Jako Terčino nebo Tereziino údolí se nazývá romantické údolí říčky Stropnice nedaleko jihočeských Nových Hradů. Původně nedotčené údolí bylo v polovině osmnáctého století přeměněno v krajinný park. Místo vzniklo na podnět hraběte Jana Nepomuka Buquoye, který jej nechal zbudovat pro svou choť, hraběnku Terezii Buquoyovou, v tehdy módním stylu anglického lesoparku. V údolí byly vysázeny různé okrasné dřeviny a keře, celý areál pak byl vyzdoben různými drobnými architektonickými a uměleckými prvky a doplněn několika romantickými stavbami. Od poloviny dvacátého století je park chráněn jako národní přírodní památka.
Město Nové Hrady leží nedaleko česko-rakouské hranice v okrese České Budějovice. Z krajského města je dobře dostupné zejména autobusem. Vlaková zastávka je umístěna čtyři kilometry od města, což je pro jeho návštěvu poměrně nepraktické. Samotné Terčino údolí pak naleznete přímo pod městem, hlavní vstup se nachází při silnici na Horní Stropnici. Od hradu v Nových Hradech k němu lze jednoduše seběhnout z kopce po červené turistické značce.
Celým údolím prochází dobře značená naučná stezka, která vás provede okolo všech zajímavých míst parku. Je okružní a měří zhruba sedm kilometrů, během cesty si ji však můžete případně i různě zkrátit.
Zajímavosti v Terčině údolí
První dochovanou stavbou nejblíže vstupu do parku je Hamerský mlýn. Původnímu mlynářskému účelu už dávno neslouží, dnes funguje jako penzion. Do stylu anglické novogotiky Buquoyové stavbu přestavěli v roce 1860.
Jakýmsi srdcem parku a křižovatkou cest vedoucích různými směry jsou Lázničky. Tato stavba v dnešní době slouží jako wellness penzion a restaurace, místo je také oblíbeným dějištěm svateb. Nedaleko se nachází pět set let starý dub, zvaný Strom svatebčanů, jenž byl svědkem už pěkné řádky obřadů. Lázničky nechala postavit hraběnka Terezie Buquoyová v empírovém stylu v roce 1788 a nazvala je po svém otci Václavovi – tedy Václavovy lázně.
Dále proti proudu Stropnice stojí takzvaný Modrý dům. Jednalo se o elegantní sezónní zámeček, v němž hraběnka Buquoyová pobývala v letních měsících. Své jméno dostal podle šindelové střechy natřené modrou barvou. V roce 1936 byla stavba zdecimována povodní a od té doby chátrá. Dnes tak turisté mohou prozkoumat pouze její zříceniny.
Vůbec nejhezčí místo celého parku pak leží jen kousek odtud. V roce 1817 tu byl vybudován umělý vodopád. Vodu, která padá z výšky asi třinácti metrů, sem přivádí 720 metrů dlouhý náhon. Vyplatí se sem zajet v každém ročním období, zvlášť kouzelné je to zde ovšem v zimě. Při déletrvajících mrazech se totiž vodopád mění v mohutný ledopád.
U vodopádu se pak můžete otočit a vrátit se stejnou cestou zpět anebo pokračovat ještě kousek dál, přejít po mostě a dokončit okružní cestu parkem po druhém břehu Stropnice. Význačnou památkou v druhé části trasy je jedna z nejzachovalejších českých tvrzí – Cuknštejn. Vladycké sídlo tu stávalo už ve čtrnáctém století, dnešní podoba ale pochází z pozdně gotické přestavby na sklonku století patnáctého. V době budování Terčina údolí tvrz patřila Buquoyům, kteří ji využívali k ubytování svých zaměstnanců. Památka prochází dlouhodobou rekonstrukcí, a veřejnosti je proto obyčejně nepřístupná.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
