Jak zvládnout změnu počasí na horském treku a přečkat nečekaný bivak
Hory nediskriminují mezi zkušenými expedicemi a víkendovými turisty. Rychlý nástup studené fronty, náhlý pokles viditelnosti v mlze nebo lehký úraz jednoho z členů skupiny mohou změnit pohodový denní přechod v krizovou situaci během deseti minut.
V prostředí, kde teplota s každými 100 výškovými metry klesá přibližně o 0,65 °C a síla větru exponenciálně zvyšuje pocitový chlad (wind chill factor), představuje schopnost reakce dělicí čáru mezi nepříjemným zážitkem a reálným ohrožením života.
První minuta krize: Stop, vyhodnocení a ochrana před větrem
Jakmile zjistíte, že se počasí prudce zhoršilo, ztrácíte orientaci nebo nestíháte sestoupit do tmy, podlehnutí panice vede k rychlé spotřebě zbytku glykogenových zásob.
- Zastavte se a zklidněte dech: Další zbrklý postup v mlze či vichřici zvyšuje riziko pádu nebo úplné ztráty trasy.
- Okamžitě se oblečte: Nečekejte, až vám bude zima. Vytáhněte z batohu membránovou větrovku a zateplovací vrstvu dříve, než tělo po zastavení chůze vystydne.
- Lokalizujte polohu: Pokud máte signál, odešlete aktuální GPS souřadnice nebo stav baterie skrze aplikaci Záchranka / Horská služba.
Výběr závětrného místa
Při neplánovaném přenocování v terénu je vaším největším nepřítelem proudící vzduch a vlhkost. Proudící vítr odvádí z povrchu těla izolační vrstvu ohřátého vzduchu až desetkrát rychleji než klidný mráz.
Sestupte ze samotného hřebene: I padesát výškových metrů pod větrným hřebenem na závětrné straně skalního masivu či v pásmu kleče zásadně snižuje rychlost větru.
Vyhněte se dnu žlabů a korytům: Vypadají jako úkryt, ale v případě deště se mění v kanály pro odtok vody a hrozí v nich pád kamení nebo lavin.
Izolace od země je absolutní prioritou: Vedením tepla do studené země nebo sněhu (kondukce) ztrácí lidský organismus obrovské množství energie. Použijte batoh, lano, náhradní oblečení nebo jakýkoliv materiál, který vytvoří bariéru přímo pod vámi.
Varovné signály hypotermie
Je třeba mít na paměti, že podchlazení nepřichází naráz! Podstatné je včas rozpoznat jeho raná stadia u sebe i u spolulezců-
Mild (Mírná hypotermie, 35–32 °C): Neovladatelný třes svalů, studená bledá kůže, zrychlené dýchání, apatie nebo naopak neobvyklá podrážděnost a zhoršená jemná motorika (neschopnost zapnout zip).
Moderate/Severe (Střední až těžká hypotermie, pod 32 °C): Svalový třes ustává, nastupuje svalová ztuhlost, zmatenost, zpomalená řeč a poruchy vědomí.
Při prvních příznacích je nutné zastavit další ztráty tepla – okamžitě izolovat dotyčného od podkladu, svléknout mokrý oděv (je-li k dispozici suchý) a podat rychlé cukry a teplý (ne vařící) nápoj.
Co mít na dně batohu
Na jednodenní horskou túru nikdo nenosí dvoukilový stan ani objemný spací pytel. To by bylo z hlediska váhové logistiky nesmyslné. Dospělý a zodpovědný horal má však na dně batohu neustále sbalenou nouzovou sadu, která váží do 200 gramů.
Izolační hliníková fólie (alu folie): Dokáže odrazit zpět k tělu podstatnou část vyzařovaného infračerveného tepla.
Nouzový bivakovací vak (žďárák): Lehký, větruodolný a nepromokavý vak z pokoveného materiálu, do kterého se v případě krize nasoukáte i s oblečením.
Tato kompaktní výbava zabere minimum místa. V případě náhlého uvíznutí v terénu vytvoří nepropustnou mikro-kapsu, která zabrání rychlému prochladnutí do příchodu záchranářů. Vysoce funkční a dostupné bezpečnostní vybavení pro horskou turistiku dnes už najdete u každého osvědčeného prodejce, jako je třeba Decathlon a další.
Respekt k horám nespočívá v tom, že se budeme přírody bát, ale v tom, že ji nikdy nepodceníme. Včasný ústup z trasy není prohra, ale základní pravidlo bezpečného návratu domů. Myslete na to!
