Kostel sv. Markéty v Šonově

Kostel sv. Markéty v Šonově Zdroj: ČTK/Taneček David

Kaple Panny Marie Sněžné v Hlavňově
Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích
Kostel sv. Anny ve Vižňově
Kostel sv. Barbory v Otovicích
Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích
11 Fotogalerie

Barokní perly Broumovska: objevte unikátní skupinu kostelů bývalých Sudet

Alice Kottová
Diskuze (0)

Pocházejí z první čtvrtiny 18. století a zasazeny do mystické krajiny bývalých Sudet na Broumovsku byly tichými svědky svého rozkvětu i postupného chátrání. Ojedinělá skupina barokních kostelů od architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, které nyní postupně procházejí rekonstrukcí, je v létě mimořádně otevřena veřejnosti.

Kostely vznikly v poměrně krátkém časovém období mezi lety 1709 až 1740 a měly nahradit dožívající dřevěné sakrální stavby. Iniciátorem staveb byl v první čtvrtině 18. století opat Otmar Zinke z benediktinského břevnovsko-broumovského opatství, který na Broumovsko přivedl zkušeného stavitele Kryštofa Dientzenhofera a také jeho syna Kiliána Ignáce.

„Ti se brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, kdy požadavek stavební solidnosti dominoval nad uměleckými ambicemi a kdy významnou roli hrála otázka financí, neboť z větší části byly jednotlivé kostely skupiny stavěny nákladem samotných farností,“ vysvětluje Národní památkový ústav (NPÚ).

Kostel sv. Anny ve VižňověKostel sv. Anny ve Vižňově | Zdroj: ČTK/Taneček David

Propojení krajiny s architekturou

Architektům se tak podařilo ve specifické krajině vytvořit soubor originálních staveb, které dominovaly mírným návrším a zároveň opticky propojovaly jednotlivé lokality. „Mimořádně jednotný celek je charakterizovaný slohovou čistotou a úplností realizace. Každá jednotlivá stavba je přitom nezaměnitelná, zejména svým půdorysným řešením. Jednotlivé stavby jsou příkladem jedinečného propojení krajiny s architekturou,“ doplňuje NPÚ.

Zejména po druhé světové válce a následném odsunu německého obyvatelstva ovšem začaly kostely značně chátrat. Až v poslední době se začaly jednotlivé stavby postupně rekonstruovat. Na střechy kostelů se vrací původní krytina a některé již mají i novou fasádu. Soubor jedenácti kostelů se také v roce 2022 stal národní kulturní památkou.

Kostel sv. Michaela ve VernéřovicíchKostel sv. Michaela ve Vernéřovicích | Zdroj: ČTK/Taneček David

Otevřené kostely

I letos se tak v létě některé ze skupiny kostelů otevírají veřejnosti. Vstupné je dobrovolné a půjde právě na opravu těchto sakrálních skvostů.

Každé úterý a sobotu jsou otevřeny kostely v obcích Božanov, Martínkovice, Otovice, Šonov, Broumov, Heřmánkovice, Ruprechtice a Vernéřovice. Kostel v Bezděkově nad Metují pak můžete navštívit každou středu. Na mnoha místech budou k dispozici průvodci, často z řad studentů broumovského gymnázia.

Kaple Panny Marie Sněžné v HlavňověKaple Panny Marie Sněžné v Hlavňově | Zdroj: ČTK/Taneček David

Broumovskou skupinu kostelů tvoří:

  • Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují z let 1724–1727
  • Kostel sv. Maří Magdalény v Božanově z let 1735–1740
  • Kostel sv. Václava v Broumově z roku 1727
  • Kostel Všech Svatých v Heřmánkovicích z let 1720–1726
  • Kaple Panny Marie Sněžné v Hlavňově s přístupovým mostem a terasou z roku 1733
  • Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích z let 1692–1698 od architekta Martina Allia
  • Kostel sv. Barbory v Otovicích z let 1725–1727
  • Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích z let 1720–1723
  • Kostel sv. Markéty v Šonově z let 1724–1726
  • Kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích z let 1719–1723
  • Kostel sv. Anny ve Vižňově z let 1724–1727

Kostel sv. Jakuba Většího v RuprechticíchKostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích | Zdroj: ČTK/Taneček David

Začít diskuzi