Cestovatelské tipy: Turistické cíle kolem Krakova
Královské město na řece Visle je živou vrstvou dějin, kultury i moderního Polska. Se Starým Městem a královským hradem Wawel patří mezi nejzachovalejší historická sídla v zemi. Pod tržnicí Sukiennice se skrývá vchod do rozsáhlého podzemí a z věže Mariánského kostela vyhrává trubač každou celou hodinu takzvaný hejnal. Neopakovatelnou atmosféru ale nasajete i za krakovskými humny.
Za historií: K solným dolům Vělička
20 minut autem
Solné doly Vělička, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, patří k nejpozoruhodnějším památkám celého Polska a k místům, kde se technická historie přirozeně propojuje s uměním a duchovním rozměrem. Nacházejí se přibližně 15 kilometrů jihovýchodně od Krakova a s těžbou soli jsou spjaty nepřetržitě již od 13. století. Podzemní komplex se tu rozkládá na stovkách kilometrů chodeb ve více než deseti patrech a připomíná spíše samostatné město než důl. Unikátní je především výzdoba sálů, komor a kaple svaté Kingy. Sochy, reliéfy a lustry ze soli i nádherný oltář s reliéfem Poslední večeře Páně podle obrazu da Vinciho rozhodně stojí za vidění.
Do přírody: Do národního parku Ojców
30 minut autem
Nejmenší národní park v Polsku najdete jen 150 kilometrů od našich hranic, takže je ideální zastávkou na cestě do Krakova. Park, který byl založen v roce 1956, je krasovou krajinou s unikátními vápencovými skalami. Najdete tu stovky jeskyní, ale jen dvě z nich jsou přístupné. Obývají je totiž netopýři, kteří jsou i ve znaku tohoto parku. Procházka kolem říčky Prądnik je ideální aktivitou za každého počasí. Stezky ve vyšších partiích parku jsou totiž jištěné stabilním zábradlím. Z některých vyhlídek přitom dohlédnete až do Tater. Pokud se do Ojcowa vydáte, prohlédněte si i stejnojmennou zříceninu hradu Kazimíra Velikého z 2. poloviny 14. století. Hrad je součástí stezky orlích hnízd, která propojuje hrady mezi Čenstochovou a Krakovem.
Za výhledy: Ke Kościuszkově mohyle
50 minut pěšky
Kościuszkova mohyla není jen vyhlídkou nad městem, ale především tichým místem paměti a národního uvědomění. Najdete ji na vrchu svaté Bronislavy v západní části Krakova ve čtvrti Zwierzyniec. Mohyla tu vznikla v letech 1820–1823 jako občanský projekt, kdy sem lidé ručně naváželi hlínu na počest svého národního hrdiny, polského a amerického generála Tadeusze Kościuszka. Ten se účastnil americké války za nezávislost a po návratu do Polska se postavil do čela protiruského povstání. Čtyřiatřicet metrů vysoký kopec dnes slouží jako rozhledna a zároveň je součástí městského opevnění. Na vrchol vystoupáte po spirálovité cestě, takže se vám cestou otevřou neopakovatelné výhledy do okolí.
Za spiritualitou: Do kláštera na Bielanech
1 hodina pěšky
Nad zelenými lesy Stříbrné hory se tyčí bílé věže kamaldulského kláštera. Ostatně, celá oblast, Bielany, byla pojmenována právě po charakteristických bílých hábitech poustevnických mnichů. Kamaldulský řád sem přišel v roce 1603, kdy tu mniši hledající místo odříznuté od ruchu každodenního života začali stavět své první poustevny. Každý z mnichů řádu žije samostatně, scházejí se pouze na mši a modlitby a ke společným jídlům jen několikrát do roka. Kostel a klášter lze také navštívit pouze v souladu s neobvykle přísnými a tvrdými pravidly řádu. Muži jsou vpuštěni po celý rok, kdy jsou dveře otevřeny od 8.00 do 11.00 a od 15.00 do 16.30, zatímco ženy mají vstup do prostor povolen pouze 12 dní v roce.
