Fotografická soutěž zaměřená na přírodu Czech Nature Photo nedávno oznámila vítěze. Čtenářskou Cenu Lidé a Země získal Mojmír Ševčík, jehož fotografie pelikána oslovila porotce i čtenáře. Patnáctiletý fotograf teprve nalézá prostor, kde uplatnit svůj talent. Své fotografie prezentuje zatím pouze na svých instagramových stránkách. ,,Inspirací k mé tvorbě je láska k přírodě,'' říká Ševčík.
Co vás přivedlo k fotografování?
K focení jsem se dostal přes svého tátu a jeho foťák. Používal ho hodně, když jsme byli malí, ale pak kvůli práci neměl čas, tak ho odložil do skříně. Já ho tam ve svých čtrnácti objevil. Zkusil jsem pár fotek a začalo mě to tak nějak bavit. Mám rád přírodu, tak jsem začal chodit hodně ven a fotit přírodu.
Co vás inspiruje při hledání těch nejlepších záběrů?
Chci vyfotit všechno to, co mě zajímá. Třeba to, jak dané zvíře vypadá, jeho výraz. Někteří fotografové mě někdy inspirují svou tvorbou, ale většinou je to tak, že chci vyfotit to, co se mi líbí. Ten oceněný pelikán se mi asi zatím z mé tvorby líbí nejvíc.
Chystáte se fotografii věnovat i nadále?
Ano, už mne přijali na fotografickou školu v Brně.
Čekal jste, že byste mohl vyhrát v Czech Nature Photo nějakou cenu?
Ne, nečekal, překvapilo mě i to, že jsem byl vůbec nominovaný. To mě velmi mile překvapilo. Počítal jsem jenom… ani s tou nominací vlastně ne. Pro můj osobní úspěch by mi stačila jenom nominace. Byl to velmi příjemný pocit, přebírat cenu. Byl jsem lehce ve stresu. Nevěděl jsem, co mám pořádně říkat, dělat. Celé se mi to velmi líbilo, jak bylo vše zorganizované.
Fotíte zatím pouze přírodu, nebo zkoušíte i jiné věci, třeba portréty?
Kamarádům fotím i portréty, ale nejradši mám prostě tu přírodu. Jsem tam sám, čekám na dané zvíře třeba pět hodin…Zrovna když jsem byl naposledy fotit, čekal jsem spoustu hodin. Chodím na taková místa, kde je to složité. Když fotím třeba nutrie, tak čekám, než si na mě zvykne. A musím mít sebou jídlo. Zvíře jde automaticky za potravou. Stalo se mi ale jednou, že se mnou vůbec nechtěly spolupracovat. Někdo tam dvě asi zabil a to je pak znamenalo, že jsem se k nim dlouho nemohl přiblížit. Po čase jsem si k nim ale zase našel cestu. Chce to trpělivost. Musím si taky dávat pozor na prudké pohyby.
Kdo je pro vás v ČR inspirací?
Mám dva vzory - Patrika Staňka a Petra Bambouska, sleduji je na sociálních sítích a čtu jejich blogy. Právě na instagramu Patrika Staňka jsem se dozvěděl o možnosti přihlásit se do Czech Nature Photo. Tři dny jsem to měl v záložce a říkal jsem si, že se tam přece hlásí jen profesionálové a že tam vlastně nemám co dělat. Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit?
Jak vznikla fotka „Pelikán"?
Tahle fotografie vznikla v pražské zoo. Přemluvil jsem rodiče, abychom jeli právě sem. A já jsem tak nějak nahodile fotil, co jsem chtěl a prostě vyfotil jsem i tuhle fotku. Tu jsem pak po čtyřech měsících tak nějak vyhrabal, že si ji upravím a rozhodl se ji přihlásit do soutěže.
