Vzpomínáte si na strašlivé vězení Edmonda Dantèse z románu Hrabě Monte Cristo? Nešlo o pouhý výplod fantazie spisovatele Alexandra Dumase, ale o autentické místo opředené legendami. O této pevnosti, ležící na ostrůvku nedaleko francouzského Marseille, se říká, že je „nejkrásnějším oknem Francouzského království v severním Středomoří“.
Možná proto je však dnes těžké plně pochopit hrůzné události, které se na tomto ostrůvku, vzdáleném asi pět kilometrů od francouzského pobřeží, odehrály. Dlouho před tím, než se If stal oblíbeným turistickým cílem, byl nejprve obrannou pevností a poté vězením, kde zemřelo mnoho vězňů, než se proslavilo díky Alexandru Dumasovi.
Zámek d’If: od pevnosti k vězení
V roce 1516 slavil král František I. vítězství v bitvě u Marignana, v níž porazil Švýcary. Nedlouho poté navštívil přístav Marseille a konstatoval, že město není chráněno před případnou invazí. Aby tuto slabinu napravil, nařídil postavit na ostrově If pevnost. Její stavba byla dokončena v roce 1531. Strohá budova byla v průběhu let „vyzdobena“ rytinami těch, kdo zakusili to neštěstí zde pobývat.
Brzy se však ukázalo, že pevnost svou obrannou funkci neplní. V roce 1540, necelých deset let po dostavbě, se tedy proměnila v hrůzné vězení a stala se jakýmsi předchůdcem americké věznice Alcatraz. Možnosti hygieny vězňů téměř neexistovaly, odsouzenci pobývali ve stísněných prostorách a v přísném režimu. Průměrná doba pobytu, kterou tu vězeň strávil, než zemřel utrpením, prý činila devět měsíců. Útěk znemožňovala poloha a rozbouřené moře, které vězení obklopovalo.
Mezi nejznámější vězně v Ifu patřili generál Kléber a jeden z pozdějších vůdců Velké francouzské revoluce, hrabě de Mirabeau. Uvěznění však Mirabeauovi nebránilo v tom, aby navázal vztah s jedinou ženou na hradě – kuchařkou. Vězněm se tu stal i opravdový abbé Faria, portugalský mnich, jehož postavu znají čtenáři z Dumasova díla, v němž se stal rádcem a učitelem hlavního hrdiny, a který v cele zemřel. To se skutečnému abbému Fariovi nestalo, byl nakonec propuštěn.
Vězení také fungovalo jako přestupní stanice před odvedením na galeje. V 18. století tu strádalo 3500 protestantů, kteří se odmítli vzdát své víry. Mnozí z nich tu zemřeli a ti, kdo přežili, se stali otroky na galejích v lomu či na lodích. Pevnost If zůstala vězením až do konce 19. století, v roce 1890 byla zpřístupněna veřejnosti. Funkci vězení však získala zpět během první světové války. Posledními vězni byli totiž němečtí váleční zajatci.
Legendy
S ostrovem If je spojeno několik pověstí. Jedna z nich se váže ještě k období, kdy zde pevnost ještě nestála. Portugalský král Emanuel prý chtěl papeži Lvu X. darovat nosorožce. Loď se zvířetem se na několik týdnů zastavila v Marseilli a nosorožec byl umístěn právě na ostrově If. Stal se středem zájmu, a dokonce se na něj přijel podívat i král František I. Nejznámější legendou je však ta, která proslavila pevnost If po celém světě. Alexandre Dumas, inspirován uvězněním generála Klébera, vytvořil z hradu strašlivé vězení Edmonda Dantèse v románu Hrabě Monte Cristo.
Ke slavné památce se dostanete přes starý marseilleský přístav a krátkou projížďkou lodí. Většina pevnosti je návštěvníkům přístupná, získáte tu spoustu informací o francouzské historii. V rámci prohlídky si prohlédnete i tunel, jímž se abbé Faria prokopal do cely Edmonda Dantèse, nebo celu věnovanou Napoleonovu generálu Kléberovi.
