Jedna z nejzajímavějších památek na Vysočině je k vidění v Jaroměřicích nad Rokytnou. Čtyřtisícové město se totiž pyšní rozsáhlým barokním zámkem, jednou z největších staveb svého druhu v Evropě. Společně s přilehlým kostelem svaté Markéty je zámek impozantním srdcem historického centra Jaroměřic.
Barokní skvost
Jaroměřice nad Rokytnou leží zhruba třináct kilometrů na jih od Třebíče, oficiální rok založení města je 1131. V roce 1613 zakoupil panství Jiří Rechenberk ze Želetic, jemuž ale bylo po sedmi letech zkonfiskováno jako trest za účast na stavovském povstání. Novým majitelem se stal rod Questenberků a barokní přestavba města vyvrcholila za Jana Adama z Questenberka.
Rozsáhlý zámek je jasnou dominantou města. Na zámecký dvůr se vstupuje z náměstí Míru, na kterém je k vidění sloup Nejsvětější Trojice z roku 1716. Původní tvrz nechal na renesanční zámek se třemi jednopatrovými křídly přestavět Ludvík Meziříčský. Barokní přestavba z doby Jana Adama z Questenberka udává i přes svoji neúplnost dnešní podobu zámku, jejíž součástí jsou i francouzská zámecká zahrada a anglický park na březích Rokytné.
V roce 1910 proběhla po požáru náročná rekonstrukce a kvůli finančním problémům došlo ve 30. letech k postupnému rozprodávání nemovitostí náležejících k zámku a velkostatku. Zámek prošel rukama německých říšských drah a následně připadl Československým státním dráhám. Po válce byly prostory prohlídkové trasy přizpůsobeny státní ideologii.
Návštěvníkům jsou v současné době k dispozici tři prohlídkové okruhy. Ten první provede návštěvníky místnostmi zařízenými ve stylu barokního šlechtického sídla, druhý se pak zaměřuje na hostinské prostory. Zámecká instalace se snaží o věrnou reprodukci původních účelů jednotlivých prostor. Třetím okruhem a zajímavostí je pak volně přístupná výstava historických hraček.
Nedílnou součástí historie zámku je hudba. Zámek zaměstnával vlastní kapelu a Jan Adam rád podporoval hudební produkce, především barokní operu. Skladatel a kapelník František Antonín Míča zde s jeho podporou uvedl vůbec první zdokumentovanou operu provedenou v češtině „O původu Jaroměřic“. Hudebním produkcím se zámek propůjčuje i dnes – k těm nejvýznamnějším patří například Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.
Svatá Markéta
Čtvrtý prohlídkový okruh zámku provází přidruženým kostelem svaté Markéty, který je však přinejmenším do prosince 2021 uzavřený z důvodu generální rekonstrukce. Současné podoby se původnímu kostelu ze 14. století dostalo v roce 1737 a jejím autorem byl buď Jakub Prandtauer, nebo Johann Lucas von Hildebrandt. Zvenčí zaujmou dvě chrámové věže, které jsou vzhledově identické, avšak poněkud nesouměrné svými pozicemi vůči zbytku stavby. Interiéru dominuje dvacet metrů dlouhá loď ve tvaru elipsy, která má celkem sedm oltářů. Hlavní oltář je zasvěcen svaté Markétě a za oltářem stojí její socha. Oltář znázorňuje motiv stvoření světa a jeho autorem je František Antonín Findt. Autorem později pozlacené kazatelny byl v roce 1689 Jan Joachim Litzendorf. Vedlejší oltáře se nacházejí ve výklencích mezi mohutnými postranními sloupy. Ve výšce dvaceti metrů obepíná loď tambur a nad ním se vypíná freskou zdobený strop kupole. Autorem freskové výzdoby chrámu byl Karel František Tepper.
Jaroměřice jsou spojené také s působením spisovatele Otokara Březiny, předního představitele českého symbolismu, který do Jaroměřic přišel učit a působil zde až do své smrti v roce 1929. Muzeum věnované spisovateli se nachází několik set metrů severně od náměstí Míru. Pokud na vás přijde chuť na pořádný pochod, můžete se po Březinově cestě vydat až do třicet kilometrů vzdálené Telče, odkud cesta vede až do Březinova rodiště v Počátcích.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
