Ostrov Brač

Ostrov Brač Zdroj: Profimedia.cz

Kámen z bračských lomů je snadno opracovatelný, vhodný i pro nejjemnější práce, přitažlivá je i jeho čistě bílá barva.
Po mramoru z ostrova Brač je poptávka všude ve světě.
Vesnice Pučišće
3
Fotogalerie

Bílé bohatství chorvatského ostrova Brač. To je kvalitní mramor, který se vyváží do celého světa

Když se postavíte na pláž zhruba na půli cesty mezi Splitem a Makarskou, podíváte se na protilehlé pobřeží ostrova Brač, všimnete si jizvy. Světle hnědý až běloskvoucí mramor se totiž těží rovnou u moře, nedaleko vesnice Pučišće. Ta sice z pevniny přes průliv vidět není, protože leží v zátoce, ale jeden z lomů leží mimo ni a nikdo jej nemůže přehlédnout.

Kdo jede za bračským mramorem, potká ho už v přístavu v Supetaru, který je branou na Brač. Místní tu prodávají vázy, sošky a vůbec nejrůznější tretky, vyrobené ze světlehnědého bračského mramoru. Společnost Jadrankamen, která bračský mramor těží, se však nachází kus cesty odsud. Silnička se kroutí po úbočí ostrova mezi olivovníky, když se najednou v zatáčce objeví ukazatel na Pučišći. Je to idylické místo připomínající stará italská města, s jachetním přístavem, nábřežím a kavárnami. Jadrankamen sídlí přímo uprostřed městečka, jak jinak než v domě postaveném z bílého vápence.

Lomy jsou však na několika dalších místech, nikoli rovnou tady ve městě. Některé se nenacházejí ani na Brači, ale na pevnině, například u města Trogir. Když člověk přijde až do lomu, cítí se jako uprostřed staveniště jakési kubistické stavby. Dynamit se tady nepoužívá, protože kámen nesmí mít žádné trhliny. Hlavním nástrojem je pila, která z vápencové skály uřezává několikametrové kvádry a nechává po sobě obří schody.

Bývalá sláva

Když jsem procházel halami, kde se z vápence v hluku a prachu stává mramor, potkal jsem maďarského sochaře Gabora Toroka. Přijel sem okouknout technologii a nechal si také ukázat vzorky několika druhů zdejšího kamene. Podle něj totiž mramor zase začíná přicházet do módy jako mnohé další přírodní materiály. Plastu a nerezu prý už mají všichni dost.

Pokud jde o peníze, lidé tu přece jen na minulé časy vzpomínají s trochou nostalgie. Dnes má firma jen to, co si opravdu vydělá, a hospodářská situace Chorvatska není optimální. A hlavně: práce v Jadrankamenu není ničím prestižním. Je to prostě práce. Dělníci říkají, že mramor má duši, ale jejich plat tomu neodpovídá. Těžba kamene není ani dnes hračkou, i když největší dřinu obstarávají stroje a další zařízení. Když se najde neporušený kamenný celek a odstraní z něj zemina, započne se s vlastní těžbou, láme se na velké bloky, které se pak dopravují buď přímo k místu zpracování v bezprostřední blízkosti, nebo na lodě k další přepravě.

V Pučišći je v kamenolomech zaměstnána skoro polovina obyvatelstva, ale z kamene vlastně žije většina obyvatel. Lomy jsou privatizovány, klesá podíl lidské práce, a tím i dřiny. Většinou se dnes prodávají celé bloky kamene, méně hotové výrobky. Celé firmě svého času šéfoval Rakušan. První, na co ve své kanceláři poukázal, bylo, že tam nemá hodiny. Ani na ruce je nenosí. To je podle jeho slov příklad, na co musel při svém chorvatském působení přistoupit. Na otázku, jestli Chorvaté za stejný čas odvedou stejný kus práce jako Rakušané, odpověděl, že to jsou spíš předsudky, ale polední pauza je tu delší než v Rakousku.

Jadrankamen vyrábí asi deset druhů mramoru, který se těží v několika různých lomech. Nejdražší a nejprestižnější značkou je mramor Veselje unito. Veselje znamená radost. Nejdražší a nejvzácnější je proto, že je nejsvětlejší, je nejblíže bílé. Můžete ho vidět po celém světě. A až se bude rekonstruovat Diokleciánův palác ve Splitu, otevře prý Jadrankamen kvůli tomu extra lom. Přesně na místě, kde se těžil kámen na stavbu slavného římského paláce.

Katedrály i Bílý dům

Kámen z bračských lomů je snadno opracovatelný, vhodný i pro nejjemnější práce, přitažlivá je i jeho čistě bílá barva. Není divu, že po něm byla poptávka všude ve světě: z bračského kamene jsou např. katedrály v Šibeniku a Trogiru, téměř všechny veřejné budovy ve Splitu, parlament ve Vídni, parlament v Budapešti, Bílý dům ve Washingtonu, mnoho státních a veřejných budov v Bělehradě, hotely na černohorském pobřeží i v Soči na pobřeží Černého moře a též hotel Panorama v Praze.

V Pučišći je také kamenická škola. Její absolventi mohou po maturitě studovat na vysokých školách, mnozí pak podnikají samostatně v oboru zpracování kamene. Mnoho rodin ve městě tak proslulo kamenickou tradicí. Pocházel odtud například významný chorvatský sochař první poloviny minulého století Branko Dešković. Podívat se dnes do některého kamenolomu v blízkosti Pučišće je jednoduchá záležitost. Lomy jsou otevřené a nikdo tu náhodnému návštěvníkovi nebrání pozorovat těžební stroje.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: