Chorvatská krajina má k nudě daleko. Na relativně malé ploše nabízí turistům členité pobřeží vybízející k prázdninovým radovánkám, ale i vysoká pohoří, hluboké lesy, krasové oblasti s jeskyněmi, závrty, vodopády a jezery. Vždyť krása mnoha míst současného Chorvatska umožnila filmařům, aby si tam takříkajíc hráli na Divoký západ.
Pohoří Velebit nebo Plitvická jezera, ale i mnohá další místa, vám jistě budou povědomá z filmů o Vinnetouovi. Vyměňte den na pláži za dobrodružství v horách, relax u hotelového bazénu za koupání pod řinčícím vodopádem. Chorvatsko je víc než jen moře.
Hory
V souvislosti s přírodními turistickými zajímavostmi a památkami Chorvatska lze v prvé řadě hovořit o horách. Zejména pohoří Velebit a Biokovo lákají turisty díky své divoké kráse a mnoha kilometrům turistických tras. Na území Velebitu byly vyhlášeny hned dva národní parky, Severní Velebit a Paklenica. Tyto vysokohorské parky vyhledávají nejenom nadšenci do pěší turistiky, ale také horolezci. Nedaleko Rijeky se pak nachází další horský národní park, Risnjak.
Masiv Biokovo, který se tyčí přímo nad Makarskou riviérou, je parkem přírodním. Na nejvyšší horu Biokova, zvanou Sveti Jure, se lze relativně jednoduše dostat i vlastním autem. Na vrcholek vede zpoplatněná silnice, kterou ovšem doporučujeme výhradně zkušeným řidičům. Je totiž velmi úzká, velmi strmá a po jejích stranách spadají dolů hluboké propasti. Navíc v některých zvlášť komplikovaných úsecích, když se potkají dvě auta v protisměru, musí jedno z nich couvat až k nejbližšímu širšímu úseku, neboť by se jinak nedokázala vyhnout. Odměnou za adrenalinovou jízdu vám pak na vrcholu bude fenomenální výhled na všechny strany. Tedy za předpokladu, že vrcholek nebude v mracích – před výletem je záhodno zkontrolovat předpověď počasí.
Jeskyně
Chorvatsko je vlastně jedna velká krasová oblast. Na území země se nachází celá řada jeskyní, z nichž mnohé jsou turisticky zpřístupněné. Paradoxně o žádné z nich se ale příliš nemluví a nepíše, a tak drtivá většina návštěvníků ani neví, jaké krásy a zajímavosti se v chorvatském podzemí ukrývají. Tak například na poloostrově Istrie stojí za zmínku minimálně tři místa. Jsou jimi jeskyně Feštinsko Kraljevstvo u města Žminj, jeskyně Mramornica nedaleko Umagu a jeskyně Baredine, kterou najdete asi sedm kilometrů od Poreče. V rámci prohlídkové trasy v jeskyni Baredine mimochodem uvidíte živý exemplář velmi vzácného živočicha, slepého obojživelníka macaráta jeskynního.
V oblasti Gorského Kotoru (severo-východně od Rijeky) jsou k vidění turisticky zpřístupněné jeskyně Lokvarka a Vrelo. Za jednu z nejvýznamnějších atrakcí ostrova Krk lze považovat přenádhernou krápníkovou jeskyni Biserujku. V relativní blízkosti Plitvických jezer zase hledejte jeskyně Barać a jeskynní park Grabovača s jeskyní Samograd. A aby těch podzemních krás nebylo málo, zmíníme ještě jeskyni Vranjaca nedaleko Splitu, jeskyni Manita peć v národním parku Paklenica nebo jeskyni Grapčeva na ostrově Hvar. Na výběr je toho opravdu hodně, a tak nám ani nemusí být líto, že ty asi vůbec nejhezčí a nejzajímavější chorvatské jeskyně, Cerovac, jsou aktuálně až do odvolání trvale uzavřeny.
Za tak trochu jiným jeskynním zážitkem pak vyrazte na ostrov Biševo. Tam najdete známou Modrou jeskyni. Jde vlastně o skalní dutinu propojenou s mořem, přičemž skrze vodu se do jeskyně dostává modře zabarvené světlo. Jeskyně je přístupná pouze pomocí lodiček, a to za předpokladu nerozbouřeného moře. Za hlavní atrakci platí právě přenádherná hra barev, krápníkovou výzdobu byste v Modré jeskyni hledali marně. De facto totožnou atrakci možná znáte z italského ostrova Capri, kde nese název Grotta Azzurra. Jistou alternativou k Modré jeskyni může být Odysseova jeskyně na ostrově Mljet.
Přestože platí výše řečené, tedy že nabídka chorvatského podzemí je mimořádně bohatá, faktem zůstává, že v sousedních zemích, tedy zejména ve Slovinsku a v Itálii, jsou jeskynní krásy ještě o stupeň, možná i o dva výše. A to konkrétně i přímo v oblastech, v jejichž blízkosti čeští turisté směřující k chorvatskému pobřeží projíždí. Pokud máte čas, neváhejte, a stavte se cestou za přírodními zajímavostmi třeba v monumentálních Škocjanských jeskyních s největším podzemním říčním kaňonem na světě, v proslulých Postojenských jeskyních, které jsou sice mimořádně pěkné, ale množstvím turistů a přidaných atrakcí už začínají připomínat cirkus, anebo v italské grottě Gigante, jejíž hlavní sál je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší turisticky navštěvovaná jeskynní prostora planety.
