Zapomenutá Banja Luka: v hlavním městě Republiky Srbska se zastavily hodiny
Mlha, která ráno leží nad městem, se postupně rozpouští a zůstává jen něžný opar nad řekou Vrbas. Ta je také hlavní tepnou celé oblasti a magnetem pro milovníky rybolovu i vodních sportů. Mezinárodní soutěže v raftingu, termální prameny i kulturní akce nabízejí turistům dostatečné vyžití. Druhé největší město Bosny a Hercegoviny rozhodně stojí za návštěvu.
Historické památky připomínají nejen vliv osmanské říše a Rakouska-Uherska, ale i temné období války a ničivého zemětřesení, ze kterých se Banja Luka jako zázrakem znovu vzpamatovala.
Název města odkazuje na termální prameny a lázně, které se tu nacházely už v dobách Římanů, a také na slovanský výraz „luka“, kterými je tato nížinatá oblast kolem řeky přirozeně obklopena. A tak se svižná procházka při březích řeky Vrbas se zastávkami v několika místních kavárnách jeví jako ideální seznámení s místem, které znovu vstalo z popela.
Ztraceno v zeleni
Pevnost Kastel je jedním ze symbolů centra města, kterému se právem přezdívá Zelené. Množství stromů a parková atmosféra opravdu příliš nekorespondují s představou šedivé balkánské metropole. Historie pevnosti sahá až do 16. století a mnohokrát do roka se stává dějištěm kulturních akcí. V jedné z kamenných kasáren je umístěna umělecká galerie a přímo v hradbách najdete restauraci s velmi specifickou atmosférou.
Mezi třemi světy
Prolínání kultur a náboženství je typické pro celou zemi. V Banja Luce jsou kostely relativně nové, a přesto odkazují k velmi pohnuté historii tohoto místa. Katolická katedrála svatého Bonaventury s betonovými akcenty byla vystavěna v 60. letech a je dnes nejvýznamnější katedrálou v celé Bosně a Hercegovině.
Impozantní pravoslavný chrám Krista Spasitele stojí jen o několik desítek metrů dál. Srbský byzantský styl a bohaté vnitřní dekorace jsou důkazem toho, že válka ani zemětřesení nedostaly poslední slovo.
Kontroverzní mešita Ferhata paši byla údajně postavena z peněz, které podle tradice zaplatila rodina Auerspergů za useknutou hlavu habsburského generála Herberta VIII. z Auerspergu a jako výkupné za jeho syna.
Velkolepá stavba, jejíž součástí bylo nádvoří, hřbitov, fontány i mauzolea, byla v roce 1950 vyhlášena národní kulturní památkou. O čtyřicet tři let později ale v rámci etnických čistek bosenské války byla srovnána se zemí. Stala se tak jednou ze šestnácti zbořených mešit Banja Luky. I novodobé dějiny tohoto místa byly třaskavé. Během ceremonie k položení základního kamene plánované rekonstrukce tu proběhla přestřelka kameny, a dokonce sem pravoslavní Srbové měli nahnat prase, aby místo znesvětilo. I přes třaskavé okolnosti byla mešita znovu postavena a otevřena 7. května roku 2016.
Hodiny stojí, čas běží
I když pokřivené a zastavené hodiny na hlavním náměstí zvaném Trg Krajine stále připomínají rok 1969 a čas, kdy město zasáhlo ničivé zemětřesení, život tu rozhodně nestojí.
Kolem brutalistního obchodního domu Boska, který byl otevřen v roce 1978 a svého času představoval jednu nejznámějších staveb svého druhu v bývalé Jugoslávii, pobíhají úředníci i studenti.
Mekka bosenských Srbů
Nezapomeňte, že jste v hlavním městě Republiky Srbska. A tak není od věci nahlédnout do muzea, kde se seznámíte s místní historií i expozicí hrůz koncentračních táborů Ustaše. V muzeu současného umění se naopak můžete dotknout současného balkánského a evropského umění. Kromě umění nabízí Banja Luka zajímavou kavárenskou kulturu. To vám potvrdí hlavně místňáci, kteří volný čas rádi krátí u kávy a zákusku.
Uzdu svým chutím popusťte také v tržnici. Ochutnat místní kajmak, klobásy, popcorn nebo třeba čerstvý džus z granátových jablek je rozhodně příjemnou povinností návštěvy tohoto překvapivého města.
