Pohled z Duhového mostu na Bechyni a Lužnici

Pohled z Duhového mostu na Bechyni a Lužnici Zdroj: Profimedia.cz

Věhlasný "Duhový most".
Duhový most je jednou z dominant Bechyně.
Výhled na bechyňský zámek.
Pohled na historické centrum a most v pozadí.
Naučná stezka Bechyňské výhledy.
7
Fotogalerie

Bechyně: Koncentrované jižní Čechy

Říká se, že kdo se s krajem Klostermanna, Zeyera, Čelakovského a mnohých dalších jednou setká, bezhlavě se zamiluje. Jižní Čechy jsou kýčovitě krásné. Malebné, oblé, ohraničené pozvolnými kopečky i podhůřím Šumavy, formované romantickými zákruty řek, šperkované rybníky, hustými lesy, rozlehlými loukami i historickými památkami, které tu po sobě zanechaly významné šlechtické rody. Pokud hledáte místo, kde se koncentruje vše, co je na jižních Čechách jihočeské, pak rozhodně vyrazte do Bechyně. Ať už se sem zatouláte podél Lužnice Toulavou, nebo si sem uděláte jednodenní výlet, rozhodně nebudete litovat.

Sláva keramické hlíně!

K městu ležícímu na soutoku řek Lužnice a Smutné, devatenáct kilometrů jihozápadně od Tábora, se váže dlouhá historie řemesla, kterým je oblast Bechyňska proslulá dodnes.

Dostatek výchozí suroviny tu umožnil rozvíjet keramiku a hrnčířství už od středověku. A i když jsou první historické zprávy, dokládající produkci keramiky v Bechyni, zachovány až od 16. století, lze předpokládat, že zdejší výrobní tradice sahají ještě hlouběji do minulosti.

Na základě písemných pramenů z 16. století pracovalo v Bechyni deset hrnčířů a šest kamnářů, kteří vyráběli zboží v Zářečí. Z roku 1580 jsou dochovány zprávy o technické keramice, která byla vyráběna v bechyňské cihelně Petra Voka jako takzvané holandské pánve.

V roce 1875 vznikla z původní paarovské hrnčírny továrna na výrobu kamen a stavební keramiky, kde vyráběli i známou střešní krytinu, „bechyňské háky“. Prvního srpna roku 1883 tu pak vznikla Státní odborná škola keramická, první česká keramická škola na území Rakousko-Uherska k výchově kamnářů, hrnčířů a malířů keramiky, na jejíž tradici navázala dnešní střední uměleckoprůmyslová škola.

Svět za duhou

Pokud byste sem měli někdy cestu z Tábora, svezete se po trati, která byla vůbec první elektrifikovanou železnicí v Rakousku-Uhersku. Geniální inženýr František Křižík tu roku 1903 poprvé využil elektrickou energii. Dráha tehdy končila na levém břehu Lužnice. Na druhou stranu řeky se vlak dostal až v roce 1928, a to díky proslulému Bechyňskému mostu.

Pokud si myslíte, že jde o prachobyčejnou cestu vlakem, která má jen působivou historii, jste na omylu. Je totiž téměř adrenalinovým zážitkem! Těsně před konečnou stanicí se pasažéři vlaku ocitnou vysoko nad údolím řeky a naskytne se jim výhled, ze kterého jim bude krásně i špatně zároveň. Přenádherný pohled do kraje v kombinaci s pocitem volného prostoru rozhodně nejsou nic pro akrofobiky. Impozantní železobetonový most přezdívaný Bechyňská duha má rozpětí oblouku 90 metrů a vzepětí 38 metrů. Výška od hladiny je 50 metrů a celková délka je 203,38 metru. Není divu, že sem kromě obdivovatelů přijíždějí hledat své „štěstí“ i sebevrazi. V letech 2003 a 2004 byly na mostě provedeny opravné práce v červnu roku 2014 byl prohlášen národní kulturní památkou. Je z něho nádherná vyhlídka na město i do údolí Lužnice.

Pokud by se vám ale přece jen při představě volného pádu příliš točila hlava, můžete si je prohlédnout i z jiných míst. Nejkrásnější pohled na „duhu“, rozkročenou nad břehy Lužnice, je nejspíš ze zámeckého parku nebo klášterní zahrady na okraji strmého skalnatého srázu.

