Tam, kde v třetihorách zuřilo sopečné peklo, se dnes rozkládá filmařský ráj. A na místě, kde chtěli poustevníci vytvořit místo nebi blíž, se rozhořelo filmové peklo. Obě zajímavosti přitom stojí sotva deset minut jízdy od sebe v severních Čechách.
Panská skála tu stojí už třicet milionů let. Všechno to začalo, když v jednom ze zdejších sopouchů uvízlo rozžhavené tekuté magma. Rozpálená hornina pod zemí pomalu vychládala a postupně se v ní vytvořily pěti- či šestihranné čedičové sloupy vysoké i 15 metrů. Dílo přírody vypadá jako zkamenělé píšťaly kolosálních varhan. Odtud přezdívka „Kamenné varhany“.
Pravidelné čedičové sloupy se dřív skvěle hodily jako zárubně oken i dveří. Proto je tu lidé lámali už před více než dvěma staletími. Některé z nich přitom skončily až v dalekém Nizozemsku. Národu, který svou zem doslova vyrval moři, se hodily na stavbu hrází. Zdejší čedič prý totiž skvěle odolává mořské vodě, a za druhé světové války měl dokonce chránit i německou ponorkovou základnu na ostrově Helgoland. Dokonce i malebné jezírko u paty skály vzniklo tak, že voda zaplavila jámu po vytěženém čediči. Dnes Panská skála patří mezi chráněné přírodní památky.
Zdejší magická krajina přilákala hned několik filmových štábů. Francouzi tu natočili část filmu o kouzelníku Merlinovi, pro Čechy je mnohem důležitější, že se tu točila pohádka Pyšná princezna. „Král Miroslav s princeznou Krasomilou se ale schovávali za tou skalkou vlevo,“ ukazuje muž, který sem přišel vyvenčit psa. Jako kluk viděl natáčení na vlastní oči. „Celkový záběr skály tam pak střihli spíš pro efekt,“ dodává.
Pekelné sluje poustevníků
Co mají společného vysloužilý voják, malíř, optik a tkadlec? Jestli při hádání stojíte na hradbách skalního hradu Sloup, je odpověď prostá – všichni ti muži tu v 18. století žili jako poustevníci. Právě oni vytesali do měkké skály zdejšího pískovcového suku cely a kapli. O dvě století později se tu ale otevřelo peklo. V podzemí tu totiž úřadoval pekelný kníže Lucifer z pohádky S čerty nejsou žerty a po zdejších Rytířských schodech sestupovali čerti do pekla.
Obě filmové lokace můžete absolvovat v pohodlí během jediného dne. Náš vůz nás sem od Panské skály převezl za slabou čtvrthodinku. Protože je parkoviště hned pod hradní skálou, měli jsme dost času na obdivování skalní kaple s motivy jeruzalémské Getsemanské zahrady, sedmimetrové jámy na obilí, která prý sloužila i jako hladomorna, i dalších ukázek stavitelského umění ve skále.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 8/2014.
