Zimní krása vodopádů v krkonošském údolí Bílého Labe

Zimní krása vodopádů v krkonošském údolí Bílého Labe Zdroj: Profimedia.cz

Velký vodopád
Plotnový vodopád
Zimní krása vodopádů v krkonošském údolí Bílého Labe
Zimní krása vodopádů v krkonošském údolí Bílého Labe
5
Fotogalerie

Tip na výlet: Zimní krása vodopádů v krkonošském údolí Bílého Labe

Nic naplat, zima je nejhezčí na horách. Lidé ve městech v několika posledních letech v podstatě marně vyhlížejí sněhovou nadílku, která by se udržela alespoň několik dnů a nezměnila se během pár hodin v nechutnou hnědou břečku. To ve vyšších polohách ta pravá česká ladovská zima plná závějí, rampouchů a zasněžených stromů k vidění dosud bývá. Třeba zrovna v Krkonoších, našich nejvyšších horách. V dnešním tipu na výlet se podíváme do oblíbeného lyžařského střediska Špindlerův Mlýn. Odtud se vydáme na pohodovou zimní procházku údolím Bílého Labe, kde na nás čeká hned několik vodopádů.

Údolí Bílého Labe se nalézá v samém srdci Krkonošského národního parku mezi hraničním hřebenem Krkonoš a Kozími hřbety. Vytvořeno bylo kdysi dávno ledovcem, poté jej prohloubila divoká říčka, a tak má tvar písmene V. Tektonické pohyby pak stojí za vznikem několika zlomů, na nichž dnešní Bílé Labe vytváří malebné vodopády.

Cesta ze Špindlerova Mlýna nahoru na Luční boudu měří celkem asi sedm kilometrů a jedná se o jednu z nejstarších krkonošských turistických stezek; zprovozněna byla již v roce 1891. V zimním období je ovšem pohodlně přístupná jen zhruba její polovina, a to v úseku mezi Špindlem a boudou U Bílého Labe. Tato dvě místa spojuje pozvolně stoupající asfaltka, výlet tak bez problémů zvládnou i menší děti. Převýšení činí necelých tři sta metrů. Dál na Luční boudu pak cesta pokračuje už horským terénem po kamenné stezce, kam však v zimě z důvodu lavinového nebezpečí bývá vstup zamezen.

Kde začít

Jak již bylo řečeno, výchozím bodem pro výlet je Špindlerův Mlýn. Nejpohodlněji se sem dostanete vlastním autem – tedy za předpokladu, že středisko nezaplní davy jiných turistů a budete mít kde zaparkovat. Z Prahy nicméně do Špindlerova Mlýna o víkendu jezdí i několik přímých autobusů denně, zpravidla z nádraží na Černém Mostě.

Pokud vaše cesta bude začínat na autobusovém nádraží ve Špindlu, vydejte se po pravém břehu Labe proti jeho proudu napříč městečkem. Po cestě minete lanovku na Medvědín a po asi dvou kilometrech dojdete k místu zvanému U Dívčí lávky, kde se nachází soutok Labe a Bílého Labe. A právě tam začíná modře značená Weberova cesta, vedoucí kolem vodopádů k boudě U Bílého Labe a dál na Luční boudu. Pojmenována byla podle děkana a politika z Vrchlabí Wenzela Webera, který mimo jiné propagoval i turistický ruch v Krkonoších.

Vodopády Bílého Labe

První, nejmohutnější a také nejznámější vodopád najdete už po jednom kilometru chůze od Dívčí lávky. Říká se mu Velký vodopád a měří na výšku čtyři metry. Říčka tento zlom překonává ve dvou ramenech. Při nižším vodním stavu jeden z nich vysychá, ale když je vody dost – tedy hlavně při jarní oblevě –, valí se jí tudy tolik, že obě ramena splývají v jedno.

Po dalším kilometru se dostanete k relativně malému, ale velmi malebnému vodopádu s názvem Velký skok. Ten sice měří pouze asi dva metry, výjimečný je ovšem v tom, že ve své levé části je téměř zcela svislý. To je u českých vodopádů relativně vzácné. Cestou k Velkému skoku ještě minete takzvanou Hučivou kaskádu, která má na výšku čtyři metry.

K následující zastávce pak stačí ujít jen asi šest set metrů. Je jí Balvanový vodopád, který ovšem před patnácti lety přišel o to, co jej činilo nejzajímavějším. Pět a půl metru vysoká kaskáda totiž vynikala tím, že byl u ní zaklíněn velmi fotogenický kulatý balvan. V roce 2006 jej ale odnesla povodeň.

Zhruba půl kilometru nad Balvanovou kaskádou zurčí Dlouhý vodopád, který vskutku dělá čest svému jménu. Prakticky se jedná spíš o soustavu čtyř vodopádů, jejichž celková výška činí necelých 15 metrů. Kaskáda se rozprostírá na délce dvou set metrů. A konečně jen kousek pod cílovým místem výletu, boudou U Bílého Labe, najdete Plotnový vodopád. Měří asi pět metrů, přičemž voda tu překonává skalní stupeň se sklonem asi 30 stupňů. Pokud se na výlet vydáte v normální době, můžete se na závěr v horské boudě ohřát a občerstvit. V dnešních koronavirových časech musíte doufat alespoň v otevřené okénko.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: