Typicky česká krajina mnoha tváří, kde dobrodružství nikdy nekončí. Nechte se zlákat mixem podmanivých památek starých šlechtických rodů, staletých lesů a lesku vodních hladin. A nezapomeňte vzít na dovolenou také své chuťové pohárky. Bohatě si tu užijí.
Zásuvka na energii
Jóga nebo meditace jsou nejčastějšími recepty na dobití energie. Existují však místa, která vyzařují zvláštní pozitivní energii a která lidé navštěvují, když potřebují nabrat sílu. Jedním z nich jsou Boží kameny u Strakonic. Leží přesně mezi Kraselovem a Tažovicemi. Oproti jiným léčivým místům mají údajně trojnásobnou energii, a proto prý patří k nejsilnějším na našem území. Podle legend za to může proud kosmické energie, kterou přitahuje jeden z balvanů. Zprávy o zázračné síle tohoto místa jsou natolik intenzivní, že si sem lidé jezdí léčit svá chronická onemocnění. Nejvyhledávanější je asi kámen připomínající loď. Pozor ale, abyste nepřebrali. Zkušení senzibilové tvrdí, že by tu neměl nikdo pobývat déle než půl hodiny. Cestou domů se stavte na nábřeží ve Strakonicích. V reálné velikosti tu stojí replika jedné brány ze Stonehenge, symbolu mystických schopností. A kdyby vás nic z toho nepostavilo na nohy, běžte do některé z místních hospůdek ochutnat příjemně vychlazeného jedenáctistupňového strakonického dudáka.
Lipno – letní bruslení
Nechcete se pustit hůlek, i když sněhu dávno odzvonilo? Nasaďte in-line brusle a užijte si aktivní víkend na Lipně s NordicBlading. Pokud si budete chtít dát rest a na chvíli posedět v restauraci, nemusíte si ani sundávat brusle. Jsou tu připraveni na všechno. Dokonce i na noční sportovce. Celá přes dvacet kilometrů dlouhá trasa je totiž osvětlená. Až odložíte sportovní náčiní, poležte si na pláži nebo si udělejte výlet do nedalekého Českého Krumlova či na zříceninu hradu Vítkův kámen, kde se vám rozprostře nádherný výhled na celé Lipno. Vynachválit si to tu nemohou ani rybáři. Právě odsud si vozí své kapitální úlovky.
Park dobrý i pro císaře
Z ošklivého káčátka krásnou labutí. Tak by se stručně dal shrnout osud jedné bažantnice, ze které se díky nadšení a vybranému vkusu hraběnky Terezie Buquoyové stal jeden z prvních romantických krajinných parků na českém území. Najdete ho v Krásném (Terčině) údolí na Novohradsku. Na zadek posadil dokonce i samotného císaře pána, který jej navštívil hned dvakrát. Celým areálem vás provede sedmikilometrová naučná stezka, která má dvanáct zastavení. Obdivovat zde můžete umělý vodopád nebo bývalé empírové lázně, které zdobily pompejské vázy a jimž dnes nikdo neřekne jinak než Lázničky. Sentimentálně působí i dřevěné mostky přes řeku Stropnici či množství balvanů na jejím dně, které jí dodávají dramatickou atmosféru. Ještě starší než samotný park je tvrz Cuknštejn, kterou budete mít také na trase.
Z Ďáblovy prdele až k samorostům
Vystření nahého zadku není rozhodně soudobý nevycválaný zvyk hvězd šoubyznysu, které na sebe chtějí strhnout pozornost, nebo odpůrců politického režimu, kteří tímto projevem symbolizují hluboký protest. Jeho kořeny sahají až do starověkého Říma. Tohle gesto, které mluví samo za sebe, prý poprvé použil římský voják a věnoval ho Židům slavícím pesach. Když chtějí Maorové na Novém Zélandu někoho urazit, udělají totéž. Česká Kanada byla vždycky drsný kraj, a proto se nelekněte, až se budete toulat lesy kolem rozhledy U Jakuba na Havlově hoře se zábavně naučným lesoparkem pro děti. Z ničeho nic stanete před obrovskou kamennou zadnicí, kterou tu prý nestydatě špulí samotný ďábel. Kuriózní žulový balvan trůní poblíž osady u Panského lesa nedaleko rybníka Zvůle. Však pohlédněte pravdě do očí sami.
