Poblíž litevského města Šiauliai,necelých 50 kilometrů od hranic s Lotyšskem, se nachází jeden z nejdůležitějších symbolů celého Pobaltí. Hora křížů je důkazem zbožnosti, pokory, ale také síly a neoblomnosti místních obyvatel. Toto křesťanské poutní místo je především symbolem odporu proti sovětskému režimu a demonstrací hrdosti tohoto obdivuhodného národa.
Kryžiai Kalnas je podle Litevců symbolem víry, naděje a svobody. Popisují jej jako „znesvěcenou, ale nikdy zničenou, zapálenou, ale nikdy nespálenou horu“.
Místo, které leží nedaleko hlavní silnice E77, jež spojuje Vilnius a Rigu, nemůžete minout. Vydáte se z parkoviště po dlážděné pěší stezce a asi za 15 minut se před vámi ukáže v celé své, poněkud děsivé, ale rozhodně působivé kráse. I když na první pohled působí jako obrovský hřbitov, už při bližším prozkoumání je zřejmé, jak odlišné emoce u návštěvníků vzbuzuje. Kopec, který v současné době pokrývá více než sto tisíc křížů a křížků, je mystickým odkazem národní hrdosti a síly.
Od pohanů po Křesťany
V oblasti nížinaté Litvy s nejvyšším bodem 294 m. n. m., jsou i stometrové kopečky jako je tento, vzácností. Je tudíž jisté, že na místě dnešní Hory křížů bylo i v době předkřesťanské rušno. Místo mohlo sloužit k uctívání přírodních božstev a dalším rituálům. Totemy postupem doby jen nahradily kříže a symbolika umučeného Krista posunula i vnímání místního genia loci. Historikové se shodují, že první kříže tu byly vztyčeny už v polovině 19. století k uctění památky obětí polského listopadového povstání roku 1831.
Místo, které bylo v dostatečné vzdálenosti od civilizace, poskytlo bezpečný prostor pro pietní akci, které byly carskými úřady po celé zemi zakázány. Přesto, anebo právě proto se z Hory křížů stal kult a v 50. letech 20. století z něj bylo dokonce nejvýznamnější poutní místo Litevska.
Křížem proti soudruhům
Během komunistické éry sem Litevci nosili kříže na znamení nesouhlasu se současným režimem, a také, aby vzpomněli na ty, kteří byli současným režimem perzekvováni. Soudruzi, kteří v křížích viděli nežádoucí náboženský a národní symbol, se samozřejmě snažili místo několikrát zlikvidovat. Rozjížděli je buldozery a pokusili se místo zapálit, ale Litevce to vždy povzbudilo k ještě větší odvetě. Kříže byly opět vztyčeny a stále jich přibývalo. Ani za éry Gorbačova se Horu křížů nepodařilo zničit.
Hora splněných přání
Do mezinárodního veřejného povědomí se Hora křížů dostala roku 1993, kdy kopec navštívil sám papež Jan Pavel II. a umístil na ní svůj kříž. Její dominantou je socha Krista s otevřenou náručí, která symbolicky vítá všechny příchozí.
Dnes je Kryžiai Kalnas bezesporu nejvýznamnějším litevským poutním místem a každoročně ho navštíví desetitisíce poutníků. Křížů je na kopci bezpočet. Na velkých křížích visí menší, a na nich ještě menší. Jsou z nejrůznějších materiálů, doplněny vzkazy a modlitbami. Poutníci, kteří sem přicházejí, mluví o zvláštní energii, která toto magické místo prostupuje.
