Osecký klášter

Osecký klášter Zdroj: Profimedia.cz

Osecký klášter - barokní sborové lavice
Osecký klášter - kapitulní síň
Rýzmburk
4
Fotogalerie

Tip na výlet: Osek vybízí k návštěvě cisterciáckého kláštera i romantické zříceniny

Severně od Mostecké pánve se panorama temných krušnohorských lesů snoubí s torzem středověkého hradu a nádherným barokním klášterním areálem. A pokud vám památky nic neříkají, můžete posedět v místním pivovaru a strávit odpoledne ochutnávkou „osseggských“ speciálů.

Podkrušnohorské městečko Osek leží v severních Čechách asi deset kilometrů od Litvínova. Vzniklo původně jako osada u cisterciáckého kláštera na přelomu 12. a 13. století a jako domov tohoto mnišského řádu sloužilo až do počátku tohoto století. Klášterní areál je bezpochyby zdejší nejcennější památkou, ale kromě něj můžete navštívit i nedalekou zříceninu hradu Rýzmburk, památník obětem výbuchu v bývalém uhelném dole, nebo se alespoň osvěžit v oseckém pivovaru.

Osecký klášter se stal kolem roku 1197 útočištěm mnichů, kteří se sem přemístili z bavorského kláštera ve Waldsassenu. Azyl jim nabídl Slávek ze severočeského rodu Hrabišiců, který mimochodem působil jako nejvyšší komorník krále Přemysla Otakara I. a těšil se jeho velké přízni. Hrabišicové postupem let přenechali budování a rozvoj kláštera mnichům a věnovali se výstavbě svého sídelního hradu Rýzmburk. Díky přátelství Slávka s králem byla klášteru přislíbena královská ochrana a také tehdejší papež Inocenc III. se o jeho provoz zajímal.

Klášter byl původně stavěn v románsko-gotickém stylu. Během 13. století došlo k rozšíření areálu o několik dalších klášterních budov a opatem se zde stal vnuk samotného Slávka, čímž byl zajištěn přísun financí, díky nimž mohl rozkvět kláštera pokračovat. Později byl bohužel během husitských válek vydrancován a vypálen, a během 15. století se dokonce stal na nějakou dobu i součástí majetku pražského arcibiskupství, které chtělo zničit jeho cisterciáckou identitu. Klášterní provoz byl však naštěstí obnoven asi v polovině 16. století. V tu dobu došlo také k přestavbě opatství do dnešní barokní podoby. Na návrzích se podílel známý architekt italského původu Octavio Broggio.

V současné době spadá pod rozlehlý areál opatství kostel Nanebevzetí Panny Marie, budovy starého a nového konventu, hodinová věž a také hospodářské budovy. Poslední zástupci cisterciáckého řádu jej opustili v roce 2008. Areál kláštera je od roku 1995 národní kulturní památkou a o jeho správu se stará litoměřická diecéze s tím, že se do něj mohou mniši kdykoli vrátit.

K zajímavostem patří bezpochyby i místní pivovar. Založen byl roku 1701 a jeho neměnný provoz trval téměř dalších 250 let až do konce druhé světové války, kdy byl uzavřen. Po více než sedmdesátileté přestávce byl však před pár lety konečně probuzen k životu, a tak můžete pivní speciály Ossegg ochutnat nejen tady, ale také na několika místech v Čechách.

Mohutný hrad jako zastávka na obchodní stezce

Pokud už vás procházky v klášterním areálu unavily, je na čase vydat se za hranice obce. V blízkosti Oseku totiž můžete navštívit zříceninu gotického hradu Rýzmburk ze 13. století, který byl domovem rodu Hrabišiců. Leží asi tři kilometry od kláštera a dostanete se k němu po červené a modré turistické stezce, která vede podél Oseckého potoka.

Ve své době se jednalo i největší a nejmohutnější hrad v Podkrušnohoří, který navíc nebyl údajně nikdy dobyt. Jeho význam umocňovala také poloha – v jeho blízkosti totiž ležela obchodní stezka spojující Čechy a Sasko. Jako sídlo zdejším pánům sloužil do 16. století, jeho poslední obyvatelé, pánové ze Sulevic, se však přesunuli do zámku v nedalekém Duchcově a hrad od té doby chátral. Dodnes se však dochovaly zbytky podsklepené brány, hradeb, klenuté sklepy a vysoká věž. Romantická zřícenina ohromila i básníka Karla Hynka Máchu, který její podobu zvěčnil na jedné ze svých maleb.

Zpátky do Oseku se můžete vydat po naučné stezce, která vás na několika zastaveních poučí o místní historii. Ta se totiž mimo jiné váže i k neštěstí, které postihlo nedaleký uhelný důl Nelson. V roce 1934 v něm došlo k explozi, při níž zahynulo 140 horníků. Smutnou událost připomíná pomník v podobě sousoší plačící ženy a muže, který najdete na hlavní silnici blízko oseckého nádraží. Naučná stezka vás ale dovede například i k Salesiově výšině, skalnímu útvaru pojmenovanému po oseckém opatu Salesiu Krügnerovi, nebo k torzu památného dubu, který v Oseku rostl údajně víc než tisíc let.