned do tří států a za pěkného počasí odtud můžeme spatřit i Vysoké Tatry. Zpátky do Nýdku se vrátíme po okruhu naučné Rytířské stezky. Pokud nás ale netlačí čas, vydáme se k polským sousedům, kteří na severním svahu hory vybudovali bobovou dráhu. Lanovkou se také z tohoto místa případně dostaneme do lázeňského městečka Ustroń.
