Děsivé Lac Pavin: Do tohoto jezera ve Francii raději kámen neházejte
Říká se, že tohle jezero nemá dno a nežijí v něm žádné ryby. A když do něj hodíte kámen, přivoláte na sebe bouřku a smršť blesků. Sopečné jezero Pavin ve Francouzském středohoří je podobných legend plné. Jeho tmavá voda a dokonale kruhový tvar děsí lidi odnepaměti. A jak už to tak bývá, většina povídaček mívá reálný základ. Jezero prý může být skutečně nebezpečné, a to nejen pro jednotlivce, ale i celé okolí.
Už samotný název jezera Pavin v sobě skrývá hrůzu. Původně se jezeru říkalo Lac Pavent, což ve staré okcitánštině znamenalo doslova Strašlivé jezero. Slovo pavent, odvozené z latinského pavens, tedy děsivý, bylo později pofrancouzštěno na Pavin.
„Vypráví se, že jezero vzniklo z božího hněvu nad lehkomyslným chováním žen ve starobylém městě Besse. To pak prý bylo zaplaveno, aby byli jeho obyvatelé potrestáni,“ popisuje jednu z legend Radio France s tím, že zvonice staré zaplavené obce je údajně za jasného počasí dokonce vidět.

Skutečné nebezpečí?
Jiná z legend tvrdí, že hodíte-li kámen doprostřed vodní plochy, jezero se probudí. Pokud tak učiníte v posledním dni v roce, dokonce prý zaslechnete zvonění zvonů starého kostela v Besse. Další z děsivých příběhů zase vypráví, že jezero vzniklo ze slz prolitých ďáblem, který se nešťastně zamiloval do místní dívky. Proto se mu také často přezdívá Ďáblovo jezero (Lac du Diable).
Všechny tyto legendy sem ovšem nepřitahují jen zvědavce, ale také vědce, kteří se už od 18. století snaží záhady seriózně vysvětlit. Za tu dobu dospěli k mnohým závěrům, ale ani dnes se celé týmy vědců neshodnou, jestli a jak moc je jezero Pavin nebezpečné.

Nahromaděný plyn
Jisté je, že Lac Pavin, které ročně přitáhne na dvě stě tisíc návštěvníků, je vulkanického původu a vzniklo před přibližně sedmi tisíci lety v kráteru, jenž se z geologického hlediska označuje jako maar. Leží v nadmořské výšce 1197 metrů a jeho hloubka se pohybuje mezi 92 a 96 metry.
Lac Pavin je od roku 1952 řazeno mezi takzvaná meromiktická jezera. To znamená, že horní a spodní vrstvy vody se nemísí. Tento jev podporuje hromadění plynů, jako je oxid uhličitý, metan nebo vodík, v jeho nejhlubších vrstvách. I sebemenší změna v prostředí jezera tak může vést k přesunu těchto plynů k hladině, což představuje riziko pro osoby nacházející se ve vodě. To je také jeden z hlavních důvodů, proč je tu zakázáno koupání.

Smrtící oblak
Vášnivou debatu mezi vědci ovšem vyvolává zejména otázka možné limnické erupce. Tedy vzácného fenoménu, při němž dochází k náhlému uvolnění oxidu uhličitého z hlubin jezera, kterým vznikne nedýchatelný oblak schopný usmrtit zvířata i lidi v jeho bezprostředním okolí.
Francouzský geolog a odborník na vodní prostředí Michel Meybeck při tom vychází ze staré kroniky z roku 1650, v níž bylo jezero popisováno jako nebezpečné místo. Nad hladinou, která byla podle zápisů v knize neklidná, se údajně objevovaly náhlé bouře a víry, jež mohly stáhnout člověka do hlubin. Stačilo prý hodit do vody kámen a voda se okamžitě rozbouřila do obrovských vln. Okolí prý navíc často zahalovaly mlhy a ptáci se této oblasti vyhýbali.

Tragédie v Kamerunu
Pro Meybecka se tak jedná právě o popis tehdejší limnické erupce, k níž na Lac Pavin došlo. A vzhledem k tomu, že má jezero podobné vlastnosti jako kamerunské Lake Nyos, kde v roce 1986 unikl z hlubin obrovský oblak oxidu uhličitého, který usmrtil téměř dva tisíce lidí, jsou podle vědce k obavám důvody.
Jiná skupina odborníků nicméně namítá, že jezero Pavin je dnes stabilní a koncentrace plynů nejsou nijak kritické. Přesto se jeho možným rizikům vědci dál intenzivně věnují. Například mezi lety 2021 a 2022 zde byly provedeny čtyři série terénních měření, jejichž cílem bylo mimo jiné odhadnout právě množství rozpuštěného oxidu uhličitého v jezeře.
Studie publikovaná v odborném časopise Journal of Volcanology and Geothermal Research dospěla k závěru, že za současných podmínek lidem žádné nebezpečí nehrozí. Jezero ale nadále zůstává pod vědeckým drobnohledem. Vědci totiž uskutečnili i simulaci případné limnické erupce, která prokázala, že by mohla být skutečně nebezpečná pro bezprostřední okolí jezera, jež je nejen obydlené, ale i hojně navštěvované turisty.