Až se dostatečně vynadíváte, vydejte se za další raritkou, která vás rozesměje. Jestli vám někdo někdy tvrdil, že jste pěkný samorost, teď budete mít konečně příležitost zjistit, jak takový skutečný samorost vlastně vypadá. Unikátní soukromé Muzeum samorostů u Slavonic piplal pan Tůma čtyřicet let a za dobrovolné vstupné si tu teď můžete prohlédnout na šest stovek exponátů. Některé kousky si dokonce zahrály i ve známých filmech, jako jsou Pelíšky nebo Cesta z města.
Vodní poklady a podzemní trumf
Měli jste letos namířeno na řecký ostrov Naxos, ale vaše plány zhatila vyšší moc? Pořád se na stejnojmenný ostrov můžete podívat alespoň z dálky, a přitom nepřekročit hranice. Nachází se asi deset kilometrů za Kardašovou Řečicí směrem na Cikar a leží uprostřed rybníka Velká Holná. V létě je tu opravdu přenádherně. Dá se tu koupat i lehce občerstvit. Auto nechte za odbočkou za obcí Hatín a dojděte sem procházkou. Všimněte si také neuvěřitelných starých dubů na hrázi. Pamatují Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Ten největší měří dvacet šest metrů a přes obvod má sedm set šedesát šest centimetrů. Tady můžete objímat stromy do aleluja.
Kamenný historický most přes rybník Vítek mezi Starou a Novou Hlínou u Třeboně nechal vyprojektovat Jan Schwarzenberg stejného architekta, který stavěl Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě. Nejdříve po něm jezdily farmářské vozy, dnes tudy drandí cyklisté. Most má svou pohádkovou minulost, ale také se na něm odehrály věci, při vzpomínce na něž dodnes pamětníkům tuhne krev v žilách. Pamatujete se, jak se pošetilý král v pohádce Byl jednou jeden král rozhodl vysypat sůl z celého království anebo jak letěl do vody jiný král i s princeznou v Troškově pohádce Z pekla štěstí? Obě tyto známé scény se odehrály právě tady. Bohužel na stejném místě byl do vítkovských vod nasypaný i jiný materiál. V době heydrichiády z něj sypali nacisté popel popravených Jihočechů.
Malebná jihočeská krajina umí vytáhnout z rukávu i trumf, který byste v těchto končinách asi tak úplně nečekali. Je jím soustava podzemních chodeb, které zbyly po těžbě kaolinu v devatenáctém století. Cestu k Ortům najdete poměrně snadno, než se ale vydáte z Borku po cestě přes lesík směrem na Hosín, ujistěte se, že jste si nezapomněli základní průzkumnické náčiní – baterku a provázek. V chodbách o hloubce pět až patnáct metrůse dá lehce ztratit. Délka chodeb je více než tři kilometry, takže tu snadno ztratíte pojem o čase. Až si budete svítit nad hlavu, pomyslete na ty, kteří zdejší tunely kutali ručně. Nelekněte se, když vám občas nad hlavou přeletí netopýr.
Z močálu na Saharu
Pán vzal, pán dal. Tohle pravidlo zastával Vilém z Rožmberka, když měšťané přišli o pozemky, na kterých panstvo vybudovalo rybníky. Jako náhradu jim nechal vybudovat roubené seníky se šindelovými střechami. Mělo to jen jednu vadu. Všech třiatřicet staveb stálo na vlhkých rašelinných loukách, kam se lidé s povozy a dobytkem dostali až po prvních mrazech. Pokud by se pro seno vydali dříve, zapadli by do bažin. Třeboňské seníky v lokalitě Mokré louky jsou pro zdejší krajinu tak typické, že se velmi často objevovaly i na obrazech či v lidových písních. I když tyto malebné stavbičky přežily všechny světové války, komunistická éra jim dala zásadně na frak. Naštěstí dnes patří k rekonstrukčním prioritám a opět získávají svůj původní půvab. Byla by ohromná škoda, kdyby se nenávratně rozpadly. Vždyť mnohé z nich mají na svých trámech vyznačený letopočet ze šestnáctého století. Pokud chcete poznat všechny třeboňské prvky opravdu důkladně, sedněte na kolo a vydejte se po cyklistické naučné stezce Okolo Třeboně. Trasa měří necelých čtyřicet kilometrů, ale uvidíte všechno – rybníky, rašeliniště, mokré louky i lesy.