Vodopády
Velkým lákadlem chorvatské přírody jsou i vodopády. Za těmi se jezdí primárně do národních parků Plitvická jezera a Krka. Plitvice lze popsat jako čarokrásnou divokou krajinu s šestnácti krasovými jezery, údolími, dolinami, jeskyněmi a bezpočtem vodopádů. Ten nejvyšší z nich, Velký vodopád, měří 76 metrů a vytváří jej řeka Plitvice, podle níž se celá jezerní oblast jmenuje. Za nejhezčí vodopády parku jsou nicméně považovány 49 metrů vysoké Sastavci.
Ve druhém zmíněném národním parku, který se táhne kolem dalmatské řeky Krka, je zajímavých vodopádů k vidění také hned několik. Mezi ty nejhezčí se řadí Skradinski Buk, Roški slap anebo Manojlovac. Pod prvním zmíněným vodopádem je povoleno koupání.
Na dohled Plitvických jezer se nachází i neprávem opomíjené městečko Slunj, kterým většina turistů pouze bez zájmu projede. A to je škoda, neboť v místní osadě Rastoke je totiž další přírodní zajímavost, konkrétně jsou tu k vidění „Plitvice v malém“. Totiž mimořádně krásná soustava vodopádů, peřejí a jezírek, jejichž malebnou atmosféru dokresluje ještě řada starobylých domků a mlýnů. Vzhledem k absenci turistů si zde budete připadat jako v pohádce.
Také relativně blízko Plitvických jezer, přímo na hranici s Bosnou a Hercegovinou, pak vytváří řeka Una pětadvacet metrů vysoký vodopád Strbački Buk. Na území Bosny je mimochodem kolem Uny zřízen národní park, na jehož ploše řeka vytváří i další podivuhodné vodopády a peřeje. A když už zmiňujeme Bosnu a Hercegovinu, byla by škoda neupozornit ještě na oblíbený výletní cíl dovolenkářů ubytovaných na Makarské riviéře. Poměrně mohutné a vodnaté vodopády Kravica leží na řece Trebižat nedaleko města Ljubuški, a to jen pár kilometrů za chorvatsko-bosenskou hranicí. Při plánování výletu nezapomeňte přibalit plavky a deku, přímo pod vodopády se totiž dá koupat a k dispozici je i poměrně prostorná louka k opalování nebo pikniku. Na místě tak proto není problém strávit klidně celý den.
Ve vnitrozemí Istrie, nedaleko města Pazin, zase hledejte vodopády Sopot a Zarecki Krov. Na dalmatské řece Cetině, jejíž hluboký kaňon je oblíbený zejména příznivci raftingu, najdete vodopád Gubavica. Výlet kaňonem Cetiny lze rozhodně doporučit, a to zejména fanouškům adrenalinových sportů. Lákavější divokou vodu v Chorvatsku asi nenajdete.
Další zajímavosti
Mimořádným, ovšem nepříliš navštěvovaným chorvatským unikátem, jsou Červené a Modré jezero poblíž odlehlého města Imotski v dalmatském vnitrozemí nedaleko bosenské hranice. Jezera kdysi bývala podzemními jeskynními prostorami, časem se ovšem zřítil jejich strop. Dnes se tedy jedná o vodou zatopené krasové závrty. Modré jezero má na délku 800 a na šířku 500 metrů a lze pohodlně sestoupit až k vodní hladině, čehož se v létě využívá ke koupání. To plocha Červeného jezera je výrazně menší a koupat se v něm nedá. Ze všech stran ho totiž obklopují takřka kolmé skalní stěny. Propast strmě pokračuje i pod hladinou jezera, celková prozatím zjištěná hloubka závrtu aktuálně činí 530 metrů, což z Červeného jezera dělá jeden z nejhlubších útvarů tohoto typu na planetě.
Do jiného ranku spadá Limský záliv, přírodní zajímavost západního pobřeží Istrijského poloostrova. Dříve se jednalo o údolí, jímž do moře ústila dnes již neexistující řeka. Ta zmizela kdesi v podzemí, zbyl po ní ale malebný, devět kilometrů dlouhý, úzký záliv obklopený zelenými lesy a strmými skalními stěnami. Území je dnes chráněno jako přírodní památka a představuje oblíbený výletní cíl pro návštěvníky Rovinje, Poreče nebo Vrsaru. Časté jsou nabídky lodní plavby kolem pobřeží se zastávkou právě u Limského zálivu. Mnohým návštěvníkům místo připomíná norské fjordy, a proto se mu Limský fjord i přezdívá.
Poslední doporučenou zajímavostí z našeho seznamu je takzvaný Pažský trojúhelník (Paški trokut). Nachází se na východním pobřeží ostrova Pag a působí jak z jiného světa. Vlastně ani nedokážeme říci, zda se jedná o přírodní zajímavost, nebo o něco jiného. Jako Paški trokut se označuje jasně ohraničená plocha ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku (ramena o délce 22 metrů, délka přepony činí 28 metrů), jejíž povrchová struktura je výrazně odlišná od okolního skalnatého terénu. V místě, kde se všude kolem nachází velké a ostré balvany, se zkrátka a dobře neznámým způsobem vyhladila trojúhelníková plocha takovým způsobem, že to působí všelijak, ale určitě ne přirozeně. Povídačky samozřejmě hovoří o mimozemském původu místa. Ať už tomuto vysvětlení uvěříte, nebo ne, místo se vám určitě zalíbí. Výhled na Velebitský průliv a pohoří Velebit je od trojúhelníku nádherný, a to zvlášť při západu slunce.
