Jen málokterá říčka vyvolává na čelech geografů i hydrologů tolik vrásek jako hercegovská Trebižat. Během svého padesátikilometrového putování totiž prakticky devětkrát mění své jméno. Příčina? Krasová oblast s dlouhými úseky v podzemí, kdy si Trebižat chvílemi „odskočí“ do Chorvatska, aby se vzápětí provrtala pod hranicí a o několik kilometrů dále spatřila světlo světa už na území Bosny a Hercegoviny.
Coby satisfakci za tyto „partyzánské“ hrátky vytvořila dvojici vodopádů. První z nich – Kravice – ozdobily její dolní tok. Mohutné, zasazené do malebného údolí s bujnou středomořskou vegetací a orámované oslnivou bělobou vyprahlých vápencových vrcholů. Křehkými nitkami jednotlivých ramen vyvolávají pocit jemné životodárné oázy uprostřed nevlídně drsného prostředí. Často bývají označovány za nejkrásnější v Hercegovině. A díky blízkosti poutního místa v Medžugorje se sem stahují davy turistů.
Naprosto opačně působí menší vodopád Kočuša. Nalézá se výše proti proudu. Přímo ve vrcholu takřka pravoúhlého oblouku Trebižat překonává skalní práh vysoký okolo třinácti metrů. Jako by se jednolitá vodní masa řítila přímo na turisty, zahnané do mlází nad dravým proudem.
