Nechcete ve stopě potkávat davy? Drahanská vrchovina je oáza pro příznivce klasického lyžování.
Je tady stále poměrně prázdno, běžkaři se tu ve stopě navzájem zdraví a místní lidové krčmy se o vyhladovělé sportovce za vcelku laciný peníz výtečně postarají. Páteří běžkařských tras je šest na sebe navazujících okruhů, díky kterým vzniká vysoké množství kombinací. Všechny se pyšní pružnou strojovou úpravou stop a vlastním značením.
Rozjezd na golfovém hřišti
Hlavní těžiště běžkařského dění ohraničují obce Kořenec a Malé Hradisko. Nejlepší terény se pak nacházejí v těsné blízkosti nejvyšších partií Drahanské vrchoviny. Charakterizuje je příznivý mírně zvlněný reliéf, převážně bez výkyvů spojených s prudkými vysilujícími výstupy a rizikovými sjezdy. Otevřené úseky, kde někdy zaduje mocný severák a rychle zamete stopu, se střídají s klidným závětřím remízků i tichem lesa.
Pro začátečníky je skvělé kořenecké golfové hřiště, jehož trávník se během zimy změní na ráj běžkařů. Opravdovým fajnšmekrům pak přijde vhod absolutní svoboda čtyřstopé dálnice vyfrézované do náhorní plošiny jižně od Benešova.
Oppidum i plavební kanál
Na běžkách uvidíte i mnohé zdejší zajímavosti, třeba přímku bývalého Sušského kanálu. Pochází z 18. století a sloužil k plavení dřeva. Jeho pozůstatky začínají poblíž Suchého. Další památkou je kruhový objekt někdejšího větrného mlýna na okraji Kořence.
Kousek od Malého Hradiska vás běžkařský okruh dovede do prostor největšího keltského oppida na Moravě, proslaveného nálezy jantaru i zakreslením do známé Komenského mapy Moravy. Devízou jsou i půvaby okolní krajiny parku Řehořkovo Kořenecko.
Vstříc Moravskému krasu
Nejdéle se tu udrží sníh mezi obcemi Suchý, Benešov a Kořenec. Lesní komplex severovýchodně od Suchého totiž tají nejvyšší bod Drahanské vrchoviny – Skalky o výšce 735 m. I okolní přilehlé pláně oscilují okolo sedmisetmetrové výšky. Další pozoruhodnost se ukrývá poblíž trasy modré značky jihovýchodně od Skalek. Vyvěrá tam říčka Punkva, jejíž vody pomohly ke zrození fantastické podzemní říše proslulých Punkevních jeskyní.
Za ideálních sněhových podmínek běžkaři pokračují ze Suchého do Sloupu v Moravském krasu. Když zavládne tuhá zima, je možné se zde skvěle vyřádit ještě počátkem jara.
Suchý, nebo Píčov?
Původní název Suchého prý zněl Píčov. Prameny uvádějí tři hypotézy: první ho skutečně dává do souvislosti s odvozením od toho, co vás okamžitě napadne. Jiná varianta se vztahuje k nucenému přesídlení obyvatel, kteří následkem tvrdého rozhodnutí „píčeli“, tedy plakali. Poslední se odvolává na hovorovou zkomoleninu německé prosby „bitte schön“ aneb „pit‘ šén“. Jiná teorie přisuzuje označení Píčov pouze části Suchého.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2014.
