Na Maledivách funguje podmořská školka. Korál si můžou zasadit i turisté
Vypadají trochu jako školky stromů v lesích, na rozdíl od nich ale rostou pod vodou. Původně měl projekt konzervačního centra Muraka nastartovat obnovu poškozených částí mořského ekosystému na Maledivách, dnes už díky němu v moři vyrostla celá korálová zahrada. A pomoci s její „výsadbou“ mohou i turisté, kteří na ostrov Sangeli zavítají.
„Na začátku byl umělý útes, který měl pomoci začít s obnovou poškozených částí mořského ekosystému. Postupně kolem něj vznikla podvodní korálová zahrada tvořená kovovými konstrukcemi, na které se připevňují živé fragmenty korálů,“ popisuje Kateřina Škabradová, která na Maledivy cestovala na pozvání Colours of OBLU.
Dnes je kolem ostrova rozmístěno osmdesát takových rámů a roste na nich více než sedm tisíc korálových fragmentů. „Sangeli je přitom jen jedním z míst, kde skupina Atmosphere Core podobný program provozuje. Celkem už se podle údajů týmu podařilo přesadit více než 16 600 fragmentů na 360 konstrukcí,“ doplňuje Škabradová.
Útes plný života
Konzervační centrum Muraka, které v místní maledivštině znamená korál, funguje na Sangeli od roku 2019. Jeho cílem je především korály ozdravit a vrátit mezi ně život. „Zdravý útes je především plný života. Ryby se mezi korály pohybují a pasou, koráli rostou a postupně se objevují i mladé kolonie, které se na konstrukcích usazují samy,“ vysvětluje Samantha Noëlová, mořská bioložka z týmu Coral Mamas, který se stará o obnovu korálových útesů v rámci skupiny Atmosphere Core.
U mrtvého útesu je situace opačná. „Koráli zarůstají řasami, jeho struktura se vytrácí a spolu s ní také řada ryb a dalších organismů. Pod hladinou pak zůstává místo, které je na první pohled možná stále krásné, ale ve skutečnosti v něm postupně ubývá života,“ doplňuje Noëlová.
V posledních letech navíc přibývá další problém. „Bělení korálů, které bývalo spíše výjimečnou událostí, se objevuje častěji a oceán zůstává delší dobu nezvykle teplý. Korál při stresu ztrácí mikroskopické řasy, které žijí v jeho tkáni a zajišťují mu část energie, a postupně zbělá,“ dodává bioložka.
Příprava na budoucnost
Cílem programu konzervačního centra Muraka tak není vytvoření kopie útesu, který na Maledivách existoval před několika desetiletími. „Bioložky se snaží pracovat s korály, které mají větší šanci zvládnout podmínky, jež budou v oceánu panovat v budoucnosti. Obnova tak není návratem do minulosti, ale spíš hledáním způsobu, jak útes připravit na to, co přijde,“ přibližuje Kateřina Škabradová.
Se samotnou obnovou korálů můžou pomoct i turisté, kteří na ostrov zavítají. „Teprve když jsem si sama zkusila připravit korálový fragment k přesazení, došlo mi, jak daleko má tahle práce do představy klidného zahradničení,“ směje se Škabradová. Bioložky nejprve živý korál rozřežou na menší části, které je potřeba co nejrychleji připevnit na kovovou konstrukci, protože mimo vodu začínají vysychat.
Takové „zahradničení“
Pod jejich dohledem pak zájemci začnou jednotlivé fragmenty na konstrukci postupně připevňovat. Pracovat ale musí dostatečně rychle. „Po několika minutách byla konstrukce připravená a přišel moment, který trochu připomíná zahradničení. Jen místo toho, abychom čerstvě zasazenou sazenici zalili, jsme ji odnesli k vodě a spustili několik metrů pod hladinu. Tam teď bude několik měsíců a let růst,“ dodává Kateřina Škabradová.
Program na Sangeli se postupně rozšiřuje také o takzvané zavěšené korálové stromy. Jedná se o konstrukce umístěné pod hladinou, kde mohou korálové fragmenty růst v podmínkách, které jim vyhovují. Jakmile jsou dostatečně velké a zdravé, přesazují se na poškozené části útesu.
„Celou korálovou zahradu navíc sledují podvodní kamery. Obraz z nich se přenáší i do vodních vil, takže hosté mohou sledovat, co se pod hladinou děje, i když se sami do vody nevydají,“ uzavírá Škabradová.