Zámek pro Petra Voka

Na skále přímo nad soutokem se tyčí Bechyňský zámek, který je výraznou dominantou města. Stojí na místě původně gotického hradu ze 13. století, který nechal vystavět Přemysl Otakar II. Pod vlivem Šternberků a později Petra Voka z Rožmberka však došlo k jeho výrazným přestavbám. Známý bohém, hédonista a hochštapler Petr Vok si pro své rozmařilé přestavby najal italského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, pod jehož vedením došlo k přeměně hradu na honosný renesanční zámek. Vnější plášť stavby byl zdoben sgrafity, interiéry získaly bohatou štukatérskou a malířskou výzdobu, jejíž převážná část je dílem Gabriela de Blonde a Viléma a Bartoloměje Jelínkových. V prvním patře byl zřízen honosný rožmberský sál, tzv. svatební síň Petra Voka, se zajímavými malířskými motivy, a v okolí vznikla rozsáhlá zahrada.

Rozmařilý Petr Vok se však touto rozsáhlou investicí, a především svým nákladným životním stylem zadlužil natolik, že byl roku 1596 nucen Bechyni prodat. Ta se tak vrátila znovu do rukou Šternberků, v jejichž majetku zůstala až do roku 1761, kdy jej získal příbuzensky spjatý rod Paarů. Ti vlastnili zámek až do konce války, kdy jim byl zabaven a opět navrácen až po revoluci. Za jejich éry došlo k odstranění jižního křídla původního hradu a bývalé předhradí se proměnilo na romantický park, který nabízí nevšední pohledy do údolí řeky Lužnice a na část města.

Od zámku je to pak kousek ke komplexu gotického kláštera, jehož prohlídky organizuje zdejší infocentrum. V klášteře dnes sídlí základní umělecká škola, jejíž pedagogové založili v 90. letech občanské sdružení Klášter, které pořádá v historických prostorách kulturní akce.

Unikát mezi unikáty

Bechyně nabízí skoro vše, co si zážitkuchtivý výletník žádá. Mezi zásadní pikantnosti patří zcela určitě i První hasičské muzeum v Československu nebo Muzeum turistiky. Už jen vzhledem k tomu, že první z nich se nachází v pečlivě zrekonstruovaném historickém domě na náměstí a druhé pod klenbami bývalé synagogy v Široké ulici, stojí obě za návštěvu.

Židovský hřbitov leží severozápadně od náměstí z venkovní strany původních městských hradeb v Michalské ulici. Dochovaly se na něm hodnotné náhrobky z období baroka a renesance. A barokních vzácností je tu samozřejmě víc. Jednou z nejvýraznějších je bezesporu kostel sv. Michala, jenž patří k nejstarším raně barokním sakrálním stavbám v českých zemích. A až vás po všech těch pohledech k výšinám bude bolet za krkem, nechte se ukonejšit v Bechyňských lázních. Ani okolní příroda totiž na tomhle místě nešetřila a nadělila rašelinu, která zmírňuje bolesti zad, revmatismus a další neduhy. Lázeňský areál se nachází na severním okraji města v bezprostředním sousedství Bechyňské duhy, ale využít můžete i několik wellnes hotelů přímo v centru.

Z Bechyně až na kraj světa

Bechyně je skvělým výchozím bodem pro nejrůznější výlety. Díky zázemí a ubytovacím kapacitám je vhodné si ji zvolit nejen jako cíl, ale právě i jako základnu a vyrážet odsud pěšky, na kole nebo třeba na loďce. Při putování proti proudu Lužnice vás levobřežní žlutá značka zavede k romantickému ústí Židovy strouhy, ke které se váže množství poutavých historek.

Ať už budete věřit verzi, že je pojmenována podle Židů z nedalekého Týna nad Vltavou, kteří byli při morové epidemii obviněni ze zavlečení moru do města a podle pověsti museli narychlo opustit své domy a zachránit se před lynčováním právě v údolí potoka nedaleko Bechyně, nebo že etymologie názvu je odvozena podle kouzelníka krále Václava IV., Žita, jedno je jisté. Budete se sem rádi vracet.

Doporučeno