Největší koncentrace blesků na světě. V deltě řeky Catatumbo bouří až 300 dní v roce
Jsou viditelné až ze čtyř set kilometrů a od dávných dob slouží jako přírodní maják. Miliony blesků, které v deltě řeky Catatumbo ve Venezuele udeří až třísetkrát do roka, jsou naprosto unikátním přírodním jevem. Fenomén zvaný jako Catatumbo lighting byl zaznamenán už na konci 16. století a dodnes nedá vědcům spát.
V severozápadním venezuelském státě Zulia, kde se řeka Catatumbo vlévá do jihozápadního cípu jezera Maracaibo, lze téměř každou noc v roce pozorovat velkolepou světelnou show. Bouřky se zde v závislosti na podmínkách vyskytují až tři sta dní v roce. NASA na základě dat z družicových senzorů LIS (Lightning Imaging Sensor) uvádí, že tato oblast patří k místům s vůbec největší hustotou bleskových výbojů na světě.
Když bouře přijdou, blýská se v kuse i několik hodin, přičemž oblohu může během pouhé hodiny proříznout v průměru až 280 blesků, v nejaktivnější fázi pak až okolo dvou a půl tisíce. To odpovídá zhruba 16 až 40 bleskům za minutu.
Přírodní maják
Tuto neutuchající bouři poprvé zmiňuje už v roce 1595 známý španělský básník, prozaik a dramatik Lope de Vega v epické básni Dragontea. V ní dramaticky popisuje, jak blesky v deltě řeky Catatumbo osvětlily loďstvo anglického admirála, sira Francise Drakea, čímž zmařily jeho pokus o překvapení španělských vojáků ve městě Maracaibo.
Bouřkové mraky, které vytvářejí fenomén Catatumbolighting, vznikají ve výšce okolo jednoho kilometru nad zemí a viditelné jsou až ze 400 kilometrů. Pozorovat se tak dají nejen z velké části okolí jezera Maracaibo, ale i z Karibského moře. A právě díky tomu sloužily tyto pravidelné bouře námořníkům jako přírodní navigační orientační bod. Místu proto říkali Maják Maracaibo.
Proč tu bouří?
Vědci se samozřejmě snaží tento unikátní fenomén už dlouhá léta vysvětlit. Starší teorie tvrdily, že na vzniku těchto četných bouří se do velké míry podílí metan, který se vyskytuje v okolních bažinách. Například NASA ale v novějších materiálech zdůrazňuje především meteorologické příčiny – teplo, vlhkost, horské větry a specifický tvar krajiny.
Z velmi teplého jezera Maracaibo, které v průměru dosahuje třiceti stupňů, totiž stoupá vzhůru teplý vzduch nasycený množstvím páry. Jezero ale z obou stran obklopuje pásmo And, z něhož v noci proudí chladný vzduch. A při srážce obou těchto proudů vznikají právě mohutné bouřkové oblaky charakteristické četnými blesky. A podle některých by elektrický výboj z místních bouřek mohl pohánět všechny žárovky v Latinské Americe.