Jen sedmnáct kilometrů jihovýchodně od seníků najdete jinou vzácnou louku. Jmenuje se Vizír, leží nedaleko od Chlumu a je posetá masožravými rostlinami, především bublinatkou bledožlutou a rosnatkou prostřední, které rostou v zátokách kolem rybníka. Lokalita je přístupná po lesní cestě, která vede podél stěny hráze. Když se ale od krásné Třeboně vydáte naopak na sever, asi po čtvrt hodině dojedete na českou Saharu. Písečná duna u Vlkova je široká osmdesát metrů a vysoká kolem pěti, podle toho, jak foukne vítr.
Do Soběslavi přímo za nosem
Až si v Soběslavi prohlédnete oba kostely, hrad s věží Hláskou, a hlavně Rožmberský dům, kde podle pověsti straší Bílá paní, do které se proměnila za své hříchy milenka Petra Voka Zuzana Vojířová, vydejte se hledat Nerudovu ulici. Navigace bude snadná. Půjdete přímo za nosem. Zdejší pekárna je totiž vyhlášená. Neprodávají tu jen kváskový chléb, jehož sláva hvězd se dotýká, ale mají také neskutečný výběr chlebíčků inspirovaných první republikou a snad ještě famóznější cukrářské výrobky. Dokonce si na chlebíčky začali vyrábět hranatou veku, aby se plátky obyčejné veky nemusely krájet našikmo a dobře se na ně všechny dobroty skládaly. Jednou z nich je i jejich vlastní specialita, brokolicová pomazánka, kterou si nechali patentovat. Je vyrobená ze syrové zeleniny, aby se v ní zachovaly všechny zdravé složky. Málokde ochutnáte třeba štrúdl se smaženými vajíčky a šunkou. Podstatou zdejších dezertů je nízké těsto a hodně náplně. Pekaři věnují speciální pozornost také bezlepkové řadě. Netradiční je například dezert s quinoou.
Když už jste v tomto kraji, byla by škoda nevidět dvě technické zvláštnosti: jediný dochovaný empírový řetězový most v České republice a nejkratší mezinárodní železnici na celém světě. Tam, kde Stádlecký most stojí nyní, zpočátku nestál. Původně shlížel na Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku. Z jeho místa ho vyhnala stavba Orlické přehrady. Díky přesunu do obce Stádlec nedošlo k jeho zatopení.
Pošumavská jižní dráha Nové Údolí byla vybudovaná partou nadšenců. A protože měří pouhých 105 metrů, je nejkratší mezinárodní železnicí na světě. Trasa vede přes původní násep trati Volary – Pasov, která byla zrušená po druhé světové válce. V létě se tu můžete svést replikou parní lokomotivy nebo šlapací drezínou. Za prohlídku stojí i tři odstavené historické železniční vagony. V jednom z nich je muzeum Pošumavské železnice s dobovými fotografiemi a ve druhém si můžete dát něco dobrého na zub.
Hvězdná pětka
Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Stojí za to!
- Hluboká nad Vltavou s nádherným zámkem s celoročním provozem a půvabnou zoologickou zahradou
- Holašovice s unikátním souborem budov ve stylu jihočeského baroka (UNESCO)
- Červená Lhota s rekordem v počtu pohádek, které na zámku a v jeho okolí vznikly
- Český Krumlov s křivolakými uličkami, zámkem, medvědy, muzeem fotografie a divadlem s otáčivým hledištěm
- Jindřichův Hradec s hradem a zámkem u rybníka přímo v historickém centru
