Když paprsek ozáří oltář. Katedrálou v Sedlci putuje o rovnodennosti slunce
Je nejstarší sakrální stavbou katedrálního typu ve střední Evropě a zároveň nejdelší katedrálou v Česku. Můžete do ní zavítat kdykoli, ale pokud se vám to podaří o jarní rovnodennosti, čeká vás úžasný zážitek. V původně gotické katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci v Kutné Hoře totiž právě v tento den putuje paprsek zapadajícího slunce presbytářem, až nakonec ozáří hlavní oltář.
Historie katedrály v Sedlci se začala psát už před více než osmi sty lety. Na místě pozdější monumentální stavby nejprve stávala menší románská bazilika, jež byla ovšem ve 13. století zbořena. Pak tu ve třetí čtvrtině 13. století vznikla za pouhých třicet let gotická katedrála.
Ještě větší rychlostí ale byla zničena. Během husitských válek stačila jediná noc k tomu, aby chrám i s přilehlým cisterciáckým klášterem vypálilo vojsko. Přesto však dokázala povstat z popele. O téměř tři sta let později vdechl katedrále nový život architekt Jan Blažej Santini Aichel.
Tehdy neznámý architekt Santini
I přes svůj značně zchátralý stav si stavba stále uchovávala jistou monumentalitu. Když se tak na přelomu 17. a 18. století podařilo opatu Jindřichu Snopkovi získat potřebné finanční prostředky na opravu poškozené katedrály, nejprve pověřil pracemi známého pražského architekta Pavla Ignáce Bayera.
Toho však zhruba po dvou letech, v roce 1702, vystřídal tehdy ještě téměř neznámý, pětadvacetiletý Jan Blažej Santini Aichel. Mladý architekt dokázal podle všeho lépe vyhovět Snopkovu zadání – tedy zachovat původní gotický charakter katedrály a zároveň ho propojit s prvky moderního baroka. Spojením těchto, na první pohled neslučitelných, stylů vytvořil Santini harmonický celek a položil základy nového, jedinečného architektonického směru – barokní gotiky.
Sklad mouky i tabáková továrna
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci byla znovu vysvěcena v roce 1708. Už koncem 18. století byl ovšem v rámci reforem Josefa II. přilehlý klášter zrušen a chrám odsvěcen. V 19. století dokonce sloužil i jako skladiště mouky nebo továrna na tabák.
K církevnímu užívání se katedrála vrátila až v 19. století. Dnes slouží jako farní kostel Římskokatolické farnosti Kutná Hora-Sedlec a stejně jako známější dominanta Kutné Hory byla v roce 1995 zapsána na seznam UNESCO.
Jarní koncert
Pokud katedrálu navštívíte během jarní rovnodennosti a budete mít štěstí na počasí, čeká vás nevšední zážitek. Můžete totiž pozorovat, jak paprsek zapadajícího slunce putuje presbytářem, až nakonec ozáří hlavní oltář. Světelný úkaz už každoročně doprovází také koncert.
Ten letošní proběhne 20. března od 16.30 hodin a vystoupí na něm pražský smíšený komorní sbor SUBITO, který se zaměřuje na sborovou hudbu 20. století a kompozice současných českých i zahraničních skladatelů. Vstupenky si můžete koupit on-line na oficiálních stránkách sedlecké farnosti.
