Občas mám pocit, že mi v žilách musí kolovat indonéská krev. Jinak totiž nechápu, jak je možné, proč se v téhle části světa cítím tak dobře. V typickém mumraji jsem jako doma a ani všudypřítomné smlouvání prakticky o čemkoli mi nedělá vůbec žádný problém. Jinak ale rád využiji každou příležitost vypravit se za dobrodružstvím do odlehlejších částí této přelidněného oblasti. Čím dál od civilizace, tím líp.
1) Lombok
Tak trochu přehlížený ostrov, ležící nedaleko světoznámého Bali. Když jsem před osmi lety do Indonésie zavítal poprvé, moje kroky vedly právě sem. Dva následující roky jsem trávil převážně tady. Nejdřív to byly čtyři měsíce na přelomu let 2016 a 2017. Společně s bývalou přítelkyní jsme tu v naprosto odlehlé vesničce Kecinan na severovýchodě ostrova za pomoci desítek českých dárců pomohli vybudovat školu pro chudé děti. O rok později jsme k tomu přidali dalších pár měsíců, tentokrát na jihu v okolí známého městečka Kuta. Zatímco Janča pomáhala s chodem české neziskovky Kintari, já dělal první nesmělé pokroky na surfu. Vrátil jsem se sem i o dva roky později, v roce 2018, několik měsíců po ničivém zemětřesení, které srovnalo se zemí velkou část ostrova, včetně zmíněné vesnice Kecinan a naší školy. Děsivé setkání s přírodním živlem jsme nakonec přetavili v příležitost vše vybudovat znovu a ve spolupráci s českou ambasádou a neziskovkou Happy Hearts i o poznání lépe.
Na Lombok jsem poté na pár let trochu neprávem zapomněl a vrátil se sem až letos v zimě. Kuta se od té doby sice výrazně rozrostla a přibyl i zbrusu nový okruh Moto GP, jinak tu však i nadále platí staré pořádky. Zdánlivě nekonečná rýžová políčka, panenské pláže s bílým pískem nebo nezapomenutelné západy slunce…
2) Souostroví Banyak
Zatímco Sumatra si už pomalu nachází místo na mapě cestovatelů z celého světa, Pulau Banyak (v jazyce místních příhodně nazvané „hodně ostrovů“), ležící na severozápadním pobřeží Sumatry, stále zeje prázdnotou. Koho neodradí dlouhá a náročná cesta, bude po právu odměněn. Ostrov Bangkaru, mimochodem největší ostrovní přírodní rezervace celé Indonésie, je takovým malým tropickým skvostem. Prakticky celou jeho rozlohu pokrývá hustá tropická džungle, která je domovem mnoha druhům ohrožených a vzácných zvířat. Trvale tu žije jenom skupinka rangerů, kteří chrání zvířecí obyvatele před pytláky. Kromě nich tu žije i velká populace mořských želv, které skoro každý den v roce kladou vajíčka na zdejších odlehlých plážích. A zatímco v noci budete moct mlčky pozorovat tyto elegantní tvory při kladení vajíček, brzy ráno pak malé želvičky, opouštějící po několika týdnech svá hnízda.
Kromě Bangkaru stojí za zmínku i ostrov Tailana s jediným potápěčským centrem na souostroví nebo dvě hodiny vzdálený ostrov Pinang, který nabízí skvělé podmínky pro milovníky surfingu.
3) Raja Ampat
Kdybych si vedl nějaký osobní žebříček nejkrásnějších míst, kde jsem kdy byl, Raja Ampatu by nejspíš náleželo první místo. Celé souostroví tvoří na 1500 ostrovů a ostrůvků nejrůznějších tvarů a velikostí. Obydlených jich však je jenom pár. Nečekejte žádný velký luxus, ubytováni budete v jednoduchých bambusových chatrčích s matrací a moskytiérou. Žádná klimatizace, elektřina jenom na pár hodin večer. Chybějící komfort však bude vyvážen stavy mysli, při kterých netušíte, co je zrovna za den, protože na tom vlastně vůbec nezáleží. To největší lákadlo se ale nachází pod vodní hladinou. Souostroví leží ve středu takzvaného korálového trojúhelníku a žije tu většina světových druhů korálů a ryb. Pohledy, které se tu člověku pod průzračnou tyrkysovou hladinou nabízejí, jen tak něco nepřekoná. Dovolím si tvrdit, že takto panenských míst na světě už mnoho není. Nebudu se ale dále rozplývat, kamarádi mi neustále říkají, že tomuhle malému ráji na Zemi musím přestat dělat reklamu. Byl jsem tu už šestkrát a brzy se sem opět plánuji vrátit.
